⟵ věta pokračuje z předchozího listu

ohrožení demokratizačního procesu. Kromě toho by taková ustanovení byla v rozporu s článkem 11 Všeobecné deklarace lidských práv. Spokojili se tedy s tím, že strůjce těchto masových zločinů „morálně" odsoudili, aniž by je omezili třeba v jejich tučných penzijních výsluhách coby prezidenta, ministra atd. Do zákona o promlčení byla zahrnuta pouze úprava, že se do 31. 12. 1972 nepromlčí jen ty trestné činy, u nichž promlčecí lhůty ještě neuplynuly. Švejk si však už včas, před lety, dostatečně zajistil amnestiemi, takže k potrestání sotva může dojít, jelikož amnestie mají charakter zákona a zrušením takové amnestie by došlo k porušení zákona.

Lidé si však ústa zavřít nenechali, dokud k tomu ještě měli možnost, a svou nevoli vyjadřovali v četných čtenářských dopisech. Tak se počátkem července loňského roku psalo například v listu českých národních socialistů: „Bude se vyšetřovací komise ministerstva vnitra zajímat o stovky případů nezveřejněných zločinů, které spáchali příslušníci Státní bezpečnosti (StB)? Kdo povede vyšetřování justičních vrahů a vrahů od psacích stolů? Kdo bude vyšetřovat hromadné vraždy vězňů z uranového tábora XII a celou sérii vražd vězňů, k nimž v uranových táborech dále docházelo? Kdo bude vyšetřovat vraždy cizích státních příslušníků? Značná část veřejnosti vůbec pochybuje, že bude podstatně postižen někdo z těch, kdo u nás spáchali zločiny proti lidskosti. Zdá se, jako by po dvaceti letech krvavého temna měly následovat další roky mlhavého šera."

Dlouhou dobu si list vycházející pro venkovský lid, „Zemědělské listy", až do léta 1968 často dovoloval otevřené, obžalobné slovo. Jeden z tam publikovaných dopisů je obzvlášť výmluvný. Cituji z něj: „Jsme dnes povinni všem popraveným, mučeným a neprávem uvězněným občanům tohoto státu spravedlivě zvážit jejich vinu a po právu potrestat všechny viníky zločinů a nespravedlností z doby deformací. Už předem odmítám potvrzení o takzvaných splněných rozkazech. Jako precedens ať slouží jednání před Mezinárodním vojenským tribunálem v Norimberku, které jednou provždy vyřešilo otázky svědomí a vše, co se slušelo. Stejně tak neuznávám amnestii, která viníkům zaručuje beztrestnost. Doporučuji našemu tisku, aby vynaložil přinejmenším stejný díl energie a tiskařské černi na potrestání viníků, jaký v minulých letech vynakládal na plánované promlčení válečných zločinů ve Spolkové republice Německo. Musíme si však uvědomit dvě skutečnosti. Zločinci tohoto typu by své zločiny páchali za jakéhokoli režimu, který by jim k tomu dal volnou ruku. Jejich činy lze tedy posuzovat jen jako činy kriminální" (Zemědělské noviny ze 2. července 1968).

Uvědomíme-li si, že před několika měsíci zaměstnanci pražského ministerstva vnitra upozornili svého vlastního ministra na to, že jím uváděný počet českých táborů, koncentračních táborů, věznic atd. neodpovídá pravdě a že ve skutečnosti jich jen v roce 1952 bylo 442, že Češi a Slováci označovali vykořisťování mnoha desetitisíců vězňů v uranových koncentračních táborech po roce 1949 v okolí Jáchymova a Horního Slavkova v Chebsku jako „peklo Jáchymova" nebo „české Sibiře", že se počet postižených „bezprávím" pohyboval kolem

[obr] Skutečné dobrodiní pro vaše tělo... ALPA lékořicový líh — originální výrobek bývalých závodů ALPA v Brně — ALPA · CHEMA · CHAM/BAY.

věta pokračuje na dalším listu ⟶