Nové knihy

Ty, země mého dětství. Sudetoněmečtí básníci vyprávějí o svém dětství. Vydal Erhard J. Knobloch. 208 stran, ilustrováno, plátěná vazba 12,80 DM. Nakladatelství Aufstieg-Verlag, Mnichov. Lze objednat prostřednictvím Slavkovského Heimatbriefu, Erlangen. — V kouzlu vzpomínek na dětství mnoha známých básníků se před námi jasně vynořuje obraz domova. S příspěvky od Bruna Brehma, Emila Franzela, Gertrud Fussenegger, Marie von Ebner-Eschenbach, Margarety Kubelky, Lea Hanse Mallyho, Roddericha Menzela, Emila Merkera, Josefa Mühlbergera, Franze Spundy, Adalberta Stiftera, Karla Hanse Strobla, Hanse Watzlika a dalších. V drobných zážitcích, dobrodružstvích a zkušenostech dětských let ožívá ten pocit bezpečí, který má člověk vždy na mysli, když později mluví o svém domově. Kniha, která probouzí milé vzpomínky na vlastní dětství.

Veselé srdce, klidný dům. Veršované nápisy na domech ze sbírky Josefa Hofmanna, vybral a znovu vydal Otto Zerlik, doplněno 7 dřevoryty Ludwiga Richtera. 88 stran, brožováno, 3,90 DM. Nakladatelství Aufstieg-Verlag, Mnichov. Lze objednat prostřednictvím Slavkovského Heimatbriefu, Erlangen. — Nápisy na domech a veršíky v nářečí i ve spisovné němčině, obsažené v této sbírce, svědčí o pestrosti a svébytnosti německy mluvících zemí, o životní moudrosti a lidovém humoru. Vesele zamyšlená, půvabná a cenově dostupná dárková knížka.

Kluci z Geyerflury. Dětská kniha od Hanse Watzlika. Krásně ilustrováno, barevná lesklá vazba 8,50 DM. Nakladatelství Aufstieg-Verlag, Mnichov. Lze objednat prostřednictvím Slavkovského Heimatbriefu, Erlangen. — V této veselé, dobrodružně pestré dětské knize vypráví známý český lesní básník příběh prázdninového léta tří kluků v pověstmi opředeném Šumavském lese. Tajemné lesy, horské jezero, starý venkovský dům, zarostlá pískovna a rozpadající se důl lákají k neustále novým dobrodružstvím a lumpárnám. Kniha, která jistě nadchne všechny mladé i v duchu mladé milovníky knih a znovu jim otevře domov.

Inzerát

UDRŽTE si svou SVĚŽEST..., UDRŽTE si své ZDRAVÍ..., UDRŽTE si svou SÍLU..., UDRŽTE si svou KRÁSU... s ALPE-FRANZBRANNTWEINEM, originálním výrobkem bývalých závodů ALPA, BRNO, samozřejmě v osvědčeném světle-tmavě modrém balení se žlutou hvězdou nad písmenem „A".

Rok co rok, po více než půl století, se tento osvědčený domácí prostředek udržoval jako blahodárné, povzbuzující mazání a lék vždy po ruce. Napište firmě ALPE-CHEMA, 849 CHAM/Bay., P. Box 105, pokud si přejete zdarma VZOREK, a pamatujte také: ALPE posiluje svaly! ALPE povzbuzuje nervy! ALPE — vaše zdraví!

z Haliče byli ubytováni v sálech obou hostinců (dům č. 2 a dům č. 40). Znovu došlo ke změně majitele porcelánky: Franz Ruß ji prodal Antonu Grossemu z Chodova. Franz Ruß vzal svou ženu Annu, rozenou Dietlovou (dům č. 38), s sebou do Krásna. Porcelánka fungovala jako veřejná obchodní společnost Anton Grosse & Co. a v roce 1920 byla přeměněna na komanditní společnost. Více o tom v páté a poslední kapitole vývoje.

Nové otevření čtvrtého obchodu v místní části „Üwarn Wassa" paní Wopatovou v jejím novostavbě č. 49. Nechceme zapomenout ani na kováře mistra Köhlera, který rovněž „Üwarn Wassa" otevřel ještě krátce před válkou dobře prosperující kovárnu. Připomeňme i dva obchody s lahvovým pivem – Richarda Ullmanna (dům č. 31) a Emmy Frankové (dům č. 35). Velký rozmach a stavební rozšíření porcelánky. Kdo si ještě vzpomíná na denní poštovní vůz do Horního Slavkova s kočím Stowasserem a na továrního kočího Dürrschmidta? V roce 1916 se konal velký vojenský pohřeb padlého Franze Heinricha (dům č. 2), převezeného z moravského válečného lazaretu v Meziříčí. Téhož roku došlo ke změně obecního starosty. Josef Hanika (dům č. 6) odstoupil ze zdravotních důvodů. Novým starostou se stal Wilhelm Dutz (dům č. 27). Dodnes mám v nepříjemné paměti neúnosné odvody obilí po předchozích rekvizicích komisařem Mattuschem z Toužimi. Stejně tak měsíční seznamy raněných a padlých od Červeného kříže. Přijíždějící překupníci ze zásobovacích cest z Karlových Varů vystupovali z vlaku na nádraží v Töppeles a putovali dál do okolních obcí. V roce 1917 proběhl zpětný transport uprchlíků, oba sály tak byly opět volné pro mládež, i o tom jsem už v některých pokračováních psal.

Při vypuknutí války s Itálií v roce 1915 se inženýr de Stefanis, který byl právě na dovolené, se svou ženou ještě stihl vrátit domů do Itálie. Jejich šest dětí zůstalo u prarodičů (dům č. 38). Teprve v roce 1919 odjeli Berto, Milo a Pepo za rodinou zpět do Itálie. Baldo, Rino a Theres zůstali v Töppeles natrvalo. Se smrtí deseti obyvatel v nejlepším věku na tehdy ještě málo prozkoumanou chřipku se blížil konec války. Dobrá kázání děkana Emanuela Hoyera nad otevřenými hroby mi zůstávají nezapomenutelná. Töppeles měl ve válce oplakat dvacet padlých.

Nekrolog. Po pracovitém životě zesnula předčasně dne 11. února 1966 paní Anna Kauerová, rozená Hamerniková, bytem v Memmelsdorfu u Bamberku, ve věku 64 let. Její otec Heinrich Hamernik (1871–1930) byl až do svého odchodu do penze v polovině dvacátých let staničním sluhou v Töppeles, matka Anna Hamerniková, za svobodna Breitfelderová, narozená 20. srpna 1878 v Töppeles, se nachází v domově důchodců v Dingolfingu. Zesnulá dobře přestála operaci střev, avšak přidala se poruchou krevního oběhu způsobená jejím profesním onemocněním (silikózou plic), srdce bylo těžce zatíženo a to bylo skutečnou příčinou jejího předčasného úmrtí. V době poštovní kočáry Töppeles – Horní Slavkov (1905 až 1918) roznášela třikrát denně dráhou přivezenou dopisní poštu po domech. Dnešní starší generace si ještě dobře pamatuje na horlivou a stále přátelskou poštovní doručovatelku – kdo by se v letech první světové války netěšil s radostí a touhou na denní poštu.

Krajanka Anna Kauerová pracovala od nejranější mládí v porcelánovém oboru. Této práci se věnovala i v nové vlasti. Kvůli silikóze jí byla brzy přiznána renta. Když jsem zesnulou v roce 1964 po zhruba čtyřiceti letech poprvé znovu spatřil na setkání v Auerbachu, byla její radost ze setkání s tolika töppeleskými krajany veliká. Vypadala ještě kvetoucně a nikdo by si tehdy netroufl tušit její brzkou smrt. Když jsem se jí ptal na její osobní poměry, sdělila mi následující: „Mám dobrého, hodného muže a tři děti, které mi dělají velkou radost. Kromě toho vlastníme pěkný dvourodinný dům."

A jak se daří tvým sourozencům? Sestra Frieda, provdaná Wettengelová, narozená 1899, zemřela 21. února 1931 v Töppeles. Z mých pěti bratrů bydlí nejstarší, totiž Anton (narozený 1904), v Dingolfingu. Také Josef, Hugo a Otto žijí v Bavorsku, mají už dobře zaopatřené děti, zčásti vlastní domy, a jsou všichni docela spokojení. Jen nejmladší bratr je ještě svobodný a bydlí v Leonbergu. Dnes se nám daří hospodářsky lépe, doma jsme to měli mnohem těžší, ale Töppeles zůstává nám všem nezapomenutelný." To byla její poslední slova při loučení v Auerbachu. Neuniklo mi, jak musela sáhnout po kapesníku.

Vedle jejího manžela Antona Kauera (penzionovaného železničáře) truchlí její těžce zkoušená, vysokého věku dosáhnuvší matka a tři děti Anna, Walter a Margit s vnoučaty. Jim všem patří naše upřímná soustrast nad tou těžkou ztrátou.

Franz Schuster

věta pokračuje na dalším listu ⟶