Schlaggenwälder Heimatbrief — Folge 112
/ 32
česky německy obojí klasické zobrazení →
Sken listu 20
Nové knihy a inzerát na Alpe-Franzbranntwein

Nové knihy

Ty, země mého dětství. Sudetoněmečtí básníci vyprávějí o svém dětství. Vydal Erhard J. Knobloch. 208 stran, ilustrováno, plátěná vazba 12,80 DM. Nakladatelství Aufstieg-Verlag, Mnichov. Lze objednat prostřednictvím Slavkovského Heimatbriefu, Erlangen. — V kouzlu vzpomínek na dětství mnoha známých básníků se před námi jasně vynořuje obraz domova. S příspěvky od Bruna Brehma, Emila Franzela, Gertrud Fussenegger, Marie von Ebner-Eschenbach, Margarety Kubelky, Lea Hanse Mallyho, Roddericha Menzela, Emila Merkera, Josefa Mühlbergera, Franze Spundy, Adalberta Stiftera, Karla Hanse Strobla, Hanse Watzlika a dalších. V drobných zážitcích, dobrodružstvích a zkušenostech dětských let ožívá ten pocit bezpečí, který má člověk vždy na mysli, když později mluví o svém domově. Kniha, která probouzí milé vzpomínky na vlastní dětství.

Veselé srdce, klidný dům. Veršované nápisy na domech ze sbírky Josefa Hofmanna, vybral a znovu vydal Otto Zerlik, doplněno 7 dřevoryty Ludwiga Richtera. 88 stran, brožováno, 3,90 DM. Nakladatelství Aufstieg-Verlag, Mnichov. Lze objednat prostřednictvím Slavkovského Heimatbriefu, Erlangen. — Nápisy na domech a veršíky v nářečí i ve spisovné němčině, obsažené v této sbírce, svědčí o pestrosti a svébytnosti německy mluvících zemí, o životní moudrosti a lidovém humoru. Vesele zamyšlená, půvabná a cenově dostupná dárková knížka.

Kluci z Geyerflury. Dětská kniha od Hanse Watzlika. Krásně ilustrováno, barevná lesklá vazba 8,50 DM. Nakladatelství Aufstieg-Verlag, Mnichov. Lze objednat prostřednictvím Slavkovského Heimatbriefu, Erlangen. — V této veselé, dobrodružně pestré dětské knize vypráví známý český lesní básník příběh prázdninového léta tří kluků v pověstmi opředeném Šumavském lese. Tajemné lesy, horské jezero, starý venkovský dům, zarostlá pískovna a rozpadající se důl lákají k neustále novým dobrodružstvím a lumpárnám. Kniha, která jistě nadchne všechny mladé i v duchu mladé milovníky knih a znovu jim otevře domov.

Inzerát

UDRŽTE si svou SVĚŽEST..., UDRŽTE si své ZDRAVÍ..., UDRŽTE si svou SÍLU..., UDRŽTE si svou KRÁSU... s ALPE-FRANZBRANNTWEINEM, originálním výrobkem bývalých závodů ALPA, BRNO, samozřejmě v osvědčeném světle-tmavě modrém balení se žlutou hvězdou nad písmenem „A".

Rok co rok, po více než půl století, se tento osvědčený domácí prostředek udržoval jako blahodárné, povzbuzující mazání a lék vždy po ruce. Napište firmě ALPE-CHEMA, 849 CHAM/Bay., P. Box 105, pokud si přejete zdarma VZOREK, a pamatujte také: ALPE posiluje svaly! ALPE povzbuzuje nervy! ALPE — vaše zdraví!

původní znění

Neue Bücher

Du Land meiner Kindheit. Sudetendeutsche Dichter erzählen aus ihrer Kinderzeit. Herausgegeben von Erhard J. Knobloch. 208 Seiten, illustriert, Leinenband 12,80 DM. Aufstieg-Verlag, München. Zu beziehen durch den Schlaggenwalder Heimatbrief, Erlangen. — Im Zauber der Kindheitserinnerungen vieler bekannter Dichter steigt das Bild der Heimat leuchtend empor. Mit Beiträgen von Bruno Brehm, Emil Franzel, Gertrud Fussenegger, Marie von Ebner-Eschenbach, Margareta Kubelka, Leo Hans Mally, Roderich Menzel, Emil Merker, Josef Mühlberger, Franz Spunda, Adalbert Stifter, Karl Hans Strobl, Hans Watzlik und anderen. In den kleinen Erlebnissen, Abenteuern und Erfahrungen der Kinderzeit wird jene Geborgenheit spürbar, die der Mensch späterhin immer meint, wenn er von seiner Heimat spricht. Ein Buch, das liebe Erinnerungen an die eigene Kindheit weckt. M.

Ein fröhlich Herz, ein friedlich Haus. Hausspruchdichtungen aus der Sammlung von Josef Hofmann, ausgewählt und neu an den Tag gegeben von Otto Zerlik, geschmückt mit 7 Holzschnitten von Ludwig Richter. 88 Seiten, kartoniert 3,90 DM. Aufstieg-Verlag, München. Zu beziehen durch den Schlaggenwalder Heimatbrief, Erlangen. — Die in dieser Sammlung enthaltenen Hausinschriften und Sprüche in Mundart und Hochdeutsch geben Zeugnis von der Vielfalt und Eigenart der deutschsprachigen Länder, von Lebensweisheit und Volkshumor. Ein heiter-besinnliches, reizendes und preiswertes Geschenkbändchen. M.

Die Buben von der Geyerflur. Ein Jugendbuch von Hans Watzlik. Schön illustriert, bunter Glanzeinband 8,50 DM. Aufstieg-Verlag, München. Zu beziehen durch den Schlaggenwalder Heimatbrief, Erlangen. — In diesem heiteren, abenteuerlich bunten Jugendbuch erzählt der bekannte Böhmerwalddichter die Geschichte eines Feriensommers dreier Buben im sagenumwobenen Böhmerwald. Die geheimnisvollen Wälder, der Bergsee, das alte Landhaus, eine verwilderte Sandgrube und das verfallende Bergwerk verlocken zu immer neuen Abenteuern und Streichen. Ein Buch, das sicher alle jungen und junggebliebenen Bücherfreunde begeistern wird und ihnen die Heimat neu erschließt. M.

ERHALTEN Sie Ihre FRISCHE..., ERHALTEN Sie Ihre GESUNDHEIT..., ERHALTEN Sie Ihre KRAFT..., ERHALTEN Sie Ihre SCHÖNHEIT... mit ALPE-FRANZBRANNTWEIN, dem Original-Erzeugnis der ehem. ALPA-Werke, BRÜNN, natürlich in der wirkungsvollen hell-dunkel-blauen AUFMACHUNG mit gelbem Stern überm „A".

Jahraus, jahrein, in mehr als einem halben Jahrhundert hielt man dieses bewährte HAUSMITTEL als wohltuende, belebende Einreibung und Arznei stets griffbereit. Schreiben Sie an die Fa. ALPE-CHEMA, 849 CHAM/Bay., PF 105, wenn Sie eine Gratis-PROBE wünschen und denken Sie auch daran: ALPE stählt die Muskeln! ALPE belebt die Nerven! ALPE — Ihre Gesundheit!

Töppeleser zprávy – Jak to u nás ve vsi bývalo (pokračování a dokončení)

z Haliče byli ubytováni v sálech obou hostinců (dům č. 2 a dům č. 40). Znovu došlo ke změně majitele porcelánky: Franz Ruß ji prodal Antonu Grossemu z Chodova. Franz Ruß vzal svou ženu Annu, rozenou Dietlovou (dům č. 38), s sebou do Krásna. Porcelánka fungovala jako veřejná obchodní společnost Anton Grosse & Co. a v roce 1920 byla přeměněna na komanditní společnost. Více o tom v páté a poslední kapitole vývoje.

Nové otevření čtvrtého obchodu v místní části „Üwarn Wassa" paní Wopatovou v jejím novostavbě č. 49. Nechceme zapomenout ani na kováře mistra Köhlera, který rovněž „Üwarn Wassa" otevřel ještě krátce před válkou dobře prosperující kovárnu. Připomeňme i dva obchody s lahvovým pivem – Richarda Ullmanna (dům č. 31) a Emmy Frankové (dům č. 35). Velký rozmach a stavební rozšíření porcelánky. Kdo si ještě vzpomíná na denní poštovní vůz do Horního Slavkova s kočím Stowasserem a na továrního kočího Dürrschmidta? V roce 1916 se konal velký vojenský pohřeb padlého Franze Heinricha (dům č. 2), převezeného z moravského válečného lazaretu v Meziříčí. Téhož roku došlo ke změně obecního starosty. Josef Hanika (dům č. 6) odstoupil ze zdravotních důvodů. Novým starostou se stal Wilhelm Dutz (dům č. 27). Dodnes mám v nepříjemné paměti neúnosné odvody obilí po předchozích rekvizicích komisařem Mattuschem z Toužimi. Stejně tak měsíční seznamy raněných a padlých od Červeného kříže. Přijíždějící překupníci ze zásobovacích cest z Karlových Varů vystupovali z vlaku na nádraží v Töppeles a putovali dál do okolních obcí. V roce 1917 proběhl zpětný transport uprchlíků, oba sály tak byly opět volné pro mládež, i o tom jsem už v některých pokračováních psal.

Při vypuknutí války s Itálií v roce 1915 se inženýr de Stefanis, který byl právě na dovolené, se svou ženou ještě stihl vrátit domů do Itálie. Jejich šest dětí zůstalo u prarodičů (dům č. 38). Teprve v roce 1919 odjeli Berto, Milo a Pepo za rodinou zpět do Itálie. Baldo, Rino a Theres zůstali v Töppeles natrvalo. Se smrtí deseti obyvatel v nejlepším věku na tehdy ještě málo prozkoumanou chřipku se blížil konec války. Dobrá kázání děkana Emanuela Hoyera nad otevřenými hroby mi zůstávají nezapomenutelná. Töppeles měl ve válce oplakat dvacet padlých.

Nekrolog. Po pracovitém životě zesnula předčasně dne 11. února 1966 paní Anna Kauerová, rozená Hamerniková, bytem v Memmelsdorfu u Bamberku, ve věku 64 let. Její otec Heinrich Hamernik (1871–1930) byl až do svého odchodu do penze v polovině dvacátých let staničním sluhou v Töppeles, matka Anna Hamerniková, za svobodna Breitfelderová, narozená 20. srpna 1878 v Töppeles, se nachází v domově důchodců v Dingolfingu. Zesnulá dobře přestála operaci střev, avšak přidala se poruchou krevního oběhu způsobená jejím profesním onemocněním (silikózou plic), srdce bylo těžce zatíženo a to bylo skutečnou příčinou jejího předčasného úmrtí. V době poštovní kočáry Töppeles – Horní Slavkov (1905 až 1918) roznášela třikrát denně dráhou přivezenou dopisní poštu po domech. Dnešní starší generace si ještě dobře pamatuje na horlivou a stále přátelskou poštovní doručovatelku – kdo by se v letech první světové války netěšil s radostí a touhou na denní poštu.

Krajanka Anna Kauerová pracovala od nejranější mládí v porcelánovém oboru. Této práci se věnovala i v nové vlasti. Kvůli silikóze jí byla brzy přiznána renta. Když jsem zesnulou v roce 1964 po zhruba čtyřiceti letech poprvé znovu spatřil na setkání v Auerbachu, byla její radost ze setkání s tolika töppeleskými krajany veliká. Vypadala ještě kvetoucně a nikdo by si tehdy netroufl tušit její brzkou smrt. Když jsem se jí ptal na její osobní poměry, sdělila mi následující: „Mám dobrého, hodného muže a tři děti, které mi dělají velkou radost. Kromě toho vlastníme pěkný dvourodinný dům."

A jak se daří tvým sourozencům? Sestra Frieda, provdaná Wettengelová, narozená 1899, zemřela 21. února 1931 v Töppeles. Z mých pěti bratrů bydlí nejstarší, totiž Anton (narozený 1904), v Dingolfingu. Také Josef, Hugo a Otto žijí v Bavorsku, mají už dobře zaopatřené děti, zčásti vlastní domy, a jsou všichni docela spokojení. Jen nejmladší bratr je ještě svobodný a bydlí v Leonbergu. Dnes se nám daří hospodářsky lépe, doma jsme to měli mnohem těžší, ale Töppeles zůstává nám všem nezapomenutelný." To byla její poslední slova při loučení v Auerbachu. Neuniklo mi, jak musela sáhnout po kapesníku.

Vedle jejího manžela Antona Kauera (penzionovaného železničáře) truchlí její těžce zkoušená, vysokého věku dosáhnuvší matka a tři děti Anna, Walter a Margit s vnoučaty. Jim všem patří naše upřímná soustrast nad tou těžkou ztrátou.

Franz Schuster

původní znění

Flücht-

linge aus Galizien wurden in den Sälen der beiden Gasthäuser (Haus Nr. 2 und Haus Nr. 40) einquartiert. Wiederum Besitzwechsel der Porzellanfabrik: Franz Ruß verkaufte an Anton Grosse, Chodau. Franz Ruß nahm seine Frau Anna, geb. Dietl (Haus Nr. 38), nach Schönfeld mit. Die Porzellanfabrik firmierte als offene Handelsgesellschaft: Anton Grosse & Co., und wurde im Jahre 1920 in eine Kommanditgesellschaft umgewandelt. Darüber mehr in der fünften und letzten Stufenentwicklung.

Neueröffnung des vierten Kaufladens im Ortsteil „Üwarn Wassa" durch Frau Wopat in ihrem Neubau Nr. 49. Nicht vergessen wollen wir Schmiedemeister Köhler, der ebenfalls „Üwarn Wassa" eine gutflorierende Schmiederei noch kurz vor dem Kriege eröffnete. Auch an die zwei Flaschenbierhandlungen Richard Ullmann (Haus Nr. 31) und Emma Frank (Haus Nr. 35) soll erinnert werden. Großer Aufschwung und Bauerweiterungen der Porzellanfabrik. Wer erinnert sich noch an den täglichen Postwagen nach Schlaggenwald mit Kutscher Stowasser und an den Fabrikskutscher Dürrschmidt? 1916 großes Militärbegräbnis des gefallenen Franz Heinrich (Haus Nr. 2), übergeführt aus dem mährischen Kriegslazarett Meseritsch. Im gleichen Jahr Gemeindevorsteherwechsel. Josef Hanika (Haus Nr. 6) trat wegen Krankheit zurück. Wilhelm Dutz (Haus Nr. 27) wurde neuer Vorsteher. Mir sind jetzt noch die unerträglichen Getreideablieferungen nach vorangegangener Requirierung durch Kommissar Mattusch aus Tepl in unangenehmer Erinnerung. Ebenso die monatlichen Verwundeten- und Gefallenenlisten des Roten Kreuzes. Die Hamsterer, von Karlsbad kommend, verließen am Töppeleser Bahnhof den Zug und wanderten nach den umliegenden Ortschaften weiter. 1917 Rücktransport der Flüchtlinge, die beiden Säle waren für die Jugend frei, auch darüber habe ich bereits in einigen Fortsetzungen berichtet.

Beim Kriegsausbruch mit Italien im Jahre 1915 konnte der auf Urlaub weilende Ingenieur de Stefanis mit seiner Frau noch die Heimfahrt nach Italien antreten. Seine sechs Kinder blieben bei den Großeltern (Haus Nr. 38) zurück. Erst 1919 fuhren Berto, Milo und Pepo nach Italien heim. Baldo, Rino und Theres blieben für ständig in Töppeles. Mit dem Sterben von zehn Bewohnern im besten Alter an der damals noch wenig erforschten Grippe ging es dem Kriegsende entgegen. Die guten Predigten des Dechanten Emanuael Hoyer an den offenen Gräbern bleiben mir unvergeßlich. 20 Gefallene hatte Töppeles im Ersten Weltkrieg zu beklagen.

Nachruf. Nach einem arbeitsreichen Leben entschlief allzufrüh am 11. Feber 1966 Frau Anna Kauer, geb. Hamernik, wohnhaft in Memmelsdorf über Bamberg, im Alter von 64 Jahren. Ihr Vater Heinrich Hamernik (1871—1930) war bis zu seiner Pensionierung Mitte der zwanziger Jahre Stationsdiener in Töppeles, die Mutter Anna Hamernik, ledige Breitfelder, geboren am 20. August 1878 in Töppeles, befindet sich im Bürgerheim in Dingolfing. Die Verstorbene hatte eine Darmoperation gut überstanden, doch kam eine durch ihre Berufskrankheit (Staublunge) bedingte Kreislaufstörung hinzu, das Herz wurde schwer belastet und dies war der eigentliche Grund ihres frühen Ablebens. Zur Zeit der Postkutsche Töppeles — Schlaggenwald (1905 bis 1918) brachte sie dreimal täglich die Bahnbriefpost in die Häuser. Die heutige ältere Generation kann sich noch gut an die emsige und stets freundliche Postbotin erinnern: wer hätte in den Jahren des ersten Weltkrieges nicht der täglichen Post mit Freude und Sehnsucht entgegengesehen.

Landsmännin Anna Kauer war schon seit frühester Jugend in der Porzellanbranche beschäftigt. Diese Berufstätigkeit übte sie auch in der neuen Heimat aus. Wegen ihrer Staublunge wurde sie frühzeitig mit einer Rente bedacht. Als ich die Verstorbene im Jahre 1964 nach rund 40 Jahren beim Treffen in Auerbach erstmals wiedersah, war ihre Freude über die Begegnung mit so vielen Töppeleser Landsleuten groß. Sie sah noch blühend aus und niemand hätte damals ihren frühen Tod zu ahnen gewagt. Nach dem persönlichen Befinden gefragt, gab sie mir folgendes bekannt: Ich habe einen guten, braven Mann und drei Kinder, die mir viel Freude bereiten. Ferner besitzen wir ein schönes Zweifamilien-Haus.

Und wie geht es deinen Geschwistern? Schwester Frieda, verehelichte Wettengel, geboren 1899, ist am 21. Feber 1931 in Töppeles gestorben. Von meinen fünf Brüdern wohnt der älteste, das ist der Anton (geboren 1904), in Dingolfing. Auch Josef, Hugo und Otto leben in Bayern, haben schon gut versorgte Kinder, zum Teil eigene Häuser, und sind alle recht zufrieden. Nur der jüngste Bruder ist noch ledig und wohnt in Leonberg. Heute geht es uns wirtschaftlich besser, daheim hatten wir es viel schwerer, aber Töppeles bleibt uns allen unvergessen. Das waren ihre letzten Worte bei der Verabschiedung in Auerbach. Es entging mir nicht, wie sie zum Taschentuch greifen mußte.

Neben ihrem Gatten Anton Kauer (pensionierter Eisenbahner) trauern ihre schwergeprüfte, hochbetagte Mutter und drei Kinder Anna, Walter und Margit mit den Enkelkindern. Ihnen allen gilt unsere herzliche Anteilnahme zu dem schweren Verlust.

Franz Schuster

věta pokračuje na dalším listu ⟶

list 20 z 32
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.