Život ve Gfellu
Ohlédnutí za děním ve vsi
Napsala Emma Schuster †, Gfell/Kaufbeuren-Neugablonz
9. pokračování
Dne 28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku, právě o annenské pouťové neděli. Můj otec byl tehdy obecním starostou. Dodnes si dobře pamatuji, jak toho osudného dne vjel na náš dvůr kočár se dvěma úředníky z okresního hejtmanství v Lokti. Otec nám řekl: „Teď je tu válka." Úředníci přivezli povolávací rozkaz pro vojáky v aktivní službě a první záložníky. Byli jsme z toho úplně vyděšení. Přesto povolaní tuto annenskou pouť oslavovali až do časného rána. Někteří ani nešli domů; nechali si k nám do hostince přinést kufříky. Po povzbudivém rozloučení, které pronesl první radní Franz J. Lenk, vykročili ven na silnici a volali: „Za čtyři týdny jsme zase doma!"
Dopadlo to však bohužel úplně jinak. Následovaly další odvody, povolávali dokonce muže až do 50 let a nejmladší odváděli už v 18 letech. Zavedly se potravinové lístky a přídělový systém na tabák, obuv a textil. Sklizené obilí bylo nutné odevzdávat. Z Polska přišli židovští uprchlíci, které ubytovali v sále hostince U Schusterů. V Horním Slavkově (Schlaggenwald) zřídili na jaře 1915 záložní lazaret, který ale na podzim téhož roku zase zrušili. Nedostatek potravin se stupňoval až k nesnesitelnosti, chléb se míchal s bramborami a kukuřičnou moukou, pilo se jen náhražkové pivo. V roce 1917 se muselo obyvatelstvu vydávat treska a řepa, aby se alespoň trochu zmírnila velká hladová nouze. Měšťané se hrnuli do vesnic, aby tam sháněli potraviny na melouch. V roce 1918 došlo v Horním Slavkově kvůli katastrofálnímu nedostatku potravin ke vzbouření.
Úřady nařídily na vesnicích domovní prohlídky, které prováděl válečný obilní komisař Weidl (zvaný Federer) za asistence vojska. Tímto způsobem byla pokryta i potřeba pro Gfell. Akce odsunu dětí na venkov do Uher se Gfell nezúčastnil. Přesto některé mladé dívky odešly kvůli lepším životním podmínkám do Uher do služby, ale hned po skončení války se zase vrátily. Na podzim 1918 vypukla ještě chřipková epidemie, která si vyžádala oběti i ve Gfellu. Navzdory hrdinnému boji našich vojáků, navzdory upsaným válečným půjčkám a akci „Zlato jsem dal za železo" skončila první světová válka porážkou centrálních mocností Německa a Rakousko-Uherska. Gfell oplakával 25 padlých, což byl vzhledem k počtu obyvatel vysoký krvavý odvod (viz 62. HB, strana 19). Jejich jména byla zvěčněna na pomníku padlých, který byl postaven v roce 1924. Na slavnostní odhalení si jistě ještě mnozí Gfellané vzpomínají. Pomník vytvořil sochař Herzog z Horního Slavkova. Mezi padlými byli tři vzdělanci: správce statku Karl Fechter, vrchní učitel Karl Heß a učitel měšťanské školy Adolf Heß.
Po rozpadu Rakouska-Uherska byla 28. října 1918 v Praze vyhlášena Československá republika, do níž bylo neprávem začleněno sudetoněmecké osídlené území. Z tohoto důvodu došlo 4. března 1919 ve všech větších městech Sudet k demonstracím sudetoněmeckého obyvatelstva. Do těchto pokojných projevů vůle zazněly výstřely české soldatesky. Byli mrtví, první oběti za sudetoněmecké právo na domov. První Československá republika sice měla demokratickou formu vlády, ale Němci byli znevýhodňováni v národnostním i hospodářském ohledu. Starou rakouskou měnu vystřídala
Das Leben in Gfell – Ein Rückblick auf das Dorfgeschehen (9. Fortsetzung)
Das Leben in Gfell
Ein Rückblick auf das Dorfgeschehen
Von Emma Schuster †, Gfell/Kaufbeuren-Neugablonz
9. Fortsetzung
Am 28. Juli 1914 erfolgte die Kriegserklärung Österreich-Ungarns an Serbien, gerade am Annafest-Sonntag. Mein Vater war damals Gemeindevorsteher. Ich kann mich noch gut erinnern, wie an jenem schicksalsschweren Tag eine Kutsche mit zwei Beamten von der Bezirkshauptmannschaft Elbogen im Hofe einfuhr. Mein Vater sagte zu uns: „Jetzt ist der Krieg da." Die Beamten brachten den Einberufungsbefehl für die aktiven Soldaten und die ersten Reservisten. Wir waren ganz erschrocken. Trotzdem feierten die Einberufenen dieses Annafest bis zum frühen Morgen. Manche gingen gar nicht erst heim; sie ließen sich das Köfferchen zu uns ins Gasthaus bringen. Nach der ermutigenden Verabschiedung durch den ersten Gemeinderat Franz J. Lenk schritten sie hinaus auf die Straße und riefen: „In vier Wochen sind wir wieder daheim!"
Es kam aber leider ganz anders. Weitere Einberufungen folgten, sogar die Männer bis zum 50. Lebensjahre wurden eingezogen und die Jüngsten mit 18 Jahren assentiert. Es kam zur Einführung von Lebensmittelkarten und zur Bewirtschaftung von Rauchwaren, Schuhen und Textilien. Die Getreideernte mußte abgeliefert werden. Aus Polen trafen jüdische Flüchtlinge ein, die im Saal des Gasthauses Schuster untergebracht wurden. In Schlaggenwald richtete man im Frühjahr 1915 ein Reservelazarett ein, das aber im Herbst desselben Jahres wieder aufgelassen wurde. Der Lebensmittelmangel stieg ins Unerträgliche, das Brot war mit Kartoffeln und Maismehl vermengt, es gab nur Ersatzbier. Im Jahre 1917 mußte man, um die große Lebensmittelnot etwas zu lindern, Dorschen und Rüben an die Bevölkerung ausgeben. Die Städter überfluteten die Dörfer, um Nahrungsmittel zu hamstern. Im Jahre 1918 kam es in Schlaggenwald infolge der katastrophalen Lebensmittelknappheit zu einer Revolte.
Die Behörde ordnete auf den Dörfern Hausdurchsuchungen an, die vom Kriegsgetreidekommissar Weidl (Federer) mit Militärhilfe durchgeführt wurden. Auf diese Weise wurde auch der Bedarf für Gfell gedeckt. An der Aktion der Kinderlandverschickung nach Ungarn beteiligte sich Gfell nicht. Doch gingen einige junge Mädchen wegen der besseren Lebensverhältnisse nach Ungarn in Stellung, kamen aber gleich nach Kriegsende wieder zurück. Im Herbst 1918 brach noch eine Grippeepidemie aus, die auch in Gfell ihre Opfer forderte. Trotz des heldenmütigen Kampfes unserer Soldaten, trotz der gezeichneten Kriegsanleihe und der Aktion „Gold gab ich für Eisen", endete der Erste Weltkrieg mit der Niederlage der Mittelmächte Deutschland und Österreich-Ungarn. Gfell hatte 25 Gefallene zu beklagen, ein hoher Blutzoll im Verhältnis zu seiner Einwohnerzahl (siehe 62. HB, Seite 19). Ihre Namen wurden auf dem Kriegerdenkmal verewigt, das im Jahre 1924 zur Aufstellung kam. An die feierliche Enthüllung werden sich gewiß noch viele Gfeller erinnern. Geschaffen hat das Denkmal der Bildhauer Herzog in Schlaggenwald. Unter den Gefallenen befanden sich drei Intellektuelle: Gutsverwalter Karl Fechter, Oberlehrer Karl Heß und Bürgerschullehrer Adolf Heß.
Nach dem Zusammenbruch Österreich-Ungarns wurde am 28. Oktober 1918 in Prag die tschechoslowakische Republik ausgerufen, in die man das sudetendeutsche Siedlungsgebiet widerrechtlich einverleibt hat. Aus diesem Grunde kam es am 4. März 1919 in allen größeren Städten des Sudetenlandes zu Demonstrationen der sudetendeutschen Bevölkerung. In diese friedlichen Willenskundgebungen krachten die Schüsse der tschechischen Soldateska. Es gab Tote, die ersten Opfer für das sudetendeutsche Heimatrecht. Zwar hatte die erste tschechoslowakische Republik eine demokratische Regierungsform, doch waren die Deutschen in nationaler und wirtschaftlicher Hinsicht benachteiligt. Die alte österreichische Währung wurde
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.