**Od čísla 110 stojí Heimatbrief rodáků z Horního Slavkova (Schlaggenwald) 1,40 DM za sešit. Prosím, zohledněte novou cenu při svých platbách.**
Je mi líto, že musím čtenářům našeho krajanského časopisu oznámit toto zdražení, kterému se bohužel už nedalo dále vyhýbat. Poslední vlna růstu mezd a cen se nevyhnula ani našemu časopisu. Tiskárna byla nucena zvýšit své ceny, zdražil papír a psací potřeby a poštovné udělalo prudký skok vzhůru.
Prosím proto všechny odběratele o pochopení, že jsem musel cenu sešitu od čísla 110 stanovit na 1,40 DM. Doufám, že kvůli tomuto nevelkému zdražení nikdo Heimatbrief neodhlásí. Výrazný pokles počtu odběratelů by totiž ohrozil samotnou existenci našeho časopisu. A to si jistě nepřeje nikdo, komu na našem HB záleží. Za vaši věrnost a pochopení už dnes srdečně děkuje
váš Rudi Marterer
Ab Folge 110 kostet der Schlaggenwalder Heimatbrief 1,40 DM je Heft. Beachtet den neuen Preis bei euren Einzahlungen.
Es fällt mir schwer, den Beziehern unseres Heimatblattes diese Preiserhöhung mitteilen zu müssen, die sich leider nicht mehr länger vermeiden läßt. Die Lohn- und Preislawine der letzten Zeit hat auch unser Heimatblatt in Mitleidenschaft gezogen. Die Druckerei mußte notgedrungen ihre Preise anheben, das Schreibmaterial wurde teurer und die Postgebühren haben einen gewaltigen Ruck nach oben getan.
Ich bitte daher alle Bezieher um Verständnis, wenn ich den Heftpreis ab Folge 110 mit 1,40 DM festsetzen mußte. Ich hoffe, daß wegen dieser geringen Preiserhöhung kein Bezieher den Schlaggenwalder Heimatbrief abbestellen wird. Denn ein starker Rückgang der Abnehmerzahl würde die Existenz unseres Heimatblattes gefährden. Und das will doch keiner, dem unser HB eine Herzenssache ist. Für eure Treue und euer Verständnis dankt schon heute recht herzlich
Euer Rudi Marterer
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Co se turistům v ČSSR neukazuje
Téměř 500 bývalých sudetoněmeckých obcí vymazáno
Teze, kterou v posledních letech znovu a znovu vznášely svazy vyhnaných sudetských Němců v Rakousku a ve Spolkové republice – totiž že Československo nechává chátrat velké části území kdysi jimi osídlených, že celé kraje pustnou, opuštěné vesnice postupně zanikají a jsou likvidovány, že úrodná orná půda, obdělávaná až do roku 1945, už není obdělávána – byla z české strany vždy odbývána jako obvyklá „revanšistická štvanice". Nyní to však potvrzují samy oficiální pražské úřady, a to v rozsahu, jaký je ve střední Evropě zřejmě ojedinělý.
Ústřední dopravní správa v Praze zveřejnila seznam všech obcí a částí obcí v Československu. V příloze je uvedeno 459 míst, která od roku 1945 doslova zmizela z mapy. Jde převážně o bývalé německé obce. Znalci se domnívají, že v úředním seznamu chybí ještě nejméně 50 dalších zaniklých vesnic.
Důvody zániku se místo od místa liší. Některé obce musely – například v severočeské hnědouhelné pánvi – ustoupit novým povrchovým dolům, jiné moderním průmyslovým komplexům, další padly za oběť vojenskému plánování: byly odstřeleny, aby uvolnily místo raketovým základnám a letištím, nebo slouží na vojenských cvičištích jako terče pro dělostřelectvo a minomety. To se však týká jen menší části uvedených míst. Naprostá většina obcí prostě nemohla být po vyhnání sudetských Němců pražskou vládou znovu osídlena.
Was den Touristen in der CSSR nicht gezeigt wird
Fast 500 ehemalige sudetendeutsche Orte ausradiert
Die in den letzten Jahren von den Verbänden der sudetendeutschen Vertriebenen in Österreich und der Bundesrepublik immer wieder aufgestellte These, daß die Tschechoslowakei große Teile der einstmals von ihnen besiedelten Gebiete verkommen lasse, daß ganze Landstriche verödeten, verlassene Dörfer allmählich verfielen und geräumt würden, bis 1945 fruchtbares Ackerland nicht mehr bestellt würde, war von tschechischer Seite stets als die übliche „Revanchistenhetze" abgetan worden. Jetzt sind es amtliche Prager Stellen selbst, die einen Vorgang bestätigen, der in Mitteleuropa einmalig sein dürfte.
Die Zentrale Verkehrsverwaltung in Prag veröffentlichte ein Verzeichnis aller Gemeinden und Gemeindeteile in der Tschechoslowakei. In einem Anhang werden 459 Orte angeführt, die seit 1945 buchstäblich von der Landkarte verschwunden sind. Es handelt sich dabei überwiegend um ehemalige deutsche Orte. Kenner sind der Ansicht, daß mindestens 50 weitere verschwundene Dörfer in der amtlichen Bekanntmachung nicht enthalten sind.
Die Gründe für den Verfall sind örtlich verschieden. Manche Ortschaften zum Beispiel im böhmischen Braunkohlengebiet mußten neuen Tagebauen weichen, andere wieder modernen Industriekomplexen, wieder andere fielen der militärischen Planung zum Opfer, wurden gesprengt, um Platz für Raketenstellungen und Flugplätze zu schaffen, dienen auf Truppenübungsplätzen als Artillerie- und Granatwerferziele. Aber das betrifft nur
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.