Co nám o našich vsích vypráví starší kronika . . .
Protože jsou nám dnes skutečné prameny – archivy, pamětní knihy a matriky z našeho bližšího domova kolem Horního Slavkova (Schlaggenwald) – nedostupné, můžeme se při hledání starých zpráv opírat jen o spisy vydané před rokem 1945. Zvláštní význam v této souvislosti získává především dílo našeho krajana Dr. Antona Gnirse „Der politische Bezirk Elbogen" z roku 1927 (vytištěné v Praze), neboť pojednává i o menších osadách.
Třídomí (Dreihäuser). V roce 1749 je na místě zmiňován chebský zvonař Georg Jordann. Z roku 1800 se ve státním archivu v Lokti dochoval stavební plán selského domu. V roce 1801 vznikl první plán obce. Jako jména domů jsou z té doby známa Kempf a Steidler.
Gfell. Záznamy církevních matrik ke Gfellu se v Horním Slavkově začínají vést od roku 1557, v roce 1605 vznikla pozemková kniha. Obec byla do roku 1615 lénním statkem bečovského panství, poté majetkem města Horní Slavkov. Jako jména domů kolem roku 1800 se objevují Klotz, Kürler, Lein, Leinenschneider, Raab, Steffl, Zenk a Ziegler. Také rodiny Kräupner a Rohm (např. řezník Rohm v Braunsdorfu) pocházejí ze Gfellu.
Höfen. Pozemkové knihy z let 1627 a 1739 se nacházejí v pražském Státním archivu. Kolem roku 1425 je tam zmiňován Puchelbergerův dvůr. Z doby mezi lety 1790 a 1810 se nám dochovala tato jména: Brandel, Fischer, Grosser, Haberzeth, Kempf, Marter, Pfeiffer, Rippl, Schaffer a Schuster.
Leßnitz. V roce 1743 je zmiňován sedlák Georg Drum, jako jména domů kolem roku 1800 Frank a Schaffer, v roce 1828 „Höflhof".
Poschitzau. Pozemková kniha z roku 1605. V roce 1800 je zmiňován Stefflhof.
Nadlesí (Nallesgrün). Pozemkové knihy odkazují na roky 1624, 1714 a 1773. V roce 1495 prodali Nikel a Peter Zeidler loketské radě majetek v Höfenu a Nadlesí. Jako jména kolem roku 1800 zjišťujeme: Balzar, Friedlkarl, Glück, Huter, Jakob, Kammerer, Lein, Liessl, Scheitler a Schroll.
Rabensgrün. V roce 1499 je vsí obdarován v léno Adam z Mangoldu. V roce 1789 se Franz Haberditzl pokusil s kaolinem z Gabhornu o výrobu porcelánu, v roce 1791 zřídil spolu s Gottliebem Sonntagem vypalovací pec, čímž jsou dány počátky první porcelánky v Čechách. Jako selské domy jsou uváděny Christl a Zintl.
Stirn. Nejdříve jsou zmiňováni sedláci Christoph Schöffel (1558) a Simon Ram (1559).
Zech. V roce 1792 byla v Sichelhammeru zřízena vypalovací pec Johanna Georga Paula. V roce 1818 je zmiňováno jméno Boier. Kdo si vzpomíná na rodinu Kreipner v Zechu?
K osadám a samotám Ehrlich (patrně náležející ke Schönfeldu) a Ziegelhütten mi chybí jakékoli údaje. Kdo může a chce pomoci rozšířit obraz naší domoviny v dřívějších staletích? Na tomto místě je třeba zmínit zejména rodopisné bádání, které nám názorně vypráví o životě našich předků. Vždyť nakonec jsou to právě naši předkové, kdo utvářeli dějiny naší domoviny a učinili z ní to, na co si tak často a rádi vzpomínáme.
Jako autor těchto řádků smím proto ještě jednou vřele poprosit o podporu myšlenky našeho rodopisného zaznamenávání. Svými příspěvky předáváme i našim potomkům obraz naší minulosti a přítomnosti. Mělo by nám to být ctí. Adresa: Ldm. Herbert Schneider, vedoucí sběrného místa chebského rodopisu (Egerländer Ahnenlisten), 717 Schwäbisch Hall, Karlsbader Weg 13.
Was die ältere Chronik von unseren Dörfern zu berichten weiß . . .
Da uns heute die eigentlichen Quellen wie Archive, Gedenkbücher und Matriken aus unserer engeren Heimat um Schlaggenwald unzugänglich sind, können wir uns bei der Suche nach alten Nachrichten nur auf Schriften stützen, die vor 1945 veröffentlicht wurden. Eine besondere Bedeutung gewinnt in diesem Zusammenhang vor allem das Werk „Der politische Bezirk Elbogen" unseres Landsmannes Dr. Anton Gnirs aus dem Jahre 1927 (gedruckt in Prag), da es auch die kleineren Flecken behandelt.
Dreihäuser. Im Jahre 1749 wird am Ort der Egerer Glockengießer Georg Jordann erwähnt. Aus dem Jahre 1800 war ein Bauplan eines Bauernhauses im Stadtarchiv zu Elbogen erhalten. 1801 entstand der erste Ortsplan. Als Hausnamen sind aus jener Zeit Kempf und Steidler bekannt.
Gfell. Kirchenbuchaufzeichnungen zu Gfell beginnen in Schlaggenwald 1557, im Jahre 1605 entstand ein Grundbuch. Der Ort war bis 1615 Lehensgut der Petschauer Burgherrschaft, danach Besitz der Stadt Schlaggenwald. Als Hausnamen um 1800 finden sich Klotz, Kürler, Lein, Leinenschneider, Raab, Steffl, Zenk und Ziegler. Auch die Familien Kräupner und Rohm (z. B. Fleischer Rohm in Braunsdorf) stammen aus Gfell.
Höfen. Grundbücher von 1627 und 1739 liegen in Prag im Staatsarchiv. Um das Jahr 1425 wird der Puchelberger Hof dort genannt. Aus der Zeit zwischen 1790 und 1810 sind uns folgende Namen überliefert: Brandel, Fischer, Grosser, Haberzeth, Kempf, Marter, Pfeiffer, Rippl, Schaffer und Schuster.
Leßnitz. Im Jahre 1743 wird der Bauer Georg Drum erwähnt, als Hausnamen um 1800 Frank und Schaffer, 1828 der „Höflhof".
Poschitzau. Grundbuch von 1605. Im Jahre 1800 wird der Stefflhof erwähnt.
Nallesgrün. Grundbücher verweisen auf die Jahre 1624, 1714 und 1773. Im Jahre 1495 verkauften Nikel und Peter Zeidler dem Rat zu Elbogen Besitz in Höfen und Nallesgrün. Als Namen um 1800 stellen wir fest: Balzar, Friedlkarl, Glück, Huter, Jakob, Kammerer, Lein, Liessl, Scheitler und Schroll.
Rabensgrün. Im Jahre 1499 wird Adam von Mangold mit dem Dorf belehnt. 1789 versuchte sich Franz Haberditzl mit Kaolin aus Gabhorn an der Porzellanherstellung, 1791 errichtete dieser zusammen mit Gottlieb Sonntag einen Brennofen, womit die Anfänge der ersten Porzellanfabrik in Böhmen gegeben sind. Als Bauernhäuser werden Christl und Zintl genannt.
Stirn. Am frühesten erwähnt werden die Bauern Christoph Schöffel (1558) und Simon Ram (1559).
Zech. Im Jahre 1792 wurde im Sichelhammer der Brennofen des Johann Georg Paulus erstellt. 1818 wird der Name Boier genannt. Wer kann sich an eine Familie Kreipner in Zech erinnern?
Zu den Orten und Weilern Ehrlich (wohl zu Schönfeld gehörig) und Ziegelhütten fehlen mir jegliche Hinweise. Wer kann und will mithelfen, das Bild unserer Heimat in früheren Jahrhunderten zu vergrößern? An dieser Stelle ist besonders die Familienforschung zu nennen, die uns anschaulich vom Leben unserer Ahnen berichtet. Letzten Endes sind es ja unsere Vorfahren, die die Geschichte unserer Heimat geformt und zu dem gemacht haben, woran wir uns oft und gern erinnern.
Als Verfasser dieser Zeilen darf ich daher nochmals herzlich darum bitten, den Gedanken unserer ahnenkundlichen Erfassung zu unterstützen. Durch unsere Beiträge vermitteln wir auch unseren Nachkommen ein Bild unserer Vergangenheit und Gegenwart. Es sollte uns ein ehrendes Bedürfnis sein. Anschrift: Ldm. Herbert Schneider, Leiter der Sammelstelle Egerländer Ahnenlisten, 717 Schwäbisch Hall, Karlsbader Weg 13.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.