Co nám o našich vsích vypráví starší kronika . . .

Protože jsou nám dnes skutečné prameny – archivy, pamětní knihy a matriky z našeho bližšího domova kolem Horního Slavkova (Schlaggenwald) – nedostupné, můžeme se při hledání starých zpráv opírat jen o spisy vydané před rokem 1945. Zvláštní význam v této souvislosti získává především dílo našeho krajana Dr. Antona Gnirse „Der politische Bezirk Elbogen" z roku 1927 (vytištěné v Praze), neboť pojednává i o menších osadách.

Třídomí (Dreihäuser). V roce 1749 je na místě zmiňován chebský zvonař Georg Jordann. Z roku 1800 se ve státním archivu v Lokti dochoval stavební plán selského domu. V roce 1801 vznikl první plán obce. Jako jména domů jsou z té doby známa Kempf a Steidler.

Gfell. Záznamy církevních matrik ke Gfellu se v Horním Slavkově začínají vést od roku 1557, v roce 1605 vznikla pozemková kniha. Obec byla do roku 1615 lénním statkem bečovského panství, poté majetkem města Horní Slavkov. Jako jména domů kolem roku 1800 se objevují Klotz, Kürler, Lein, Leinenschneider, Raab, Steffl, Zenk a Ziegler. Také rodiny Kräupner a Rohm (např. řezník Rohm v Braunsdorfu) pocházejí ze Gfellu.

Höfen. Pozemkové knihy z let 1627 a 1739 se nacházejí v pražském Státním archivu. Kolem roku 1425 je tam zmiňován Puchelbergerův dvůr. Z doby mezi lety 1790 a 1810 se nám dochovala tato jména: Brandel, Fischer, Grosser, Haberzeth, Kempf, Marter, Pfeiffer, Rippl, Schaffer a Schuster.

Leßnitz. V roce 1743 je zmiňován sedlák Georg Drum, jako jména domů kolem roku 1800 Frank a Schaffer, v roce 1828 „Höflhof".

Poschitzau. Pozemková kniha z roku 1605. V roce 1800 je zmiňován Stefflhof.

Nadlesí (Nallesgrün). Pozemkové knihy odkazují na roky 1624, 1714 a 1773. V roce 1495 prodali Nikel a Peter Zeidler loketské radě majetek v Höfenu a Nadlesí. Jako jména kolem roku 1800 zjišťujeme: Balzar, Friedlkarl, Glück, Huter, Jakob, Kammerer, Lein, Liessl, Scheitler a Schroll.

Rabensgrün. V roce 1499 je vsí obdarován v léno Adam z Mangoldu. V roce 1789 se Franz Haberditzl pokusil s kaolinem z Gabhornu o výrobu porcelánu, v roce 1791 zřídil spolu s Gottliebem Sonntagem vypalovací pec, čímž jsou dány počátky první porcelánky v Čechách. Jako selské domy jsou uváděny Christl a Zintl.

Stirn. Nejdříve jsou zmiňováni sedláci Christoph Schöffel (1558) a Simon Ram (1559).

Zech. V roce 1792 byla v Sichelhammeru zřízena vypalovací pec Johanna Georga Paula. V roce 1818 je zmiňováno jméno Boier. Kdo si vzpomíná na rodinu Kreipner v Zechu?

K osadám a samotám Ehrlich (patrně náležející ke Schönfeldu) a Ziegelhütten mi chybí jakékoli údaje. Kdo může a chce pomoci rozšířit obraz naší domoviny v dřívějších staletích? Na tomto místě je třeba zmínit zejména rodopisné bádání, které nám názorně vypráví o životě našich předků. Vždyť nakonec jsou to právě naši předkové, kdo utvářeli dějiny naší domoviny a učinili z ní to, na co si tak často a rádi vzpomínáme.

Jako autor těchto řádků smím proto ještě jednou vřele poprosit o podporu myšlenky našeho rodopisného zaznamenávání. Svými příspěvky předáváme i našim potomkům obraz naší minulosti a přítomnosti. Mělo by nám to být ctí. Adresa: Ldm. Herbert Schneider, vedoucí sběrného místa chebského rodopisu (Egerländer Ahnenlisten), 717 Schwäbisch Hall, Karlsbader Weg 13.