Vzácně krásné místečko
Naproti malému Allistänskému rybníčku stála lavička, celá jen ze dřeva. Jako na ochranu se nad ní klenuly větve starých zelených smrků, vysokých a štíhlých.
Pod těmi stromy jsem si často v jejich chladném stínu odpočinul. Tady se dalo snít i s otevřenýma očima, chráněn před oslnivým žárem slunce.
Louka za tímto malým rybníčkem se podobala pestrobarevnému moři květin, vážky prolétaly rákosím a horlivě honily svou kořist sem a tam.
Z koruny jednoho stromu zaznívalo jako tichý flétnový zpěv kosa, a jásavě zněly písně skřivanů, až doléhaly daleko modrým vzduchem.
Ke snění to bylo vzácně krásné místečko, možná si někdo ještě vzpomene, jak tu zamilovaný se svou milou na této lavičce snil o budoucnosti.
Vzdušný zámek zůstal asi z leckterého plánu, a ani ta lavička už asi nestojí. Až jednou právo vyžene tyranii, pak toto místečko znovu uvidíme.
Schloßbauer
[obr] Dnešní titulní snímek ukazuje portál Pluhova domu č. 497 v Hlavní ulici (postaveného roku 1510). Posledním majitelem byl Richard Fischer, dříve Steinbach. V našem rodném městě bývalo ještě více takových domů s klenutými a zdobenými vraty, které dodávaly obrazu města středověký ráz. Horní Slavkov (Schlaggenwald) se proto právem nazýval „městem krásných vrat". Na jedné pohlednici byly zobrazeny všechny staré portály, které vynikaly uměleckým ztvárněním a svědčily o rozkvětu našeho starého hornického města.
Ein selten schönes Plätzchen
Dem kleinen Allisteiche gegenüber
Stand eine nur aus Holz gebaute Bank.
Wie schützend schwangen Äste sich darüber
Von alten grünen Fichten, hoch und schlank.
Ich habe oftmals unter diesen Bäumen
In ihrem kühlen Schatten ausgeruht.
Hier konnte man mit offnen Augen träumen
Geschützt vor blendend heißer Sonnenglut.
Die Wiese hinter diesem kleinen Teiche
Glich einem farbig bunten Blumenmeer,
Libellen schossen durch das Schilfgesträuche
Nach Beute jagend eifrig hin und her.
Von eines Baumes Wipfel klang hernieder,
Wie sanftes Flöten einer Amsel Sang,
Und jubelnd schmetterten die Lerchen Lieder,
Daß weit es durch die blauen Lüfte drang.
Zum Träumen war's ein selten schönes Plätzchen,
Vielleicht, daß jemand sich erinnern kann,
Wie er verliebt, mit seinem holden Schätzchen,
Auf diesem Bankerl Zukunftspläne spann.
Ein Luftschloß ist wohl mancher Plan geblieben,
Und auch das Bankerl dürfte kaum mehr stehn.
Wenn einst das Recht die Tyrannei vertrieben
Dann werden wir dies Plätzchen wiedersehn.
Schloßbauer
Das heutige Titelbild zeigt das Portal des Pflughauses Nr. 497 in der Hauptstraße (erbaut 1510). Letzter Besitzer war Fischer Richard, vormals Steinbach. Es gab in unserem Heimatort noch mehrere solche Häuser mit gewölbten und verzierten Haustoren, die dem Stadtbild ein mittelalterliches Gepräge gaben. Man bezeichnete daher Schlaggenwald mit Recht als die „Stadt der schönen Haustore". Auf einer Ansichtskarte waren sämtliche alten Portale abgebildet, die eine kunstvolle Gestaltung aufwiesen und von der Blütezeit unserer alten Bergstadt Zeugnis ablegten.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.