Okolí Rabensgrünu

Nakreslil Josef Jessl

Rabensgrünu, která u „Hubu" ústila do hlavní silnice Horní Slavkov–Krásno. Tím se splnilo dlouho chované přání vytvořit příčné spojení mezi Teplským údolím (Bečovem) a Krásnem–Horním Slavkovem. Bylo to nutné, protože v tuhých zimách nebyla stará silnice do Horního Slavkova sjízdná a vesnice tak zůstávala od města zcela odříznuta. Jeden úsek této nové silnice byl už dříve postaven od Müllersgrünu až k „Fischerhüblu".

Protože Horní Slavkov a Krásno jsou staré hornické obce, kde se dříve dobýval cín, měď a olovo, dá se předpokládat, že i v okolí Rabensgrünu, směrem k Hubhofu, se hledala ruda. Důkazem toho je stará zborcená štola, kterou bylo možné vidět v údolí mezi Rabensgrünem a Schönwehrem.

Mezi obyvateli Rabensgrünu převažovali sedláci a domkáři, vedle nich zde žilo i několik řemeslníků (zedníci, tesaři a pokrývači). Někteří dělníci pracovali v okolních městech. Vesnice měla dva hostince (Harbauerův a Spiesův), kde se střídavě konaly slavnosti a taneční zábavy. Při silnici směrem k Hornímu Slavkovu stojí kaple, v níž se každoročně konala slavnostní bohoslužba k „Rabensgrünské slavnosti" koncem června (na svátek Petra a Pavla). Rabensgrün měl jednotřídní obecnou školu, na které byl mimo jiné přibližně od roku 1904 až do konce první světové války řídícím učitelem pan Kollert. Pozdější řídící učitel Heidl založil roku 1924 místní spolek venkovské mládeže (Jugendbund), který v zimních měsících rozvíjel čilou kulturní činnost pořádáním čtenářských, pěveckých a divadelních večerů. Několik žáků vyšších ročníků navštěvovalo měšťanskou školu v Horním Slavkově, občas i tu v Bečově.

věta pokračuje na dalším listu ⟶