Moji milí krajané!
Moji milí krajané!
Tímto vánočním vydáním roku 1962 spatřilo světlo světa 90. číslo našeho Heimatbriefu. Pevně doufám, že tentokrát dostanou všichni odběratelé vánoční číslo ještě před svátky. Právě o Vánocích totiž vzpomínka na naši starou vlast doléhá na člověka s obzvláštní silou. Velmi pěkně to líčí krajan Markof ve svém příspěvku „Vánoce v Töppeles". I v tomto sešitě najdeme nejedno vyprávění a nejeden obrázek, které nám přiblíží domov v čase Vánoc.
Uplynuly už dva roky, co vydávám Heimatbrief. Z mnoha dopisů, které mi v poslední době přišly, jsem vyrozuměl, že jste s tím, jak Heimatbrief sestavuji, spokojeni. To mě velmi těší, neboť právě tyto dopisy mi dávají jistotu, že má práce plní svůj účel. Je to totiž práce namáhavá a rozsáhlá. Často a často sedávám hluboko do noci u psacího stolu, abych odpověděl na dopisy, napsal rukopisy, provedl zápisy nebo připravil látku pro příští číslo Heimatbriefu. V průběhu příštího roku bych rád jednou popsal, jak Heimatbrief vzniká, aby si čtenáři udělali představu, jakou práci musím já a tiskárna vykonat, než pošťák přinese Heimatbrief až do domu.
Mezi hlavy, které se na podobě našeho Heimatbriefu podílejí, patří i moji spolupracovníci, jimž chci na tomto místě dnes vyslovit své nejsrdečnější díky za jejich spolupráci. Zvlášť mě těší, že náš krajanský básník Schloßbauer je se svými vážnými i veselými básnickými výtvory v Heimatbriefu opět zastoupen a že se po dlouhé přestávce v tomto čísle objevuje i naše paní Neidhartová s veselým vánočním povídáním.
Heinrich Heß, můj gfellský krajan a přítel a spolupracovník, se svým skvělým perem už dávno získal srdce čtenářů. Škoda jen, že mnozí gfellští krajané sice Heimatbrief rádi čtou, ale sami si ho nepředplácejí. Z toho, že se sešity kolují po celém příbuzenstvu, žádný krajanský list existovat nemůže. Příkladem hodným následování je Töppeles, jehož kronikář díky intenzivní osvětě dokázal zvýšit počet odběratelů z 50 na 70. I jako spolupracovník Heimatbriefu přinesl kamarád Schuster už mnohý cenný příspěvek z místní historie Töppeles.
Celkově vzato šlo s naším krajanským listem v roce 1962 vzhůru. Vzhledem k tomu, že právě mezi horno-slavkovskými (schlaggenwaldskými) krajany je stále ještě mnoho těch, kdo Heimatbrief neodebírají, prosím o další nábor nových odběratelů. Čím více odběratelů budeme mít, tím déle bude moci náš Heimatbrief vycházet – a ten nám už přirostl k srdci. Bez Heimatbriefu bychom domov teprve doopravdy ztratili. Proto nemá být zapomenut ani muž, který Heimatbrief založil a mnoho let vydával: krajan Oskar Otto. Ačkoli dnes už není vydavatelem, cítí se s naším krajanským listem a naší krajanskou pospolitostí niterně spjat. Nedávno mi předal několik uměleckých otisků z jednoho snímku Gfell, které dnešním číslem s mnoha pozdravy od něj předávám všem gfellským odběratelům Heimatbriefu.
Meine lieben Landsleute!
Meine lieben Landsleute!
Mit der vorliegenden Weihnachtsausgabe 1962 hat die 90. Folge unseres Heimatbriefes das Licht der Welt erblickt. Ich hoffe zuversichtlich, daß diesmal alle Bezieher die Weihnachtsnummer vor dem Fest erhalten. Denn gerade zu Weihnachten kommt die Erinnerung an unsere alte Heimat übermächtig zum Durchbruch. Sehr schön schildert das Ldm. Markof in seinem Beitrag „Weihnachten in Töppeles". In diesem Heft finden wir noch manche Schilderung und manches Bild, die uns die Heimat zur Weihnachtszeit nahebringen.
Nun sind es schon zwei Jahre, seit ich den Heimatbrief herausgebe. Aus vielen Zuschriften, die mich in letzter Zeit erreichten, konnte ich entnehmen, daß man mit meiner Gestaltung des Heimatbriefes zufrieden ist. Darüber freue ich mich sehr, geben mir doch diese Zuschriften die Gewißheit, daß meine Arbeit auch den ihr zugedachten Zweck erfüllt. Denn diese Arbeit ist mühevoll und umfangreich. Oft und oft sitze ich bis tief in die Nacht hinein am Schreibtisch, um Briefe zu beantworten, Manuskripte zu schreiben, Eintragungen zu machen oder den Stoff für die nächste Folge des Heimatbriefes vorzubereiten. Im Laufe des kommenden Jahres werde ich einmal den Werdegang unseres Heimatbriefes schildern, damit die Leser eine Vorstellung bekommen, welche Arbeit von mir und der Druckerei geleistet werden muß, bis der Briefträger den Heimatbrief ins Haus bringen kann.
Zu den Köpfen, die an der Gestaltung unseres Heimatbriefes mit beteiligt sind, gehören auch meine Mitarbeiter, denen ich für ihre Mitwirkung heute an dieser Stelle meinen herzlichsten Dank aussprechen will. Besonders freue ich mich, daß unser Heimatpoet Schloßbauer mit seinen ernsten und heiteren Musenkindern wieder im Heimatbrief vertreten ist und daß auch unsere Frau Neidhart nach langer Pause in dieser Ausgabe mit einer lustigen Weihnachtsplauderei in Erscheinung tritt.
Heinrich Heß, mein Gfeller Heimatfreund und Mitarbeiter, hat sich mit seiner brillanten Feder schon lange in die Herzen der Leser eingeschrieben. Nur schade, daß viele Gfeller Landsleute den HB zwar gern lesen, aber nicht beziehen. Von dem Herumsenden der Hefte an die ganze Verwandtschaft kann kein Heimatblatt bestehen. Ein nachahmenswertes Beispiel bietet Töppeles, das seinen Bezieherstand dank der intensiven Werbung des Chronikschreibers von 50 auf 70 Bezieher erhöhen konnte. Auch als Mitarbeiter des HB hat Kamerad Schuster schon manchen wertvollen Beitrag aus der Ortsgeschichte von Töppeles gebracht.
Alles in allem ging es mit unserem Heimatblatt 1962 aufwärts. Nachdem gerade unter den Schlaggenwalder Landsleuten noch viele ohne
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.