Loučení s domovem
Byl jednou jeden syn pohraničí, vlasy měl stříbrné jak sníh. Nikdy nechtěl žádnou odměnu a byl vždy věrný a upřímný.
Lesy jej zvaly k sobě na návštěvu a dávaly mu své písně. Potůčky jej prosily o odpočinek: tady si v klidu odpočiň.
Jednoho časného májového dne jej tiše pozdravila fialka. Setřásla ze sebe slzy a řekla: zůstaň ještě chvilku.
A vše, co mu dávalo život, bylo tam pro něj stvořeno. Vyhnali jej pryč, bez všeho majetku, domov musel opustit.
U cesty spatřil stát růžičku, i ta mu byla věrná v jeho žalu. A tiše řekla „na shledanou", aby domov zůstal zachován.
V pozdním létě 1962
Franz Breitfelder, Töppeles — Wehen bei Wiesbaden
Vánoční hádanka z domoviny
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16
Co z toho vznikne? Na místo teček je třeba doplnit slova následujícího významu, jejichž počáteční písmena čtená shora dolů dají dohromady název odpradávna tradičního vánočního výjevu: 1 plechový nástroj, na který se hrálo v děkanském kostele jen o Vánocích, 2 velký rybník vodního družstva, také koupaliště, 3 světelný úkaz v Lauterbašském (Lomnickém) rašeliništi, 4 část revíru směrem k Dreihäuser (Tři Chalupy), 5 pojmenování pro Mikuláše/Ježíška, 6 posměšné pojmenování Horních Slavkovanů (v nářečí), 7 půlnoční bohoslužba, 8 postava do jesliček, 9 místní část Horního Slavkova, 10 starodávný zvyk z 21. června, 11 pověstmi opředená hora západně od Horního Slavkova, 12 hraniční potok horníslavkovského revíru, 13 nápis na kříži, 14 figurální vánoční pečivo s papírovým obličejem, 15 střelnice, 16 přídomek pochodu 73. pluku. Ch = 2 písmena. Každá tečka odpovídá jednomu písmenu. Přesné řešení přineseme v příštím čísle. P., Mühlacker
Abyste tato slova našli, musíte projít domovinu v duchu. Přes svátky na to budete mít jistě čas. Vydavatel by měl radost, kdyby se sešlo co nejvíce správných řešení. Jména pisatelů se správným řešením zveřejníme v příštím čísle HB.
Abschied von der Heimat / Heimatliches Weihnachtsrätsel
Abschied von der Heimat
Es war einmal ein Grenzlandsohn,
Wie Silber war sein Haar.
Er nahm sich niemals einen Lohn
Und war stets treu und wahr.
Die Wälder luden ihn zu Gast
Und gaben ihm die Lieder.
Die Bächlein baten ihn um Rast;
Hier laß dich ruhig nieder.
An einem frühen Maientag
Da grüßt' ihn still ein Veilchen.
Es schüttelt sich die Tränen ab
Und sagt: bleib doch ein Weilchen.
Und alles was ihm Leben gab,
War dort für ihn erschaffen.
Man trieb ihn fort, ohne jede Hab'
Die Heimat mußte er verlassen.
Am Weg sah er ein Röslein stehn,
Es war auch treu im Leide.
Und leise sprach's auf Wiedersehn
Auf daß die Heimat bleibe.
Im Spätsommer 1962
Franz Breitfelder,
Töppeles — Wehen bei Wiesbaden
Heimatliches Weihnachtsrätsel
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
Was ergibt das? An Stelle der Punkte sind Wörter folgender Bedeutung zu setzen, deren Anfangsbuchstaben von oben nach unten gelesen, den Namen einer uralten Darstellung zur Weihnachtszeit ergeben: 1 Blechinstrument, das in der Dekanalkirche nur um die Weihnachtszeit geblasen wurde, 2 Großer Fischteich der Wassergenossenschaft, auch Badestrand, 3 Leuchterscheinung im Lauterbacher Moor, 4 Revierteil in Richtung Dreihäuser, 5 Name für Weihnachtsmann, 6 Spottname über die Schlaggenwalder (Mundart), 7 Mitternachtsgottesdienst, 8 Krippenfigur, 9 Ortsteil von Schlaggenwald, 10 Altdeutscher Brauch am 21. Juni, 11 Sagenhafter Berg westlich von Schlaggenwald, 12 Grenzbach des Schlaggenwalder Reviers, 13 Kreuzaufschrift, 14 Figürliches Weihnachtsbackwerk mit Papiergesicht, 15 Schützenhaus, 16 Beiname des 73er Regimentsmarsches. Ch = 2 Buchstaben. Jeder Punkt entspricht einem Buchstaben. Die genaue Auflösung folgt im nächsten Heft. H. P., Mühlacker
Um diese Wörter zu finden, müßt ihr schon die Heimat im Geiste durchwandern. Während der Feiertage habt ihr ja Zeit dazu. Der Herausgeber würde sich freuen, recht viele richtige Lösungen zu erhalten. Die Namen der Einsender von richtigen Lösungen werden im nächsten HB veröffentlicht.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.