Loučení s domovem

Byl jednou jeden syn pohraničí, vlasy měl stříbrné jak sníh. Nikdy nechtěl žádnou odměnu a byl vždy věrný a upřímný.

Lesy jej zvaly k sobě na návštěvu a dávaly mu své písně. Potůčky jej prosily o odpočinek: tady si v klidu odpočiň.

Jednoho časného májového dne jej tiše pozdravila fialka. Setřásla ze sebe slzy a řekla: zůstaň ještě chvilku.

A vše, co mu dávalo život, bylo tam pro něj stvořeno. Vyhnali jej pryč, bez všeho majetku, domov musel opustit.

U cesty spatřil stát růžičku, i ta mu byla věrná v jeho žalu. A tiše řekla „na shledanou", aby domov zůstal zachován.

V pozdním létě 1962

Franz Breitfelder, Töppeles — Wehen bei Wiesbaden

Vánoční hádanka z domoviny

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

Co z toho vznikne? Na místo teček je třeba doplnit slova následujícího významu, jejichž počáteční písmena čtená shora dolů dají dohromady název odpradávna tradičního vánočního výjevu: 1 plechový nástroj, na který se hrálo v děkanském kostele jen o Vánocích, 2 velký rybník vodního družstva, také koupaliště, 3 světelný úkaz v Lauterbašském (Lomnickém) rašeliništi, 4 část revíru směrem k Dreihäuser (Tři Chalupy), 5 pojmenování pro Mikuláše/Ježíška, 6 posměšné pojmenování Horních Slavkovanů (v nářečí), 7 půlnoční bohoslužba, 8 postava do jesliček, 9 místní část Horního Slavkova, 10 starodávný zvyk z 21. června, 11 pověstmi opředená hora západně od Horního Slavkova, 12 hraniční potok horní­slavkovského revíru, 13 nápis na kříži, 14 figurální vánoční pečivo s papírovým obličejem, 15 střelnice, 16 přídomek pochodu 73. pluku. Ch = 2 písmena. Každá tečka odpovídá jednomu písmenu. Přesné řešení přineseme v příštím čísle. P., Mühlacker

Abyste tato slova našli, musíte projít domovinu v duchu. Přes svátky na to budete mít jistě čas. Vydavatel by měl radost, kdyby se sešlo co nejvíce správných řešení. Jména pisatelů se správným řešením zveřejníme v příštím čísle HB.