⟵ věta pokračuje z předchozího listu
Jeden díl obdrželo Zemské muzeum v Praze, další díl Přírodovědné muzeum ve Vídni, zatímco nejmenší kus zůstal radnici v Lokti (později loketskému muzeu na hradě) spolu s modelem původní velikosti meteoritu. Goethe rozřezání meteoritu velmi litoval a rozhořčeně se vyjádřil, že bylo takto vzácné přírodní dílo rozřezáno na kusy, „stejně jako kdyby se chtěl rozštípnout velký diamant, aby se o něj mohli podělit, nebo jako by podle šalamounského výroku bylo napůl rozseknuté dítě ještě jakýmsi kojencem". Při svých pozdějších pobytech v Karlových Varech už Goethe do Horního Slavkova nezavítal.
Toto malé horní městečko Horní Slavkov o sobě po roce 1948 hodně dalo mluvit díky tamním ložiskům uranu. Nasazeny byly zástupy cizích i nucených pracovníků, aby těžili uranovou rudu, která pak po vagonech putovala do Ruska. Nedaleko starého horního města vzniklo velké, moderní sídliště, dnešní Nové Sedlo (Neu-Schlaggenwald), zatímco staré historické město bylo víceméně ponecháno napospas zkáze. Vlivem přehnaně intenzivní těžby jsou ložiska uranové rudy mezitím vyčerpána, takže se nyní přistupuje k budování nových průmyslových podniků, aby se pro mnohé tam usazené dělníky vytvořily nové možnosti obživy.
Z naší paměti by bývalé svobodné horní město Horní Slavkov nikdy nemělo vymizet, neboť mělo, ačkoliv šlo jen o malé venkovské městečko, po dlouhá staletí velký hospodářský, ale i kulturní význam, a to v době, kdy v Horním Slavkově ještě nebyli žádní Češi.
Literatura:
Krusch, „Die Wolframit-Zinnerzlagerstätten bei Schönfeld-Schlaggenwald, ein Beispiel des Erzgehaltes anstehender Gänge und alter Halden im böhmischen Wolfram-Zinnerzgebiet." Zeitschrift für praktische Geologie, 1916.
Grimmer, „Zur Frage der Wiederbelebung des österreichischen Zinnerzbaues im Erzgebirge". Montanzeitung, 22, 1915.
Sudetendeutsche Zeitung, různá čísla.
KARLOVARSKÝ Becherbitter
150 LET
CHUTNÁ A SVĚDČÍ
Výhradní výrobce: Johann Becher oHG. – Kettwig/Ruhr
zerschnitten hatte. Ein Teil erhielt das Landesmuseum in Prag, einen weiteren Teil das Naturhistorische Museum in Wien, während das kleinste Stück dem Rathaus in Elbogen (später dem Elbogener Museum auf der Burg), zusammen mit dem Modell der ursprünglichen Größe des Meteors, verblieb. Goethe hat den Vorgang des Zerschneidens des Meteors sehr bedauert und sich darüber ungehalten geäußert, daß man ein derartig kostbares Naturprodukt in Stücke schnitt, „eben als wenn man einen großen Diamanten spalten wollte, um sich darin zu teilen oder wenn, nach salomonischem Urteil, ein halbiertes Kind auch eine Art Säugling wäre". Bei seinen späteren Besuchen in Karlsbad ist Goethe nicht mehr nach Schlaggenwald gekommen.
Dieses kleine Bergstädtchen Schlaggenwald hat nach 1948 durch die dortigen Uranvorkommen viel von sich reden gemacht. Ein Heer von Fremd- und Zwangsarbeitern wurde eingesetzt, um das Uranerz abzubauen, das waggonweise nach Rußland ging. Unweit der alten Bergstadt entstand eine große, moderne Wohnsiedlung, das heutige Neu-Schlaggenwald, während die alte, historische Stadt mehr oder weniger dem Verfall preisgegeben ist. Durch den überhitzten Abbau sind inzwischen die Uranerzvorkommen erschöpft, so daß man daran geht, neue Industriebetriebe aufzubauen, um für die vielen dort ansässigen Arbeiter neue Erwerbsmöglichkeiten zu schaffen.
Aus unserer Erinnerung soll die ehemals freie Bergstadt Schlaggenwald niemals verschwinden, denn sie hatte, obwohl nur ein kleines Landstädtchen, lange Jahrhunderte eine große wirtschaftliche, aber auch kulturelle Bedeutung, zu einer Zeit, wo es noch keine Tschechen in Schlaggenwald gab.
Literatur:
P. Krusch, „Die Wolframit-Zinnerzlagerstätten bei Schönfeld-Schlaggenwald, ein Beispiel des Erzgehaltes anstehender Gänge und alter Halden im böhmischen Wolfram-Zinnerzgebiet." Zeitschrift für praktische Geologie, 1916.
H. Grimmer, „Zur Frage der Wiederbelebung des österreichischen Zinnerzbaues im Erzgebirge". Montanzeitung, 22, 1915.
Sudetendeutsche Zeitung, verschiedene Nummern.
KARLSBADER Becherbitter
150 JAHRE
SCHMECKT UND BEKOMMT
Alleinhersteller: Johann Becher oHG. - Kettwig/Ruhr
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.