⟵ věta pokračuje z předchozího listu

Průvod se seřadil a vydal se směrem k sakristii. Za zvuků „Vstal z mrtvých Pán" se průvod proměnil v slavnostní zážitek. Zatímco se procesí blížilo ke schodišti nahoru na horní hřbitov, zazněly ještě jednou tři dělové rány, které se rozlehly nad městem. Na tomto kamenném schodišti se vždy shromažďovali vojáci, kteří byli doma na velikonoční dovolené. Při průchodu kněží s Nejsvětější svátostí všichni vzdávali přísně vojenskou poctu. Procesí se pak vrátilo do kostela.

Na závěr táhli střelci se svou hudební kapelou dolů na náměstí, přičemž cesta vedla přes Pivovarskou uličku (Bräuhausgasse) a Hlavní ulici. Vpředu kráčel Krautzberger Karl s poloostrým nábojem a vycházkovou holí, kterou stále otáčel v ruce. Vždy pochodoval vpředu, kdykoli střelecká hudba z nějakého důvodu vytáhla. Svižným pochodem se šlo nyní směrem do města. Když hudební kapela se svými bílými péřovými chocholy na čákách zahnula kolem Putzecku a Krautzberger Karl s poloostrým nábojem v ruce udělal svou poklonu, rozzářilo se celé náměstí střídavě červeným a zeleným bengálským osvětlením. Průvod se rozešel před lékárnou.

V neděli velikonoční ráno v pět hodin bylo obyvatelstvo bývalého císařského svobodného horního města probuzeno třemi dělovými ranami a z kostelní věže se rozezněl chorál. Takové byly Velikonoce doma, jak je máme v paměti ještě z dob mládí.