Naši Slavkovští v Kanadě

Napsal Rudi Marterer — I. díl

Mezi mnoha sudetskými Němci, kteří v roce 1938 z politických důvodů opustili domov, byl i náš krajan z Horního Slavkova (Schlaggenwald) Josef Weinhart „od Donnera" se svou ženou Emmou, rozenou Siartovou (Horní ulice – Obere Gasse), a oběma syny Josefem a Ernstem. Byl to takový hugenotský motiv odmítnutí přizpůsobit se, který postavil tisíce sudetských Němců před těžkou volbu mezi domovem a svobodou. Loučení s domovem jistě nebylo sudetským Němcům lehké. Aby však unikli hrozícímu pronásledování ze strany nacionálních socialistů, vydali se cestou do svobody – ovšem s vyhlídkou na žebrácký úděl v emigraci. Když se krajan Josef Weinhart s těžkým srdcem se svou rodinou vydával do ciziny, netušil, že o pár let později bude muset domov opustit i většina jeho slavkovských krajanů.

Krajan Weinhart se svou rodinou zamířil nejprve do Anglie, odkud pak roku 1939 odjel se 150 sudetoněmeckými rodinami do Kanady, která pro své rozlehlé a neosídlené kraje ještě potřebovala farmáře-průkopníky. Usídlení sudetoněmeckých rodin proběhlo zcela na západě Kanady. Každý osadník dostal 160 arů půdy, dvě krávy, dva koně, deset slepic a jednu chovnou svini. Kromě toho vždy čtveřice osadníků dostala potřebné zemědělské stroje, které si navzájem půjčovali. Osídlení financoval anglický fond, přičemž se nemuselo nic splácet. První rok pracovali osadníci společně, kolektivně. Nejprve se pro každou rodinu postavil malý dřevěný domek. Na další výstavbu dostal každý osadník úvěr se splatností deset let. Většina osadníků však byla bez dluhů už po pěti až šesti letech. Kanaďané se k sudetoněmeckým osadníkům chovali velmi vstřícně.

Tak sudetoněmeckou pílí vznikla osada Tomslake nedaleko města Dawson Creek, na počátku Aljašské silnice. Dawson Creek nelze zaměňovat s Dawson City na Yukonu, na hranici s Aljaškou. Řemeslníci mohli v osadě provozovat svá řemesla. Krajan Josef Weinhart si zařídil řeznictví. Kdo nemohl v osadě vykonávat své povolání a zároveň nechtěl farmařit, odešel do města.

Kanada je panenská země, která má před sebou ještě velkou budoucnost. Rozloha Kanady činí 9 960 000 km² (ve Spolkové republice jen 247 906 km²) se 14 miliony obyvatel (ve

[obr] První slavkovská rodina, která se roku 1939 vystěhovala do Kanady a našla tam nový domov. Josef Weinhart (vlevo), jeho žena Emma, rozená Siartová, a syn Ernst (vpravo).

věta pokračuje na dalším listu ⟶