Naši Slavkovští v Kanadě
Napsal Rudi Marterer — I. díl
Mezi mnoha sudetskými Němci, kteří v roce 1938 z politických důvodů opustili domov, byl i náš krajan z Horního Slavkova (Schlaggenwald) Josef Weinhart „od Donnera" se svou ženou Emmou, rozenou Siartovou (Horní ulice – Obere Gasse), a oběma syny Josefem a Ernstem. Byl to takový hugenotský motiv odmítnutí přizpůsobit se, který postavil tisíce sudetských Němců před těžkou volbu mezi domovem a svobodou. Loučení s domovem jistě nebylo sudetským Němcům lehké. Aby však unikli hrozícímu pronásledování ze strany nacionálních socialistů, vydali se cestou do svobody – ovšem s vyhlídkou na žebrácký úděl v emigraci. Když se krajan Josef Weinhart s těžkým srdcem se svou rodinou vydával do ciziny, netušil, že o pár let později bude muset domov opustit i většina jeho slavkovských krajanů.
Krajan Weinhart se svou rodinou zamířil nejprve do Anglie, odkud pak roku 1939 odjel se 150 sudetoněmeckými rodinami do Kanady, která pro své rozlehlé a neosídlené kraje ještě potřebovala farmáře-průkopníky. Usídlení sudetoněmeckých rodin proběhlo zcela na západě Kanady. Každý osadník dostal 160 arů půdy, dvě krávy, dva koně, deset slepic a jednu chovnou svini. Kromě toho vždy čtveřice osadníků dostala potřebné zemědělské stroje, které si navzájem půjčovali. Osídlení financoval anglický fond, přičemž se nemuselo nic splácet. První rok pracovali osadníci společně, kolektivně. Nejprve se pro každou rodinu postavil malý dřevěný domek. Na další výstavbu dostal každý osadník úvěr se splatností deset let. Většina osadníků však byla bez dluhů už po pěti až šesti letech. Kanaďané se k sudetoněmeckým osadníkům chovali velmi vstřícně.
Tak sudetoněmeckou pílí vznikla osada Tomslake nedaleko města Dawson Creek, na počátku Aljašské silnice. Dawson Creek nelze zaměňovat s Dawson City na Yukonu, na hranici s Aljaškou. Řemeslníci mohli v osadě provozovat svá řemesla. Krajan Josef Weinhart si zařídil řeznictví. Kdo nemohl v osadě vykonávat své povolání a zároveň nechtěl farmařit, odešel do města.
Kanada je panenská země, která má před sebou ještě velkou budoucnost. Rozloha Kanady činí 9 960 000 km² (ve Spolkové republice jen 247 906 km²) se 14 miliony obyvatel (ve
[obr] První slavkovská rodina, která se roku 1939 vystěhovala do Kanady a našla tam nový domov. Josef Weinhart (vlevo), jeho žena Emma, rozená Siartová, a syn Ernst (vpravo).
Unsere Schlaggenwalder in Kanada
Von Rudi Marterer — I. Teil
Unter den vielen Sudetendeutschen, die 1938 aus politischen Gründen die Heimat verließen, befand sich auch unser Schlaggenwalder Landsmann Josef Weinhart von der Donner mit seiner Frau Emma, geborene Siart (Obere Gasse) und seine beiden Söhne Josef und Ernst. Es war das Hugenotten-Motiv der Nichtgleichschaltung, die tausende Sudetendeutsche vor die schwere Wahl zwischen Heimat und Freiheit stellte. Der Abschied von der Heimat fiel den Sudetendeutschen bestimmt nicht leicht. Doch um der drohenden Verfolgung durch die Nationalsozialisten zu entgehen, wählten sie den Weg in die Freiheit, freilich mit der Aussicht auf ein Bettlerdasein in der Emigration. Als Landsmann Josef Weinhart mit seiner Familie schweren Herzens in die Fremde zog, ahnte er nicht, daß wenige Jahre später der größte Teil seiner Schlaggenwalder Landsleute ebenfalls die Heimat verlassen mußte.
Landsmann Weinhart kam mit seiner Familie zunächst nach England, von dort ging es dann 1939 mit 150 sudetendeutschen Familien nach Kanada, das für seine weiten und unerschlossenen Räume noch Pionier-Farmer brauchte. Die Ansiedlung der sudetendeutschen Familien erfolgte ganz im Westen Kanadas. Jeder Siedler erhielt 160 Ar Land, zwei Kühe, zwei Pferde, zehn Hühner und eine Zuchtsau. Außerdem bekamen immer je vier Siedler die erforderlichen landwirtschaftlichen Maschinen, die gegenseitig ausgeliehen wurden. Finanziert wurde die Ansiedlung durch einen englischen Fond, wobei keine Rückzahlung zu erfolgen brauchte. Das erste Jahr arbeiteten die Siedler im Kollektiv. Man errichtete zunächst für jede Familie ein kleines Holzhaus. Für den weiteren Aufbau erhielt jeder Siedler einen Kredit, für dessen Rückzahlung eine Frist von zehn Jahren eingeräumt wurde. Die meisten Siedler waren aber schon nach fünf bis sechs Jahren schuldenfrei. Die Kanadier zeigten sich gegenüber den sudetendeutschen Siedlern sehr entgegenkommend.
So entstand durch sudetendeutschen Fleiß die Siedlung Tomslake in der Nähe der Stadt Dawson Creek am Ausgangspunkt der Alaskastraße. Dawson Creek ist nicht zu verwechseln mit Dawson City am Yukon an der Grenze von Alaska. Die Handwerker konnten in der Siedlung ihr Gewerbe ausüben. Landsmann Josef Weinhart richtete sich eine Fleischerei ein. Wer seinen Beruf in der Siedlung nicht ausüben konnte und auch nicht farmen wollte, zog in die Stadt.
Kanada ist ein jungfräuliches Land, das noch eine große Zukunft vor sich hat. Die Bodenfläche Kanadas beträgt 9 960 000 qkm (in der Bundesrepublik nur 247 906 qkm) mit 14 Millionen Einwohnern (in der
[
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.