"d'Eghalanda Nachtigall"

Od Mimi Herold, známého a oblíbeného "Slavíka z Chebska" (Eghalanda Nachtigall) z Planá, konečně vyšla gramofonová deska s těmito písněmi v chebském nářečí: "Ma(n Hoimatl is in Kaisawold drin", "s'Hoimatglökkerl", "D'Amschl" a "Du Teiferl du kloins du". "Slavíka" doprovázejí Heinrich Eich na akordeon a Rudi Hafner na kytaru. Tato deska probouzí milé vzpomínky na starou domovinu a neměla by chybět v žádné chebské rodině. Lze ji objednat u gramofonového oddělení Svazu chebských krajanských spolků (Bund der Eghalanda Gmoin e. V.), u Vetty Arthura Lorenze, 714 Ludwigsburg, Schloßstraße 3 u. 9, telefon 6212. Objednací číslo 10/II. Cena 8,50 DM. Prospekty o dalších krajanských deskách zdarma.

Okolí Rabensgrünu

[obr] Nakreslil Josef Jessl

Rabensgrünu, která u „Hubu" ústila do hlavní silnice Horní Slavkov – Krásno. Tím se splnilo dlouho chované přání vytvořit příčné spojení mezi Teplým údolím (Bečov) a Krásnem – Horním Slavkovem. Bylo to nutné, protože v tuhých zimách nebyla stará silnice do Horního Slavkova sjízdná a vesnice tak ztrácela spojení s městem. Část této nové silnice byla vybudována už dříve od Müllersgrünu až k „Fischerhüblu".

Jelikož Horní Slavkov a Krásno jsou stará hornická města, kde se dříve těžil cín, měď a olovo, dá se předpokládat, že i v okolí Rabensgrünu směrem k Hubhofu se hledala ruda. Důkazem toho je stará zavalená štola, kterou bylo možné vidět v údolí mezi Rabensgrünem a Schönwehrem.

K obyvatelům Rabensgrünu patřili především sedláci a domkáři, vedle nich také několik řemeslníků (zedníci, tesaři a pokrývači). Někteří dělníci pracovali v okolních městech. Vesnice měla dva hostince (Harbauerův a Spiesův), kde se střídavě konaly slavnosti a taneční zábavy. U silnice směrem na Horní Slavkov stojí kaple, v níž se každoročně koncem června (na svátek Petra a Pavla) při „Rabensgrünské slavnosti" konala slavnostní bohoslužba. Rabensgrün měl jednotřídní obecnou školu, na níž mimo jiné asi od roku 1904 do konce první světové války působil jako řídící učitel Kollert. Pozdější řídící učitel Heidl založil roku 1924 místní spolek venkovské mládeže (Jugendbund), který v zimních měsících rozvíjel čilou kulturní činnost pořádáním čtenářských, pěveckých a divadelních večerů. Někteří žáci vyšších ročníků navštěvovali měšťanskou školu v Horním Slavkově, občas i v Bečově.

Ze spolků je třeba ještě zmínit „Dobrovolné hasiče" a „Zemědělský svaz", který byl přidružen k Ústřednímu zemědělskému svazu. Kromě „Rabensgrünské slavnosti" se slavil ještě „posvícení" (Kirchweih) a „masopust" (Fasching). Vrcholem masopustní veselice byl „lis" (die Preß) na masopustní úterý. K prvnímu máji se mládež bavila při tanci u májky, kdy se každý rok stavěla májka ozdobená pestrými stuhami.

Z vyhnaných sedláků z Rabensgrünu má dnes opět několik z nich svůj statek. Zmíním zde jen nové sídliště Lettgenbrunn v okrese Gelnhausen (viz HB 44, strana 14 až 20). Zde si mimo jiné vedle sedláků z Leßnitzu znovu v dlouhé a tvrdé práci vybudovali statek i sedláci z Rabensgrünu. Toto usídlení uprchlých sedláků je nemalou zásluhou i tehdejšího hesenského zemědělského ministra Gustava Hackera ve Wiesbadenu, pocházejícího ze Sudet.