Důležité zprávy, prosím věnujte pozornost!
Od vydání 87. čísla se mi podařilo získat 16 nových odběratelů Heimatbriefu, z čehož mám velkou radost. Nové odběratele tímto srdečně vítám a doufám, že jim náš Heimatbrief přinese hodně radosti. Krajanům, kteří pomáhali při získávání odběratelů, srdečně děkuji. Jejich jména budou zveřejněna v příštím čísle, které přinese podrobnou zprávu o náboru odběratelů.
Na setkání v Bayreuthu dne 29. 7. 1962 se podle prezenční listiny, kterou mi zaslali, sešlo 23 krajanů, z nichž část přijela zdaleka. Všem jim za jejich účast vyslovuji srdečný domovský dík.
Vydání „Ročenky Chebska 1963" („Jahrbuch der Egerländer 1963"), které bylo ohlášeno na srpen, se bohužel opozdilo. Jakmile mi kalendáře dorazí, zajistím jejich rozeslání. Zásilka půjde pouze těm krajanům, kteří kalendář dostávali už loni. Doručení odpadá u těch odběratelů, kteří si kalendář mezitím u mě písemně odhlásili. Byl bych rád, kdyby nepřicházely jen odhlášky, ale i nové objednávky ročenky. Do rodiny Chebana patří i chebský kalendář.
Náš horoslavkovský muzikant Erwin Wohlrab leží v nemocnici v Bayreuthu. Trpí poruchami krevního oběhu v nohou a není schopen chůze. Bylo by hezké, kdyby ho naši krajané žijící v Bayreuthu někdy navštívili. I pohlednice od krajanů z jiných míst by pana Wohlraba potěšila – přejeme mu brzké uzdravení.
Wichtige Nachrichten, bitte beachten!
16 neue HB-Bezieher konnte ich seit dem Erscheinen der 87. Ausgabe gewinnen, worüber ich mich sehr freue. Die neuen Bezieher heiße ich auch an dieser Stelle herzlichst willkommen und hoffe, daß ihnen unser Heimatbrief viel Freude bereitet. Jenen Landsleuten, die bei der Bezieherwerbung mitgeholfen haben, danke ich recht herzlichst. Ihre Namen werden im nächsten Heft veröffentlicht, das einen ausführlichen Bericht über die HB-Werbung enthalten wird.
Zum Treffen in Bayreuth am 29. 7. 1962 sind, wie aus der mir eingesandten Anwesenheitsliste hervorgeht, 23 Landsleute erschienen, die zum Teil von auswärts kamen. Ihnen allen sage ich für ihr Kommen herzlichen Heimatdank.
Das Erscheinen des „Jahrbuches der Egerländer 1963", das für August angekündigt war, hat sich leider verzögert. Sobald die Kalender bei mir eintreffen, nehme ich den Versand vor. Die Zusendung erfolgt nur an jene Landsleute, die den Kalender schon voriges Jahr erhielten. Die Zustellung unterbleibt bei jenen Beziehern, die den Kalender inzwischen bei mir schriftlich abbestellt haben. Ich wollte mich freuen, wenn nicht nur Abbestellungen, sondern auch neue Bestellungen für das Jahrbuch eingehen würden. In die Familie eines Egerländers gehört auch ein Egerländer-Kalender.
Unser Gfeller Musikus Erwin Wohlrab liegt im Krankenhaus in Bayreuth. Er leidet an Kreislaufstörungen in den Beinen und ist nicht gehfähig. Es wäre schön, wenn ihn unsere in Bayreuth wohnenden Landsleute einmal besuchen würden. Auch über einen Kartengruß der auswärtigen Landsleute würde sich Ldm. Wohlrab freuen, dem wir baldige Besserung wünschen.
To bylo ještě ve staré hospůdce U Reinholda, kde bývalo vždycky útulno a hosté mysleli na odchod domů teprve pozdě v noci, nebo spíš brzy ráno. Jen těžko se dokázali „pícháři" odtrhnout od svých míst, protože humor nikdy nedošel, a tak plynula hodina za hodinou, až se konečně rozednívalo.
Zase jednou seděla pohromadě veselá společnost, lepší se ani sejít nemohla. Nikdo nemyslel na odchod. Najednou se jeden zvedl a klidným hlasem řekl: Já teď musím domů, už je skoro den a čeká mě dnes důležitá práce, ke které potřebuju klidnou ruku a jasnou hlavu.
Všichni přítomní teď byli zvědaví, co to může být za důležitou práci, k níž je už dopoledne potřeba klidná ruka a jasná hlava. Na všechny ty otázky pak odpověděl: „My dneska musíme kopat brambory." Ot.
Eine ruhige Hand
Es war noch in der alten Gaststube beim Reinhold, wo es immer gemütlich zuging und die Gäste erst in später Nacht- bzw. früher Morgenstunde ans Heimgehen dachten. Nur schwer konnten sich die „Picher" von ihrer Sitzfläche trennen, denn der Humor ging nie aus, so daß Stunde um Stunde verann, bis der neue Tag schon graute.
Wieder einmal saß eine fröhliche Runde beisammen, die sich nicht schöner hätte treffen können. Keiner dachte ans Heimgehen. Plötzlich erhob sich einer und sagte in ganz ruhigem Ton: Ich muß jetzt nach Hause, es wird schon Tag und ich habe heute eine wichtige Arbeit vor, zu der ich eine ruhige Hand und einen klaren Kopf brauche.
Alle Anwesenden waren nun neugierig, was das für eine wichtige Arbeit sein konnte, zu der schon am Vormittag eine ruhige Hand und ein klarer Kopf nötig sei. Auf die vielen Fragen antwortete jener: „Mir toun hait Erdöppel grob'm." Ot.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.