⟵ věta pokračuje z předchozího listu

výjevy ze zvířecí a rostlinné říše i z biblických dějin svědčí o zručnosti tehdejšího řemesla. Umělecky zpracovaná litinová hrobová deska, dřevěná díže na chleba vysoustružená z jediného kusu dřeva o průměru přes metr, velmi pěkné kovářské práce, obrazy z minulosti města, různé řezbářské práce, předměty spjaté s hornictvím a mnohé další. Velký prostor zabírala bohatá sbírka rud a minerálů. Kus pestré měděné rudy velký jako hlava, hrající všemi barvami, byl silně zlatonosný. Zastoupena byla i smolinec, dále stříbro, wolfram, antimon, vizmut, olovo, kobalt, molybden, cínovec, cínová zrna a další rudy i všelijaké krásné krystaly. Geolog si přišel plně na své, zvlášť když tu byly i četné nálezy s otisky zvířat a rostlin i zkamenělé dřevo.

Pan Prosch mi také prozradil naleziště a řekl, že když budu mít štěstí, mohl bych tam ještě ledacos najít – naleziště je prý Altsattel. Pak mi pan Prosch ukázal ještě kamennou šibenici kousek za městem, kterou z pověření pražského památkového úřadu obnovil v její původní podobě a nechal na ni zároveň vytesat městský znak. Z těchto trestních památek hrdelního soudnictví se dnes prý zachovaly už jen tři nebo čtyři. Poté, co mi pan Prosch všechno ukázal a vysvětlil, zavedl mě do archivu. Žasl jsem nad množstvím foliantů a svazků ve vepřovicové kůži. K tomu poznamenal, že by archiv mohl být ještě mnohem bohatší, kdyby nebyl v dřívějších válečných dobách tak často vyplundrován – byl by prý jedním z nejbohatších archivů vůbec. Jeho zpracování by prý zabralo desítky let. Pan Prosch už tehdy napsal „Nástin dějin města Slavkova", který jsem si na památku koupil v tamním knihkupectví. Z něj bych rád zmínil zvlášť smutnou kapitolu:

Když se evangeličtí obyvatelé města během protireformace po opakovaných výzvách stále znovu odmítali vzdát své víry, obklíčili vojáci císaře Matyáše město a zapálili je. Dva prosebné procesí sužovaných obyvatel nechaly srdce císaře nedotčené. Teprve třetí prosebné procesí, když všichni před ním padli na kolena a prosili o milost, mělo úspěch v tom, že dal svolení k hašení požáru. Vody však byl velký nedostatek, takže se oheň musel hasit pivem. Slavkov měl tehdy ještě dva pivovary. Vyjádřil jsem panu Proschovi svůj údiv nad tím, že jsem o této historické události nikdy předtím neslyšel ani nečetl. Odpověděl, že tomu rád věří, protože zprávy o ní byly totiž zakázány.