Schlaggenwälder Heimatbrief — Folge 87
/ 32
česky německy obojí klasické zobrazení →
Sken listu 7
Když lidé mlčí, promluví kameny

⟵ věta pokračuje z předchozího listu

výjevy ze zvířecí a rostlinné říše i z biblických dějin svědčí o zručnosti tehdejšího řemesla. Umělecky zpracovaná litinová hrobová deska, dřevěná díže na chleba vysoustružená z jediného kusu dřeva o průměru přes metr, velmi pěkné kovářské práce, obrazy z minulosti města, různé řezbářské práce, předměty spjaté s hornictvím a mnohé další. Velký prostor zabírala bohatá sbírka rud a minerálů. Kus pestré měděné rudy velký jako hlava, hrající všemi barvami, byl silně zlatonosný. Zastoupena byla i smolinec, dále stříbro, wolfram, antimon, vizmut, olovo, kobalt, molybden, cínovec, cínová zrna a další rudy i všelijaké krásné krystaly. Geolog si přišel plně na své, zvlášť když tu byly i četné nálezy s otisky zvířat a rostlin i zkamenělé dřevo.

Pan Prosch mi také prozradil naleziště a řekl, že když budu mít štěstí, mohl bych tam ještě ledacos najít – naleziště je prý Altsattel. Pak mi pan Prosch ukázal ještě kamennou šibenici kousek za městem, kterou z pověření pražského památkového úřadu obnovil v její původní podobě a nechal na ni zároveň vytesat městský znak. Z těchto trestních památek hrdelního soudnictví se dnes prý zachovaly už jen tři nebo čtyři. Poté, co mi pan Prosch všechno ukázal a vysvětlil, zavedl mě do archivu. Žasl jsem nad množstvím foliantů a svazků ve vepřovicové kůži. K tomu poznamenal, že by archiv mohl být ještě mnohem bohatší, kdyby nebyl v dřívějších válečných dobách tak často vyplundrován – byl by prý jedním z nejbohatších archivů vůbec. Jeho zpracování by prý zabralo desítky let. Pan Prosch už tehdy napsal „Nástin dějin města Slavkova", který jsem si na památku koupil v tamním knihkupectví. Z něj bych rád zmínil zvlášť smutnou kapitolu:

Když se evangeličtí obyvatelé města během protireformace po opakovaných výzvách stále znovu odmítali vzdát své víry, obklíčili vojáci císaře Matyáše město a zapálili je. Dva prosebné procesí sužovaných obyvatel nechaly srdce císaře nedotčené. Teprve třetí prosebné procesí, když všichni před ním padli na kolena a prosili o milost, mělo úspěch v tom, že dal svolení k hašení požáru. Vody však byl velký nedostatek, takže se oheň musel hasit pivem. Slavkov měl tehdy ještě dva pivovary. Vyjádřil jsem panu Proschovi svůj údiv nad tím, že jsem o této historické události nikdy předtím neslyšel ani nečetl. Odpověděl, že tomu rád věří, protože zprávy o ní byly totiž zakázány.

původní znění

stische Darstellungen aus der Tier- und Pflanzenwelt und aus der biblischen Geschichte geben Zeugnis von der Kunstfertigkeit des damaligen Handwerks. Eine kunstvolle Gruftplatte aus Eisen, eine hölzerne Backschüssel, aus einem einzigen Stück Holz gedrechselt von über 1 Meter Durchmesser, sehr schöne Schmiedearbeiten, Bilder aus der Vergangenheit der Stadt, allerhand Schnitzereien, Gegenstände vom Bergbau und vieles andere mehr. Die reichhaltige Erz- und Mineraliensammlung nahm einen großen Platz ein. Ein kopfgroßer Klumpen in allen Farben schillerndes Buntkupfererz war stark goldhaltig. Auch die Pechblende war vertreten, ferner Silber, Wolfram, Antimon, Wismuth, Blei, Kobalt, Molybdän, Zinnstein, Zinngraupen und andere Erze sowie allerlei schöne Kristalle. Der Geologe kam voll auf seine Rechnung, zumal auch zahlreiche Fundstücke mit Tier- und Pflanzenabdrücken sowie versteinertes Holz dabei waren.

Herr Prosch hat mir auch den Fundort verraten und meinte, wenn ich Glück habe, könnte ich dort noch so manches finden, und zwar sei Altsattel der Fundort. Nun zeigte mir Herr Prosch noch den steinernen Galgen etwas außerhalb der Stadt, den er im Auftrag des Denkmalamtes in Prag in seiner ursprünglichen Form wieder erneuert hatte und gleichzeitig das Wappen der Stadt einmeißeln ließ. Von diesen Strafmalen der Halsgerichtsbarkeit sollen heute nur noch drei oder vier bestehen. Nachdem mir Herr Prosch so alles gezeigt und erklärt hatte, führte er mich in das Archiv. Ich staunte über die vielen Folianten und Schweinslederbände. Dazu meinte er, es könnte noch viel reichhaltiger sein, wenn das Archiv in früheren Kriegszeiten nicht so oft geplündert worden wäre; es wäre eines der reichsten Archive überhaupt. Die Auswertung würde Jahrzehnte beanspruchen. Herr Prosch hatte bereits einen „Abriß der Geschichte der Stadt Schlaggenwald" geschrieben, den ich mir in einer dortigen Buchhandlung als Andenken kaufte. Daraus möchte ich ein besonders trauriges Kapitel erwähnen:

Als die evangelischen Bewohner der Stadt während der Gegenreformation nach mehreren Aufforderungen sich immer wieder weigerten, ihren Glauben aufzugeben, umzingelten die Soldaten des Kaisers Mathias die Stadt und setzten sie in Brand. Zwei Bittprozessionen der bedrängten Bewohner ließen das Herz des Kaisers ungerührt. Erst die dritte Bittprozession, als sie alle auf die Knie vor ihm fielen und um Gnade flehten, hatte den Erfolg, daß er die Erlaubnis zum Löschen des Brandes gab. Es herrschte jedoch großer Wassermangel, so daß das Feuer mit Bier gelöscht werden mußte. Damals hatte Schlaggenwald noch zwei Brauereien. Ich brachte gegenüber Herrn Prosch meine Verwunderung darüber zum Ausdruck, daß ich über dieses geschichtliche Ereignis noch nie etwas gehört oder gelesen hatte. Er meinte, das glaube er mir gern, denn die Mitteilung darüber war ja verboten.

list 7 z 32
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.