Bývalé svobodné horní město Horní Slavkov (Schlaggenwald) (2. pokračování)
Od univerzitního profesora Dr. Schreibera, Gießen
2. pokračování
Stejně jako všichni učenci tehdejší doby ovládal Brusch dokonale latinu a při líčení svých studií z politiky a dějin se uchyloval ke klasickému, antickému způsobu vyjadřování. Brusch se také věnoval básnictví, většinou však jen v příležitostných básních k chvále a poctě tehdejších vládců, přičemž mu jeho básnický talent pomáhal zlepšovat špatnou finanční situaci učenců. Už tehdy byla odměna vědců velmi nízká. Ve svém životním díle, čítajícím zhruba 100 svazků a spisů, které stihl vytvořit během pouhých asi 20 let své tvůrčí činnosti, se Brusch projevil jako velký mistr pera. Jeho díla jsou i dnes, po více než 400 letech, ještě vynikajícím pramenem historického a kulturně-historického bádání, protože se díky svým četným cestám křížem krážem tehdejším světem stal jedním z nejlepších znalců Německa. Brusch čerpal své rozsáhlé znalosti z velmi mnoha pramenů, které však bohužel později z větší části zanikly. Zvlášť proslulé je jeho dílo o „Německých biskupstvích" a 1. svazek jeho „Dějin německých klášterů". Obě tato díla byla vytvořena s téměř neuvěřitelnou pílí a právě ona v hlavní míře založila spisovatelskou slávu rodáka z Horního Slavkova Kaspara Bruschia, jež trvá až do dnešní doby. K tisku 2. svazku „Dějin německých klášterů" už ale nedošlo, neboť Brusch zemřel náhlou, násilnou smrtí. Vzácný rukopis se však zachoval; je uložen v Rakouské národní knihovně ve Vídni.
Kromě dosud zmíněných a patrně nejslavnějších děl je třeba u Bruche uvést ještě latinské práce, tak například publikaci o dolech jeho rodného města Horního Slavkova a dále o pramenech Karlových Varů. Z jeho spisů v němčině stojí za zmínku předmluva k Aventinově „Chronice starých Němců" a dále věnování radě svobodného říšského města Chebu, ve kterém Brusch ohlásil své dílo „Důkladný popis Fichtelgebirge", jež pak vyšlo roku 1542. Je rovněž věnováno radě města Chebu; Brusch se v tomto díle ale neomezil jen na Fichtelgebirge, nýbrž popisuje i rozsáhlé části svého a našeho bližšího domova, tedy Horní Slavkov, Loket, Karlovy Vary a Cheb. Brusch je velmi vlastenecky a národně uvědomělý učenec, který velmi často využívá příležitosti,
Die ehemals freie Bergstadt Schlaggenwald (2. Fortsetzung)
Von Universitäts-Professor Dr. R. Schreiber, Gießen
2. Fortsetzung
Wie alle Gelehrten der damaligen Zeit beherrschte Brusch Latein formvollendet, wobei er sich der klassischen, antiken Ausdrucksweise bediente, um seine Studien in der Politik und in Geschichte würdig einzukleiden. Brusch hat sich auch der Dichtkunst verschrieben, aber meist nur in Gelegenheitsgedichten zum Lob und Preis der damals Herrschenden, wobei ihm seine dichterische Ader mithalf, die schlechte finanzielle Lage der Gelehrten zu verbessern. Schon damals war die Bezahlung der Wissenschaftler sehr gering. In seinem etwa 100 Bände und Schriften umfassenden Lebenswerk, das ihm in der kurzen Spanne von etwa 20 Jahren seiner Schaffenszeit übrigblieb, erwies sich Brusch als ein großer Meister der Feder. Seine Werke sind auch heute, nach über 400 Jahren, noch eine ausgezeichnete Quelle geschichtlicher und kulturgeschichtlicher Forschung, weil er durch seine zahlreichen Reisen, kreuz und quer durch die damalige Welt, einer der besten Kenner Deutschlands wurde. Brusch schöpfte sein großes Wissen aus sehr zahlreichen Quellen, welche aber leider später zum größten Teil verloren gingen. Besonders berühmt ist sein Werk über die „Deutschen Bistümer" und der 1. Band seiner „Geschichte über die deutschen Klöster". Diese beiden Werke sind mit einem fast unglaublichen Fleiß geschaffen worden und sie sind es in der Hauptsache, die den schriftstellerischen Ruhm des geborenen Schlaggenwalder Kaspar Bruschius bis in die heutige Zeit begründeten. Zum Druck des 2. Bandes der „Geschichte der deutschen Klöster" ist es aber nicht mehr gekommen, denn Brusch starb eines plötzlichen, gewaltsamen Todes. Das kostbare Manuskript blieb jedoch erhalten; es wird in der österreichischen Staatsbibliothek in Wien aufbewahrt.
Außer den bisher erwähnten und wohl berühmtesten Werken sind von Brusch noch lateinische Arbeiten zu nennen, so eine Veröffentlichung über die Bergwerke seiner Vaterstadt Schlaggenwald, ferner auch über die Quellen von Karlsbad. Von seinen Schriften in deutscher Sprache sei erwähnt ein Vorwort zu Aventins „Chronika der uralten Teutschen", ferner eine Widmung an den Rat der Freien Reichsstadt Eger, in der Brusch sein Werk „Des Vichtelbergs gründtliche beschreibung" ankündigte, das dann auch im Jahre 1542 erschien. Es ist ebenfalls dem Rat der Stadt Eger gewidmet; Brusch beschränkte sich in diesem Werk aber nicht allein auf das Fichtelgebirge, sondern er beschreibt auch große Teile seiner und unserer engeren Heimat, so Schlaggenwald, Elbogen, Karlsbad und Eger. Brusch ist ein sehr heimattreuer und volksbewußter Gelehrter, der sehr oft die Gelegenheit
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.