Důchodové právo pro vysídlené z domova a uprchlíky

Bezpodmínečně čtěte!

Čekací doba pro starobní důchod při dovršení 65. roku věku. Osoby, které již nejsou zaměstnány a ani jako osoby samostatně výdělečně činné nepodléhají povinnému pojištění, by měly zvážit následující: Kdo chce prověřit, zda splňuje pojistně-právní předpoklady pro nárok na starobní důchod z důvodu dovršení 65. roku věku, musí přesně spočítat, za kolik měsíců řádně odváděl pojistné. K tomu smějí vysídlení připočíst i měsíce zaměstnání v zemi původu od 16. roku věku, které nebyly pojištěny; z takových dob zaměstnání se však počítá jen pět šestin, tedy místo 12 měsíců za rok zaměstnání jen 10 měsíců. Vysídlení z domova mohou kromě ostatních náhradních dob připočíst ještě nepojištěné měsíce let 1945 a 1946 a dobu vysídlení mimo toto období jako „náhradní dobu". Dosáhne-li součet takto sečtených měsíců čísla 180, je čekací doba pro nárok na pozdější starobní důchod splněna, i když mezi jednotlivými pojistnými a pracovními poměry byly přestávky. Je nutné, aby jedna z dob placení pojistného nebo zaměstnání spadala mezi 31. prosinec 1923 a 1. prosinec 1948. K zachování nároku již v takových případech nejsou nutné žádné další příspěvky; možnosti dobrovolného dalšího pojištění by si však měl každý dobře zvážit a nakonec se rozhodnout podle vlastní potřeby a záměru.

Starobní důchod pro ženy v 60 letech. Pojištěnka, která chce využít možnosti požádat o předčasný starobní důchod v 60 letech, postupuje nejprve podle výše uvedeného návodu. Než podá žádost, musí ještě prověřit, zda byla v posledních 20 letech převážně, tedy 10 let a alespoň 1 měsíc, zaměstnána v pojistné povinnosti. Přesvědčí-li se o tom na základě svých pojistných podkladů, nestojí nic v cestě úspěšnému vyřízení žádosti o předčasný starobní důchod.

Rodinné zprávy (naši zesnulí, naši nejstarší, blahopřejeme, adresy)

věta pokračuje na dalším listu ⟶