Knihy, které stojí za přečtení

Náš farář Hacker. 74 stran, brožované, cena 2,90 DM. Vydavatel: Sudetendeutsches Priesterwerk e. V., Königstein (Taunus). — Knížka obsahuje životopis známého lidového kněze mons. Hackera. Je to mozaikový obraz, který vznikl společnou prací mnoha kněží, egerlandských krajanů a vlastivědných badatelů. Farář Hacker byl muž s přirozeným vtipem, pohotový, přímý, bez jakékoli prudérnosti. Přesto nebyl žádný „Hockewanzl" (šprýmař). Hluboká mravní vážnost, která stála i za jeho žertíky, a dobrota, jež byla za jeho důrazným slovem, ho odlišovaly od onoho severočeského šprýmaře a hlučného veselohráče. Byl bojovníkem za starou vlast a průkopníkem smíření a porozumění mezi vysídlenci a starousedlíky v nové vlasti. Kéž tato vzpomínková kniha uchová památku na něj.

Johannes F. Barnick: Die deutschen Trümpfe (Německé trumfy). 310 stran, plátěná vazba, 14,50 DM. Seewald-Verlag, Stuttgart-Degerloch. — Každá stránka této neobvyklé knihy je výzvou. Autor dokazuje, že Německo — navzdory všem běžným míněním — má v dnešní politické situaci ve světě co nabídnout a může dosáhnout více, než se dosud skromně vůbec snažilo. Německo je — jakkoli to zní paradoxně — opět na tahu. Záleží jen na tom, zda dokáže své trumfy správně vyložit. Autor se ukazuje jako politický myslitel velkého formátu, jaký se u nás vyskytuje jen zřídkakdy.

Mario Moessinger: Zweifel an Europa (Pochybnosti o Evropě). 206 stran, plátěná vazba, 12,80 DM. Seewald-Verlag, Stuttgart-Degerloch. — Velmi poučná kniha, jejíž autor se podrobně zabývá evropskou integrací a kriticky si pod lupou prohlíží dnešní evropské instituce. Klade otázky, které si vzhledem ke světové politické situaci žádají odpověď. I když autorovy výklady o EHS jsou v mnoha bodech rozporuplné, přesto poukazují na řadu problémů, jež je třeba vyřešit, má-li hospodářské a politické sjednocení Evropy neskončit ve slepé uličce. — Zde recenzované knihy dodává náš sudetoněmecký

KNIHKUPEC BÖHRINGER Od roku 1919 WUNSIEDEL / BAY. BAHNGÄSSCHEN Cheb – Karlovy Vary

věta pokračuje na dalším listu ⟶

„Kde vládnou duševní síly"

Napsal Heinrich Heß, Gfell-Diendorf

Když se sedlák chopí slova, bývá jeho řeč většinou velmi krátká nebo velmi kostrbatá, pokud se rovnou celá neudusí v trémě. Zenk však podal důkaz, že to zdaleka nemusí být pravidlem. Jako pokrokový hospodář, aktivní ve spolkovém životě, na něj padl los být jmenován okresním sedláckým vůdcem. V této funkci měl promluvit k hospodářům města Čisté (Lauterbach). Jenže odkud tak rychle vzít řečnický dar? Na to, co se na něj chystalo, tedy hleděl se smíšenými pocity. Ať přemýšlel, jak přemýšlel, výmluvnost se prostě nedostavovala – dokud ho konečně nenavštívilo osvícení a nenašel tu pravou metodu.

Jednoho dne uslyšeli jeho příbuzní, zaměstnaní zrovna mlácením obilí, na dvoře nadávání a hubování, aniž by viděli, kdo ten kravál způsobuje. Nejdřív si mysleli, že je zapnuté rádio. To ale nebyl ten případ. Pak ale učinili jiný objev: v záchodku zuřil někdo tak, že se celá bouda otřásala. Manželka i s pěti šibalskými dcerami pobaveně naslouchala referátu hlavy rodiny, jak s vlasteneckým elánem žene své „zelené bojovníky" do palby výrobní bitvy.

Když Rudl schůzi opustil, spatřil, jak se před domkem celé jeho ženské osazenstvo svíjí smíchy. To mu ale nevadilo. Pevně si utahuje šle, prohlásil s hrdinským patosem: „Na tomhle místě mě napadají ty nejlepší myšlenky; přednesu řeč."

Časem Zenk dokázal, že i ze sedláka se může stát zdatný řečník. Kdykoli ale zamířil k jistému domku, dávaly jeho děvčata hlavy dohromady a šeptaly si: „Voní to schůzí, tatínek zas studuje trůnní řeč."