Schlaggenwälder Heimatbrief — Folge 85
/ 64
česky německy obojí klasické zobrazení →
Sken listu 55
Knihy, které stojí za přečtení

Knihy, které stojí za přečtení

Náš farář Hacker. 74 stran, brožované, cena 2,90 DM. Vydavatel: Sudetendeutsches Priesterwerk e. V., Königstein (Taunus). — Knížka obsahuje životopis známého lidového kněze mons. Hackera. Je to mozaikový obraz, který vznikl společnou prací mnoha kněží, egerlandských krajanů a vlastivědných badatelů. Farář Hacker byl muž s přirozeným vtipem, pohotový, přímý, bez jakékoli prudérnosti. Přesto nebyl žádný „Hockewanzl" (šprýmař). Hluboká mravní vážnost, která stála i za jeho žertíky, a dobrota, jež byla za jeho důrazným slovem, ho odlišovaly od onoho severočeského šprýmaře a hlučného veselohráče. Byl bojovníkem za starou vlast a průkopníkem smíření a porozumění mezi vysídlenci a starousedlíky v nové vlasti. Kéž tato vzpomínková kniha uchová památku na něj.

Johannes F. Barnick: Die deutschen Trümpfe (Německé trumfy). 310 stran, plátěná vazba, 14,50 DM. Seewald-Verlag, Stuttgart-Degerloch. — Každá stránka této neobvyklé knihy je výzvou. Autor dokazuje, že Německo — navzdory všem běžným míněním — má v dnešní politické situaci ve světě co nabídnout a může dosáhnout více, než se dosud skromně vůbec snažilo. Německo je — jakkoli to zní paradoxně — opět na tahu. Záleží jen na tom, zda dokáže své trumfy správně vyložit. Autor se ukazuje jako politický myslitel velkého formátu, jaký se u nás vyskytuje jen zřídkakdy.

Mario Moessinger: Zweifel an Europa (Pochybnosti o Evropě). 206 stran, plátěná vazba, 12,80 DM. Seewald-Verlag, Stuttgart-Degerloch. — Velmi poučná kniha, jejíž autor se podrobně zabývá evropskou integrací a kriticky si pod lupou prohlíží dnešní evropské instituce. Klade otázky, které si vzhledem ke světové politické situaci žádají odpověď. I když autorovy výklady o EHS jsou v mnoha bodech rozporuplné, přesto poukazují na řadu problémů, jež je třeba vyřešit, má-li hospodářské a politické sjednocení Evropy neskončit ve slepé uličce. — Zde recenzované knihy dodává náš sudetoněmecký

KNIHKUPEC BÖHRINGER Od roku 1919 WUNSIEDEL / BAY. BAHNGÄSSCHEN Cheb – Karlovy Vary

původní znění

Lesenswerte Bücher

Unser Pfarrer Hacker. 74 Seiten, kartoniert, Preis 2,90 DM. Verlag: Sudetendeutsches Priesterwerk e. V., Königstein (Taunus). — Das Büchlein enthält das Lebensbild des bekannten Volkspriesters Msgr. Hacker. Es ist ein Mosaikbild, das in vereinter Arbeit zahlreicher Priester, Egerländer Heimatgenossen und Heimatforscher entstanden ist. Pfarrer Hacker war ein Mann von Mutterwitz, schlagfertig, gerade, ohne jede Prüderie. Aber er war trotzdem kein „Hockewanzl". Der tiefe sittliche Ernst, der auch hinter seinen Späßen, die Güte, die hinter seinem kräftigen Wort standen, unterschieden ihn von jenem Spaßmacher und Polterer aus Nordböhmen. Er war ein Kämpfer für die alte Heimat und Wegbahner der Versöhnung und Verständigung zwischen Vertriebenen und Altbürgern in der neuen Heimat. Möge dieses Gedenkbuch die Erinnerung an ihn wachhalten.

Johannes F. Barnick: Die deutschen Trümpfe. 310 Seiten, Leinen 14,50 DM. Seewald-Verlag, Stuttgart-Degerloch. — Jede Seite dieses ungewöhnlichen Buches ist eine Herausforderung. Der Verfasser beweist, daß Deutschland — allen landläufigen Meinungen zum Trotz — in der heutigen politischen Weltlage etwas zu bieten hat und mehr erreichen kann, als es seither bescheidenerweise auch nur angestrebt hat. Deutschland ist — so paradox es auch klingen mag — wieder am Zug. Es kommt nur darauf an, daß es die Trümpfe richtig auszuspielen versteht. Der Verfasser erweist sich als ein politischer Denker von großem Format, wie es hierzulande nur ganz selten anzutreffen ist.

Mario Moessinger: Zweifel an Europa. 206 Seiten, Leinen 12,80 DM. Seewald-Verlag, Stuttgart-Degerloch. — Ein sehr instruktives Buch, dessen Autor sich eingehend mit der europäischen Intergration befaßt und die derzeitigen europäischen Institutionen kritisch unter die Lupe nimmt. Er stellt Fragen, die im Hinblick auf die weltpolitische Situation einer Beantwortung bedürfen. Wenn auch die Ausführungen des Autors über die EWG in vielen Punkten widerspruchsvoll sind, so weisen seine Darlegungen jedoch auf manche Probleme hin, die gelöst werden müssen, wenn die wirtschaftliche und politische Einigung Europas nicht in eine Sackgasse geraten soll. — Die hier besprochenen Bücher liefert unser sudetendeutscher

BUCHHÄNDLER BÖHRINGER
Seit 1919
WUNSIEDEL / BAY.
BAHNGÄSSCHEN
Eger - Karlsbad

věta pokračuje na dalším listu ⟶

Kde vládnou duševní síly

„Kde vládnou duševní síly"

Napsal Heinrich Heß, Gfell-Diendorf

Když se sedlák chopí slova, bývá jeho řeč většinou velmi krátká nebo velmi kostrbatá, pokud se rovnou celá neudusí v trémě. Zenk však podal důkaz, že to zdaleka nemusí být pravidlem. Jako pokrokový hospodář, aktivní ve spolkovém životě, na něj padl los být jmenován okresním sedláckým vůdcem. V této funkci měl promluvit k hospodářům města Čisté (Lauterbach). Jenže odkud tak rychle vzít řečnický dar? Na to, co se na něj chystalo, tedy hleděl se smíšenými pocity. Ať přemýšlel, jak přemýšlel, výmluvnost se prostě nedostavovala – dokud ho konečně nenavštívilo osvícení a nenašel tu pravou metodu.

Jednoho dne uslyšeli jeho příbuzní, zaměstnaní zrovna mlácením obilí, na dvoře nadávání a hubování, aniž by viděli, kdo ten kravál způsobuje. Nejdřív si mysleli, že je zapnuté rádio. To ale nebyl ten případ. Pak ale učinili jiný objev: v záchodku zuřil někdo tak, že se celá bouda otřásala. Manželka i s pěti šibalskými dcerami pobaveně naslouchala referátu hlavy rodiny, jak s vlasteneckým elánem žene své „zelené bojovníky" do palby výrobní bitvy.

Když Rudl schůzi opustil, spatřil, jak se před domkem celé jeho ženské osazenstvo svíjí smíchy. To mu ale nevadilo. Pevně si utahuje šle, prohlásil s hrdinským patosem: „Na tomhle místě mě napadají ty nejlepší myšlenky; přednesu řeč."

Časem Zenk dokázal, že i ze sedláka se může stát zdatný řečník. Kdykoli ale zamířil k jistému domku, dávaly jeho děvčata hlavy dohromady a šeptaly si: „Voní to schůzí, tatínek zas studuje trůnní řeč."

původní znění

»Wo Geisteskräfte walten«

Von Heinrich H e ß , Gfell-Diendorf

Wenn ein Bauer eine Rede schwingt, so ist diese meist sehr kurz oder sehr stockend, sofern sie nicht ganz und gar im Lampenfieber erstickt. Der Zenk erbrachte jedoch den Beweis, daß dies durchaus nicht die Regel zu sein braucht. Als fortschrittlicher und ein im Vereinsleben aktiver Landwirt traf ihn das Los, als Bezirksbauernführer ernannt zu werden. In dieser Eigenschaft sollte er vor den Landwirten der Stadt Lauterbach sprechen. Doch woher so schnell die Rednergabe nehmen? Er sah daher den Dingen, die da auf ihn zukamen, mit gemischten Gefühlen entgegen. Er konnte grübeln wie er wollte, die Beredsamkeit wollte sich einfach nicht einstellen, bis ihm endlich die Erleuchtung kam und er die richtige Methode fand.

Eines Tages vernahmen seine Angehörigen, die beim Dreschen beschäftigt waren, ein Schimpfen und Schelten im Hof, ohne den Urheber dieses Spektakels zu sehen. Man glaubte zunächst, das Radiogerät wäre eingeschaltet. Das war aber nicht der Fall. Doch dann machten sie eine andere Entdeckung. Im stillen Örtchen tobte jemand, daß die Bude wackelte. Belustigt lauschte die Ehefrau mit ihren fünf neckischen Töchtern dem Referat des Familienoberhauptes, der mit patriotischem Elan seine grünen Kämpfer ins Trommelfeuer der Erzeugungsschlacht trieb.

Als der Rudl die Sitzung verließ, sah er, wie sich vor dem Häuschen sein ganzer weiblicher Anhang in Lachkrämpfen wand. Das machte ihm aber nichts aus. Die Hosenträger festknüpfend, erklärte er mit heroischem Pathos: „An diesem Ort kommen mir die besten Ideen; ich werde eine Rede halten."

Im Laufe der Zeit bewies der Zenk, daß sich auch ein Bauer zu einem tüchtigen Redner entwickeln kann. Doch stets, wenn er einem gewissen Häuschen zusteuerte, steckten seine Göhren die Köpfe zusammen und wisperten sich zu: „Es riecht nach Versammlung, der Vater studiert wieder eine Thronrede."

list 55 z 64
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.