Ze starých dokumentů

V roce 1945 vyplenili čeští partizáni Höfl-dvůr v Lesné (Leßnitz) a při tom padla za oběť ničivé zuřivosti té chátry i řada historických dokumentů. Höfl Karl (Heß Karl) měl ale obsah těchto zažloutlých listin natolik v paměti, že si nejdůležitější body zaznamenal do svých osobních poznámek. Ačkoli přesná data chybějí, jsou tyto zápisky velmi poučné, neboť podávají obraz o životě a počínání našich předků v 18. a 19. století.

Rod rodiny Heßů je poprvé listinně doložen v roce 1620. Kolébka rodu stála na Steffl-dvoře ve Gfellu. Jistý Johannes Heß, „úředník" panství Bečov (Petschau), byl správcem „Starého dvora" u Nové Vsi (Neudorf). Koupil Steffl-dvůr pro svého syna Johanna, který uzavřel manželství s Elisabeth Ecklovou z Nové Vsi. K věnu nevěsty patřilo 30 zlatých, kráva, ovce, lněné pole a horní louka. Z tohoto manželství vzešlo šest dětí: Balthasar, Johann, Georg, Anton, Franz a Elisabeth. Ta se posledně jmenovaná provdala do Nové Vsi a dostala zpět matčin pozemek i výbavu. Franz zdědil otcovský dvůr (Steffl-dvůr), Anton se vyučil krejčím (Ontl Schneider), Balthasar se stal služebníkem panství Bečov (potomci pak Heß-kovárna v Bečově), zatímco Johann a Georg šli k vojsku, zúčastnili se tažení proti Fridrichu Velikému a padli roku 1759 u Kolína. Toto bojiště navštívil ve svých mladých letech starý sedlák Karl Heß.

Další dokument vypovídal o peněžních pohledávkách Johanna Heße vůči známým z Nové Vsi ve výši 90 zlatých, 30 zlatých atd. Tyto pohledávky podle listiny odkázal svým dětem. Tři další potomci v rodové posloupnosti se jmenovali Franz Heß. Jeden z nich měl syna jménem Franz Josef, který si vzal Franzisku Reifovou z Höfl-dvora ve Gfellu. Oba jsou praotcem a prapramátí velkého a rozvětveného rodu Höflů. Franziska byla dítě nemanželské, protože její vlastní otec – Klötzl Andreas z Lesné (přezdívaný Nob) – byl krátce před svatbou odveden k vojsku a po dobu 13 let se zúčastnil všech napoleonských tažení. Protože matka zemřela v šestinedělí, vychovali Franzisku prarodiče a ona zdědila Höfl-dvůr.

Dnes se hodně mluví o odpírání vojenské služby. Nuže, takoví lidé existovali odjakživa. Tak ani Klötzl nechtěl k vojsku, což lze při zohlednění jeho osobní situace a dlouholetých válečných zmatků tehdejší doby dobře pochopit. Klötzl se dva roky skrýval u matky přírody na tak zvaném „Moaschen-

[obr] Höfl-dvůr v Lesné, majitel Heß Karl (Hüafl Korl)

věta pokračuje na dalším listu ⟶