Bývalé svobodné horní město Schlaggenwald

Napsal univerzitní profesor Dr. Schreiber, Gießen

Chebsko se v hrubých rysech krylo s vládním obvodem Karlovy Vary–Cheb; zabíralo 7466 čtverečních kilometrů s něco málo přes 800 000 obyvateli, kteří mluvili velmi pestrým chebským nářečím. „Chebsko" v užším smyslu zahrnovalo vlastně jen 5000 čtverečních kilometrů s asi 700 000 obyvateli; od jihu je ohraničuje severní část Šumavy, která začíná u Všerubské (Furthské) sníženiny a sahá až do Chebské pánve. Na ni navazuje Smrčiny, kde na bavorské půdě pramení Ohře. Tato řeka dala jméno celému kraji i hlavnímu městu Chebska, Chebu. Slovo „Ohře" je keltského původu, což už samo naznačuje, že jde o odedávna osídlenou kulturní krajinu. Následují Krušné hory (Elstergebirge), poté navazuje vlastní Krušnohoří, které se táhne v celé své délce až k Bodenbachu-Děčínu. Ta část Krušných hor, která ještě náleží k širšímu Chebsku, sahá zhruba po Schmiedeberg-Kupferberg. Už samotný název „Krušné hory" (Erzgebirge) říká, že se zde dříve – a zčásti dodnes – dobývaly různé rudy. Jihozápadně od Karlových Varů tvoří hranici Chebska Doupovské hory a ještě dále na jihozápad začíná Slavkovský les (Kaiserwald), který z geologického hlediska představuje jižní protipól Krušných hor. Na Slavkovský les pak navazuje Tepelská vrchovina. Chebsko je tedy zcela obklopeno pohořími středních výšek.

V tomto kraji žil až do takzvaného „humánního" vysídlení lidský kmen se sebevědomým selským stavem. V chebských čtyřúhelníkových vesnicích s pestře malovanými štíty a bohatě zdobenými slunečními branami zde vládla členitá franská roubená/hrázděná stavba, která dávala chebské selské vesnici zvlášť charakteristický ráz. V Chebsku se ale nepěstovalo jen zemědělství – díky bohatým a cenným nerostným ložiskům zde hrálo důležitou roli i hornictví. K tomu přistoupila různá odvětví průmyslu, jejichž rozvoji velmi napomohlo hnědé uhlí těžené v takzvaném „Chebském příkopu".

Chebsko je geologicky patrně nejzajímavější oblastí Sudet. Mezi horními městy tohoto kraje hrálo malé, kdysi svobodné horní město Horní Slavkov (Schlaggenwald) zejména ve středověku a na počátku novověku nejen významnou hospodářskou, ale i kulturní roli. Horní Slavkov leží jen pár kilometrů od bývalého svobodného říšského města Loket, které mělo ve středověku větší význam než bývalé svobodné říšské město Cheb, hlavní město Chebska.

věta pokračuje na dalším listu ⟶