Důchodové právo pro vysídlené krajany a uprchlíky

Bezpodmínečně čtěte!

Čekací doba pro starobní důchod při dovršení 65 let věku. Osoby, které již nejsou zaměstnány a ani jako samostatně výdělečně činné nepodléhají povinnému pojištění, by měly zvážit následující: Kdo si chce ověřit, zda splňuje pojistněprávní podmínky nároku na starobní důchod z důvodu dovršení 65 let věku, musí si přesně spočítat, za kolik měsíců řádně odváděl pojistné. Vysídlenci k tomu smějí připočíst nepojištěné měsíce zaměstnání v zemi původu od 16 let věku; z takových dob zaměstnání se však započítává jen pět šestin, tedy místo 12 měsíců za rok zaměstnání jen 10 měsíců. Krajané vysídlení z domova mohou dále kromě ostatních náhradních dob připočíst jako „náhradní dobu" i nepojištěné měsíce let 1945 a 1946 a dobu vysídlení mimo toto období. Dosáhne-li součet takto spočítaných měsíců čísla 180, je čekací doba pro nárok na pozdější starobní důchod splněna, i když mezi jednotlivými pojistnými a pracovními poměry byly přestávky. Je však třeba, aby alespoň jedna z dob placení pojistného nebo zaměstnání spadala mezi 31. prosinec 1923 a 1. prosinec 1948. K zachování nároku v takových případech nejsou potřeba žádné další příspěvky; možnosti dobrovolného dalšího pojištění by si však každý měl dobře promyslet a rozhodnout se podle vlastní potřeby a záměru.

Starobní důchod pro ženy od 60 let. Pojištěnka, která chce využít možnosti čerpat předčasný starobní důchod od 60 let, postupuje nejprve podle výše uvedeného návodu. Než podá žádost, musí ještě ověřit, zda byla v posledních 20 letech převážně, tedy 10 let a alespoň 1 měsíc, zaměstnána s povinným pojištěním. Přesvědčí-li se o tom na základě svých pojistných dokladů, nestojí nic v cestě úspěšnému vyřízení žádosti o předčasný starobní důchod.

Rodinné zprávy

věta pokračuje na dalším listu ⟶