Důchodové právo pro vysídlené krajany a uprchlíky
Bezpodmínečně čtěte!
Čekací doba pro starobní důchod při dovršení 65 let věku. Osoby, které již nejsou zaměstnány a ani jako samostatně výdělečně činné nepodléhají povinnému pojištění, by měly zvážit následující: Kdo si chce ověřit, zda splňuje pojistněprávní podmínky nároku na starobní důchod z důvodu dovršení 65 let věku, musí si přesně spočítat, za kolik měsíců řádně odváděl pojistné. Vysídlenci k tomu smějí připočíst nepojištěné měsíce zaměstnání v zemi původu od 16 let věku; z takových dob zaměstnání se však započítává jen pět šestin, tedy místo 12 měsíců za rok zaměstnání jen 10 měsíců. Krajané vysídlení z domova mohou dále kromě ostatních náhradních dob připočíst jako „náhradní dobu" i nepojištěné měsíce let 1945 a 1946 a dobu vysídlení mimo toto období. Dosáhne-li součet takto spočítaných měsíců čísla 180, je čekací doba pro nárok na pozdější starobní důchod splněna, i když mezi jednotlivými pojistnými a pracovními poměry byly přestávky. Je však třeba, aby alespoň jedna z dob placení pojistného nebo zaměstnání spadala mezi 31. prosinec 1923 a 1. prosinec 1948. K zachování nároku v takových případech nejsou potřeba žádné další příspěvky; možnosti dobrovolného dalšího pojištění by si však každý měl dobře promyslet a rozhodnout se podle vlastní potřeby a záměru.
Starobní důchod pro ženy od 60 let. Pojištěnka, která chce využít možnosti čerpat předčasný starobní důchod od 60 let, postupuje nejprve podle výše uvedeného návodu. Než podá žádost, musí ještě ověřit, zda byla v posledních 20 letech převážně, tedy 10 let a alespoň 1 měsíc, zaměstnána s povinným pojištěním. Přesvědčí-li se o tom na základě svých pojistných dokladů, nestojí nic v cestě úspěšnému vyřízení žádosti o předčasný starobní důchod.
Das Rentenrecht für Heimatvertriebene und Flüchtlinge
Unbedingt lesen!
Wartezeit für das Altersruhegeld bei Vollendung des 65. Lebensjahres. Personen, die nicht mehr als Arbeitnehmer tätig sind und auch als Selbständige nicht der Versicherungspflicht unterliegen, sollten folgendes bedenken: Wer die versicherungsrechtlichen Voraussetzungen für seinen Anspruch auf Altersruhegeld wegen Vollendung des 65. Lebensjahres prüfen will, muß genau nachzählen, für wieviel Monate er ordnungsgemäß Versicherungsbeiträge entrichtet hat. Dazu dürfen Vertriebene Beschäftigungsmonate aus dem Herkunftsland vom 16. Lebensjahr ab dazuzählen, die nicht versichert waren; allerdings dürfen von solchen Beschäftigungszeiten nur fünf Sechstel gerechnet werden, pro Beschäftigungsjahr also statt 12 nur 10 Monate. Heimatvertriebene können sodann außer sonstigen Ersatzzeiten noch die nicht mit Beiträgen belegten Monate der Jahre 1945 und 1946 und außerhalb dieses Zeitraumes liegende Vertreibungszeit als „Ersatzzeit" hinzurechnen. Ergibt die Summe der so ausgezählten Monate die Zahl 180, ist die Wartezeit für den Anspruch auf ein späteres Altersruhegeld erfüllt, auch wenn zwischen den einzelnen Versicherungs- und Beschäftigungsverhältnissen Unterbrechungen liegen. Erforderlich ist, daß von den Beitrags- und Beschäftigungszeiten eine zwischen 31. Dezember 1923 und 1. Dezember 1948 fällt. Zur Erhaltung des Anspruches sind in solchen Fällen keine weiteren Beiträge mehr erforderlich; die Möglichkeiten der freiwilligen Weiterversicherung sollten aber wohl überlegt und schließlich je nach Bedürfnis und Absicht selbst bestimmt werden.
Altersruhegeld für Frauen mit 60 Jahren. Eine Versicherte, die von der Möglichkeit Gebrauch machen will, das vorgezogene Altersruhegeld mit 60 Jahren in Anspruch zu nehmen, verfährt zunächst nach der vorstehenden Anleitung. Bevor sie den Antrag stellt, muß sie noch prüfen, ob sie in den letzten 20 Jahren überwiegend, also 10 Jahre und wenigstens 1 Monat, versicherungspflichtig beschäftigt war. Hat sie sich anhand ihrer Versicherungsunterlagen davon überzeugt, steht der erfolgreichen Erledigung eines Antrages auf das vorgezogene Altersruhegeld nichts entgegen.
Rodinné zprávy
Familien-Nachrichten
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.