⟵ věta pokračuje z předchozího listu

Ještě krátce něco o činnosti pěveckého sboru. Sbormistry od založení byli: vrchní učitel Zschorschel, malíř porcelánu Dominik Lang, učitel Holzinger, modelér Müller, učitel Haubl, ředitel školy Porsch z Gfellu, vrchní malíř Köstler, vrchní učitel Rödl, učitel Roith a vrchní učitel Wurtinger. Všichni dali spolku to nejlepší ze sebe. Jmenovité uvádění předsedů si odpustím. Chci vyzdvihnout jen staré pány Pöpperla, Lugerta,

[obr] Töppeles u Karlových Varů

[obr] Hostinec „U zlatého lva" v Töppeles Majitel Josef Heinrich

Breitfeldera, Heinricha, Pröckla a Weidla, kteří až do krátké doby před svou smrtí zřídka vynechali zkoušku a dávali tak mladším zpěvákům pěkný příklad. Členem se člověk mohl stát teprve po úspěšně složené zkoušce, a ta nebývala vždy lehká. Sousední pěvecké obce Donawitz, Pirkenhammer a Trossau byly vícekrát navštíveny a účastnili jsme se i soutěžního zpěvu. Obec Gfell zřejmě od poloviny dvacátých let se svými divadelními představeními – díky svému znamenitému řediteli školy Porschovi a dobrým silám, sourozencům Emmě a Karlu Schusterovým, Karlu Schöberlovi a od zpěváků z Töppeles vypůjčeným zpěvákům Josefu a Ernstu Frischovým – předčila töppeleské svými výkony, chybělo jim tam ale to jiskřivé divadelní kouzlo; neměli totiž skleněnou verandu s jevištěm ani

žádný Pěvecký spolek mužů.

K otázce stálých hostů chci na závěr svých zpráv o hostinci ještě poznamenat, že každoročně se opakující plesy hasičů, zpěváků, myslivců a železničářů, spolu s dalšími výborovými schůzemi stran, odborů, svazů a obou ochranných spolků DKV a BdD, velmi prospívaly společenskému životu. I sami hostinští se cítili povinni vzájemně se navštěvovat. To zase vedlo k lepšímu výběru nápojů a lahodných jídel. Nikdo nechtěl nic zmeškat, nikdo nezůstával rád doma; nenávist a nepřátelství tak ztrácely v tomto stálém koloběhu půdu pod nohama. Sporné debaty se dík vypěstované toleranci dokázaly dovést k dobrému konci.

V příštím čísle Heimatbriefu vyjde náčrt katastrální obce Töppeles se všemi nářečními místními názvy, nakreslený Josefem Hanikou a Franzem Markofem, kteří v současnosti žijí v Idsteinu. Necháme se rádi překvapit. U příležitosti nynější masopustní doby si ještě dovolím připomenout naše známé kabaretiéry s jejich šlágrem – ovšem v nepatrné obměně: „Před 50 lety bylo všechno při tom".