Pohled z kostelní věže
Dnešní titulní snímek nám ukazuje pohled z kostelní věže na naše rodné město Horní Slavkov (Schlaggenwald). V popředí vidíme domy Kostelní stráně, zcela vpravo ještě několik budov ze Starého trhu, dále dům cukráře Reifa, dívčí školu, dům Keylwertův a Schmidův (Müller). Rozpoznáváme radnici a na ni navazující budovy až po hotel Ochsen. Z Nového Města k nám zdraví věž kostela sv. Anny. Vidíme, jak jsou domy v údolní kotlině natěsnány a vzájemně propleteny. Některé z nich mají ještě lepenkové střechy, jiné jsou už zmodernizované. Všechny budovy jsou však v dobrém stavu. Za řadou domů na náměstí a v Novém Městě se táhne hřeben Šibeničního vrchu (Galgenberg). Objevujeme Novou ulici a takzvaný „Blailův Stodl". Je to obraz předjaří. Stromy ještě nemají listí a paprsky odpoledního slunce dopadají ještě velmi šikmo na toto staré a půvabné městečko, které dnes už ve svých řadách domů vykazuje mnoho, mnoho mezer.
Blick vom Kirchturm
Das heutige Titelbild zeigt uns vom Kirchturm aus einen Blick auf unsere Heimatstadt Schlaggenwald. Wir sehen im Vordergrund die Häuser der Kirchstaffel, ganz rechts noch einige Gebäude vom Alten Markt, dann das Haus vom Reif Konditor, die Mädchenschule, das Keylwert- und das Schmid-Haus (Müller). Wir erkennen das Rathaus und die daran anschließenden Gebäude bis zum Ochsen-Hotel. Von der Neustadt grüßt der Turm der St.-Anna-Kirche. Wir sehen, wie die Häuser im Talkessel zusammengedrängt und ineinander verschachtelt sind. Zum Teil tragen sie noch Pappdächer, zum Teil sind sie schon modernisiert. Doch alle Gebäude befinden sich in gutem Zustand. Hinter der Häuserfront des Marktplatzes und der Neustadt dehnt sich der Höhenrücken des Galgenberges. Wir entdecken die Neue Straße und den „Blail-Stodl". Es ist ein Vorfrühlingsbild. Die Bäume sind noch nicht belaubt und die Strahlen der Nachmittagssonne fallen noch arg schräg auf dieses alte und liebliche Städtchen, das heute in seinen Häuserreihen schon viele, viele Lücken aufweist.
Útěk Němců z Prahy
Slovo redakce na závěr
Zážitkovou zprávu krajana Franze Blumthalera, otištěnou pod výše uvedeným titulem, četlo se zájmem mnoho našich krajanů. Postěžoval si na ni jen jeden anonymní krajan. Následujícími řádky dávám tomuto anonymovi příslušnou odpověď. Krajanu Blumthalerovi v jeho zprávě nešlo o to, aby vyzdvihoval vlastní osobu, ale aby ukázal, jak se zhroucení roku 1945 dotklo pražských Němců a za jakých obtíží se rodákovi z Horního Slavkova (Schlaggenwald) podařilo z Prahy uprchnout. Pro krajana Blumthalera tím ovšem jeho utrpení zdaleka neskončilo.
Z Horního Slavkova se v polovině června 1945 znovu vydal na cestu, aby hledal svou ženu. Našel ji v Kraslicích, kde oba zůstali a byli tam i policejně hlášeni. Koncem listopadu 1945 se Američané z Kraslic stáhli. Hned poté byl krajan Blumthaler spolu s mnoha dalšími pražskými Němci, kteří se rovněž zdržovali v Kraslicích, zatčen takzvaným „kraslickým katem" – Němcem – a předán české četnictvu. Ačkoli krajan Blumthaler žádnému Čechovi nezkřivil ani vlas a ani se politicky nijak neangažoval, zůstal ve vazbě. Prošel táborem Rotava 1 a Rotava 2, poté pověstným táborem Jindřichovice, a odtud se dostal do Pankráce, kde byl držen až do roku 1948 a musel snést všechna muka tehdejšího českého žalářování. Během jeho věznění jeho manželka, která byla jako vysídlenkyně poslána do Hesenska, zemřela žalem. Po propuštění z vězení mohl krajan Blumthaler už jen postát u hrobu své ženy.
To vše dávalo krajanu Blumthalerovi plné oprávnění napsat o útěku Němců z Prahy. Tato zpráva nám znovu připomněla onu hroznou dobu, kdy Češi mnoho našich krajanů nevinně věznili, ztýrali je k invaliditě a umučili k smrti. Vzpomínáme přitom především na oběti z naší hornoslavkovské farnosti.
Marterer
Die Flucht der Deutschen aus Prag
Ein Nachwort des Herausgebers
Der unter dem obigen Titel erschienene Erlebnisbericht von Ldm. Franz Blumthaler wurde von vielen Landsleuten mit großem Interesse gelesen. Nur ein anonymer Landsmann hatte sich darüber beschwert. Mit den nachstehenden Ausführungen gebe ich diesem Anonymus die entsprechende Antwort. Bei dem erwähnten Bericht ging es Ldm. Blumthaler nicht darum, seine Person hervorzuheben, sondern um zu zeigen, wie sich der Zusammenbruch 1945 für die Prager Deutschen auswirkte und unter welchen Schwierigkeiten einem Schlaggenwalder die Flucht aus Prag gelang. Für Ldm. Blumthaler war damit der Leidensweg nicht zu Ende.
Von Schlaggenwald brach er Mitte Juni 1945 wieder auf, um seine Frau zu suchen. Er fand sie in Graslitz, wo beide blieben und auch polizeilich gemeldet waren. Ende November 1945 zogen die Amerikaner aus Graslitz ab. Gleich darauf wurde Ldm. Blumthaler neben vielen anderen Prager Deutschen, die sich ebenfalls in Graslitz aufhielten, vom „Henker von Graslitz" — einem Deutschen — verhaftet und der tschechischen Gendarmerie übergeben. Obwohl Ldm. Blumthaler keinem Tschechen ein Haar gekrümmt und sich auch politisch nicht betätigt hatte, blieb er inhaftiert. Er kam in das Lager Rothau 1 und Rothau 2, dann in das berüchtigte Lager Heinrichsgrün und von dort nach Pancraz, wo er bis 1948 festgehalten wurde und alle Qualen der tschechischen Kerkerschaft ertragen mußte. Während seiner Haft ist seine Gattin, die als Vertriebene nach Hessen kam, aus Gram gestorben. Nach der Haftentlassung konnte Ldm. Blumthaler nur noch an das Grab seiner Frau treten.
Dies alles gab Ldm. Blumthaler die Legitimation, über die Flucht der Deutschen aus Prag zu schreiben. Dieser Bericht hat uns jene grauenvolle Zeit wieder in Erinnerung gerufen, in der von den Tschechen viele unserer Landsleute unschuldig eingekerkert, zu Krüppeln geschlagen und Tode gefoltert wurden. Wir gedenken dabei vor allem der Opfer aus unserem Schlaggenwalder Kirchsprengel.
Marterer
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.