Mnichov volá sudetské Němce

**XXIV. SUDETONĚMECKÝ SJEZD MNICHOV 1973, 9.–11. června 1973**

Letošní XXIV. sudetoněmecký sjezd, který se koná o svatodušních svátcích v Mnichově, připadá na 25. výročí založení Sudetoněmeckého krajanského sdružení (Sudetendeutsche Landsmannschaft) jako velké organizace této národnostní skupiny. Nese proto heslo „25 let Sudetoněmeckého krajanského sdružení – osud jedné národnostní skupiny". V tomto čtvrtstoletí existence sdružení hrají sudetoněmecké sjezdy, počínaje tím v Kemptenu, rozhodující roli. Nejsou totiž jen projevem toho, že národnostní skupina existuje i po vyhnání, ale i vyjádřením vůle všech sudetských Němců zastávat se svého práva na domov a na sebeurčení. Statisíce lidí, kteří se každoročně scházejí k této velké manifestaci, jsou důvodem, proč sudetoněmecké sjezdy už nelze zahalovat mlčením – naopak, ve světě jsou vnímány jako jednoznačný projev vůle celé národnostní skupiny. Sílící štvavá propaganda komunistického východního bloku proti této akci je nejjasnějším důkazem toho, že ji tam berou vážně – a to nejen kvůli nelibosti nad požadavky na odškodnění za bezpráví vyhnání, ale i proto, že jde o manifestaci svobodných lidí za svobodu, jejíž účinek se nemine se svým cílem ani u národů žijících v nesvobodě východního bloku.

Letošní sudetoněmecký sjezd v Mnichově se ale nebude vyznačovat jen tím, že sudetští Němci ústy svého mluvčího znovu vyhlásí svou vůli k dorozumění a smíření s českým a slovenským národem a svou podporu svobodě obou těchto národů, ale i tím, že bude vyjádřena sounáležitost s těmi německými národnostními skupinami, které ještě žijí v cizím státě. To platí jak pro Němce zadržované v Československu, tak například pro Jihotyrolany, s nimiž sudetské Němectvo od roku 1918 vždy spojoval společný osud.

věta pokračuje na dalším listu ⟶