Kostel svatého Mikuláše

U paty Krudumu, na jeho severní straně, byly ještě zhruba před generací vidět zbytky takzvaného kostela svatého Mikuláše. Podle toho se dané místo dodnes nazývá „u Mikuláše".

Když člověk stoupal od Vinného pramene, studánky s výbornou pitnou vodou, vzhůru do svahu, dorazil k dlouhému zdivu, které bylo na východní straně zaoblené, a odtud dál k základovým zdím dvou hranatých věží a jedné kulaté. Mezi nimi a pod tou poslední se táhly dobře zachovalé valy. Prostor uvnitř těchto valů horlivě prohledávali hledači pokladů.

Zhruba před sto lety zde ostatně proběhlo rozsáhlé vykopávání, které skutečně přineslo výsledek. V jednom sklepě se našel kulatý dubový stůl s mramorovou deskou vsazenou uprostřed, na němž stál krucifix se dvěma svícny a před nimi ležela dýka. U stěny bylo schoulené lidské kostlivé tělo.

Paní Pověst ani ohledně tohoto místa nezahálela a vypráví o něm ledacos. Hledače pokladů, kteří tu kdysi pracovali, zastihl právě ve chvíli, kdy chtěli ze země zvednout velkou truhlu, strašlivý kamenný déšť.

Museli utéct, a když se druhý den ráno na místo vrátili, byla jáma zcela zasypaná.

V bývalém klášterním sklepě prý, podobně jako v Krudumu, leží sud toho nejlepšího vína, který střeží muž v kápi, jenž se občas objevuje kolem poledne. Dřevorubci a polní dělníci zde často potkávají ženu v bílých šatech a bílém šátku na hlavě, která na řemínku nosila svazek klíčů, dále nový, prázdný hrnec a novou lžíci. Ačkoli ji lidé několikrát oslovili, nikdy nedostali zřetelnou odpověď a ona jim náhle zmizela z očí.

Co hledači pokladů přes veškerou námahu u Mikuláše nenašli, dostalo se bez námahy jiným. Jeden sedláček nesl hrnec plný sýrů na trh do Sokolova (Falkenau), dobře je prodal, a protože byl na zpáteční cestě unavený a hladový, sedl si – bylo to právě u Mikuláše – na pařez. „Musím se přece podívat," řekl si muž, „jestli mi nezůstal nějaký sýr." A hle, na dně hrnce ještě ležely tři kusy. Čepel nože jimi ale nechtěla projít. Celý udivený je oškrábal: byly to tři zlaté mince, které pak celý rozjásaný nesl domů svým blízkým.

Jiný muž, řezník z Hruškové (Birndorf), nesl také sýry na trh a stejně tak si sedl u Mikuláše na kámen. Tu šel kolem cizinec a nabídl mu za čtyři sýry tři krejcary. Řezník na obchod rád přistoupil. Když pak pokračoval v cestě a zastavil se v Třídomí (Dreihäuser), našel místo tří krejcarů v kapse u vesty tři lesklé tolary. Spěchal zpátky a cizince hledal, ale už ho nenašel.

Johann Hahn

věta pokračuje na dalším listu ⟶