Ze kulturního života vysídlenců

Již několik měsíců je v mnichovském Domě německého východu (Haus des Deutschen Ostens) k vidění výstava KLENOTY ZE SUDETONĚMECKÝCH RODNÝCH SVĚTNIČEK A MUZEÍ. Výstavu navštívilo potěšitelně velké množství zájemců, kteří si díky tomuto reprezentativnímu průřezu ze sbírek osmdesáti podobných rodných světniček většinou vůbec poprvé udělali představu o tom, k čemu tyto vzpomínkové místnosti vlastně slouží. Většina vystavených předmětů jsou věci, které si vysídlení s sebou odnesli i na úkor jiných, životně nutných věcí ve svých zavazadlech. Jsou to poklady ve smyslu doslovném i v smyslu citovém.

Působení dvou milionů sudetských Němců ve Spolkové republice, s jejich zázemím z folklorně bohatých malých krajů a se silnou industrializací, zejména při budování nových hospodářských center, by si zasloužilo samostatné zkoumání. Jak plodná ale byla kulturní práce spolků a společenství, ukazují sbírky, o něž pečuje Sudetoněmecký archiv (Sudetendeutsches Archiv). Více než ostatní východoněmecké kmeny dokázali sudetští Němci z soukromých darů shromáždit slušné množství originálních dokumentů a hmotného kulturního dědictví, aby je zachovali pro budoucí pokolení.

Výstava se omezuje na muzejní předměty a archivní materiál, vyloučeny jsou vlastní umělecká díla, obrazy, plastiky, knihy, ale i sbírky fotografií. 334 exponátů je tematicky rozděleno na muzejní předměty a dokumenty. K dokumentům patří mistrovské listy z minulých staletí, divadelní plakáty, pozvánky na akce, ale i dopisy, vandrovní knížky, povolení k sňatku, robotní a pracovní knížky, které názorně ukazují společenský život a každodennost předků.

Značný prostor zaujímá politická dokumentace. Ukazuje plakáty vylepené na zdech z 19. století, petice starostů z jižních Čech Pařížské mírové konferenci z roku 1919. Výmluvnou řeč vede i výzva posledního německého starosty Hodonína (Göding) k obyvatelstvu z listopadu 1918. Ve vitríně je vystavena rovněž výzva Wenzela Jaksche, tehdejšího předsedy německé sociální demokracie v Československu, vydaná před podpisem Mnichovské dohody, stejně jako korespondence mezi T. Masarykem a německým senátorem Franzem Krepekem, k níž došlo po rozruchu, jejž vyvolal Masarykův neuvážený výrok po jeho návratu z emigrace, v němž označil Němce za přistěhovalce a kolonisty – což oni pochopili jako zpochybnění svého práva na domov. V ručně psaném dopise dlouholetému poslanci, zástupci německočeských zemědělců, s nímž byl Masaryk spřátelen, ujišťoval Masaryk, jak velmi mu záleží na spravedlivém vyrovnání se sudetskými Němci.

Ve skleněných vitrínách jsou vystaveny skvosty českého uměleckého řemesla: ozdobné dózy z porcelánu, kostěná sklenice s emailovou malbou z doby kolem roku 1800, skleněné nádoby s hladkým i matovým broušením, rubínová skla, staré cínové džbány a talíře z Chebska. Zastoupen je také klenotnický průmysl z Jablonce nad Nisou a stavba hudebních nástrojů z Krušných hor. Oba tyto průmyslové obory, jak známo, dodnes produkují ve prospěch našeho vývozu.