Ze kulturního života vysídlenců
Již několik měsíců je v mnichovském Domě německého východu (Haus des Deutschen Ostens) k vidění výstava KLENOTY ZE SUDETONĚMECKÝCH RODNÝCH SVĚTNIČEK A MUZEÍ. Výstavu navštívilo potěšitelně velké množství zájemců, kteří si díky tomuto reprezentativnímu průřezu ze sbírek osmdesáti podobných rodných světniček většinou vůbec poprvé udělali představu o tom, k čemu tyto vzpomínkové místnosti vlastně slouží. Většina vystavených předmětů jsou věci, které si vysídlení s sebou odnesli i na úkor jiných, životně nutných věcí ve svých zavazadlech. Jsou to poklady ve smyslu doslovném i v smyslu citovém.
Působení dvou milionů sudetských Němců ve Spolkové republice, s jejich zázemím z folklorně bohatých malých krajů a se silnou industrializací, zejména při budování nových hospodářských center, by si zasloužilo samostatné zkoumání. Jak plodná ale byla kulturní práce spolků a společenství, ukazují sbírky, o něž pečuje Sudetoněmecký archiv (Sudetendeutsches Archiv). Více než ostatní východoněmecké kmeny dokázali sudetští Němci z soukromých darů shromáždit slušné množství originálních dokumentů a hmotného kulturního dědictví, aby je zachovali pro budoucí pokolení.
Výstava se omezuje na muzejní předměty a archivní materiál, vyloučeny jsou vlastní umělecká díla, obrazy, plastiky, knihy, ale i sbírky fotografií. 334 exponátů je tematicky rozděleno na muzejní předměty a dokumenty. K dokumentům patří mistrovské listy z minulých staletí, divadelní plakáty, pozvánky na akce, ale i dopisy, vandrovní knížky, povolení k sňatku, robotní a pracovní knížky, které názorně ukazují společenský život a každodennost předků.
Značný prostor zaujímá politická dokumentace. Ukazuje plakáty vylepené na zdech z 19. století, petice starostů z jižních Čech Pařížské mírové konferenci z roku 1919. Výmluvnou řeč vede i výzva posledního německého starosty Hodonína (Göding) k obyvatelstvu z listopadu 1918. Ve vitríně je vystavena rovněž výzva Wenzela Jaksche, tehdejšího předsedy německé sociální demokracie v Československu, vydaná před podpisem Mnichovské dohody, stejně jako korespondence mezi T. Masarykem a německým senátorem Franzem Krepekem, k níž došlo po rozruchu, jejž vyvolal Masarykův neuvážený výrok po jeho návratu z emigrace, v němž označil Němce za přistěhovalce a kolonisty – což oni pochopili jako zpochybnění svého práva na domov. V ručně psaném dopise dlouholetému poslanci, zástupci německočeských zemědělců, s nímž byl Masaryk spřátelen, ujišťoval Masaryk, jak velmi mu záleží na spravedlivém vyrovnání se sudetskými Němci.
Ve skleněných vitrínách jsou vystaveny skvosty českého uměleckého řemesla: ozdobné dózy z porcelánu, kostěná sklenice s emailovou malbou z doby kolem roku 1800, skleněné nádoby s hladkým i matovým broušením, rubínová skla, staré cínové džbány a talíře z Chebska. Zastoupen je také klenotnický průmysl z Jablonce nad Nisou a stavba hudebních nástrojů z Krušných hor. Oba tyto průmyslové obory, jak známo, dodnes produkují ve prospěch našeho vývozu.
Aus dem kulturellen Leben der Vertriebenen
Seit einigen Monaten ist im Münchner Haus des Deutschen Ostens die Ausstellung KOSTBARKEITEN AUS SUDETENDEUTSCHEN HEIMATSTUBEN UND MUSEEN zu besichtigen. Die Ausstellung wurde von einer erfreulich großen Zahl von Interessenten besucht, die über diesen repräsentativen Querschnitt aus dem Bestand von 80 solcher Heimatstuben meist wohl erstmalig eine Vorstellung mit heimnehmen, was mit diesen Erinnerungsstuben bezweckt wird. Meist handelt es sich bei den Exponaten um Gegenstände, die von den Ausgewiesenen unter Verzicht auf anderes, lebensnotwendiges Flüchtlingsgepäck mitgenommen wurden. Es sind Kostbarkeiten im objektiven wie subjektiven Sinne des Wortes.
Die Einwirkung von 2 000 000 Sudetendeutschen in der Bundesrepublik mit ihrem Hintergrund von folkloristisch ergiebigen Kleinlandschaften und starker Industrialisierung namentlich beim Aufbau neuer Wirtschaftszentren verdiente eine gesonderte Untersuchung. Wie fruchtbar sich aber auch die kulturelle Arbeit der Vereine und Gemeinschaften erwies, zeigen die Sammlungen, die vom Sudetendeutschen Archiv betreut werden. Mehr als die anderen ostdeutschen Stämme haben es die Sudetendeutschen verstanden, aus privaten Spenden ansehnliche Bestände von Originaldokumenten und dinglichem Kulturgut zusammenzutragen, um es für die Nachwelt zu erhalten.
Die Ausstellung beschränkt sich auf museale Gegenstände und Archivmaterial unter Ausschluß von eigentlichen Kunstwerken, Bildern, Plastiken, Büchern, aber auch Fotosammlungen. Die 334 Exponate sind thematisch gegliedert nach musealen Gegenständen und Dokumenten. Zu letzteren gehören Meisterbriefe aus den zurückliegenden Jahrhunderten, Theaterzettel, Einladungen zu Veranstaltungen, aber auch Briefe, Wanderbücher, Heiratsgenehmigungen, Robot- und Arbeitsbücher zeigen eindrucksvoll das soziale Leben und den Alltag der Vorfahren auf.
Einen breiten Raum nimmt die politische Dokumentation ein. Sie zeigt Maueranschläge aus dem 19. Jahrhundert, Petitionen der Bürgermeister aus Südböhmen an die Pariser Friedenskonferenz 1919. Auch der Aufruf des letzten deutschen Bürgermeisters von Göding an die Bevölkerung vom November 1918 spricht eine beredte Sprache. Auch der von Wenzel Jaksch, dem damaligen Vorsitzenden der deutschen Sozialdemokratie in der Tschechoslowakei vor der Unterzeichnung des Münchner Abkommens erlassene Aufruf ist in einer Vitrine ausgestellt, ebenso wie der Briefwechsel zwischen T. G. Masaryk und dem deutschen Senator Franz Krepek nach der Aufregung, den Masaryks unbesonnener Ausspruch nach seiner Rückkehr aus der Emigration zur Folge hatte, als er die Deutschen als Einwanderer und Kolonisten bezeichnete, was sie als Aberkennung ihres Heimatrechts auffaßten. In dem Handschreiben an den ihm befreundeten, langjährigen Abgeordneten der deutsch-böhmischen Landwirte versichert Masaryk, wie sehr ihm an einem gerechten Ausgleich mit den Sudetendeutschen gelegen sei.
In Glasvitrinen stehen Prunkstücke böhmischen Kunsthandwerks; Zierdosen aus Porzellan, Beingläser mit Emaillemalerei aus der Zeit von 1800, Glasgefäße in Klar- und Mattschliff, Rubingläser, alte Zinnkrüge und -teller aus dem Egerland. Auch die Schmuckindustrie von Gablonz und der Instrumentenbau des Erzgebirges sind mit Schaustücken vertreten. Beide Industriezweige produzieren bekanntlich weiter zum Vorteil unseres Exports.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.