Praha to spěchá
Jak vyplývá z četných vyjádření předních československých politiků i z komentářů tamního tisku, má Československo velký zájem na pokračování rozhovorů se Spolkovou republikou Německo o normalizaci vzájemných vztahů. Z prohlášení sovětského stranického šéfa Leonida Brežněva a představitelů československého komunistického vedení z poslední doby vyplývá, že Praha zřejmě už netrvá na prohlášení mnichovské dohody za neplatnou „od samého počátku se všemi z toho vyplývajícími důsledky", nýbrž že se spokojí s prostým prohlášením této dohody za neplatnou. Brežněv při své návštěvě Prahy u příležitosti oslav 25. výročí komunistického převzetí moci v Československu použil formulaci o „protiprávnosti" mnichovské dohody. Někteří čeští politici a český i slovenský tisk k tomu používali výraz „nezákonnost".
Při Brežněvově pražské návštěvě si československý ministr zahraničí Bohuslav Chňoupek na svých cestách po Blízkém východě nechal do závěrečných komuniké vkládat pojem „úplná nulita" mnichovské dohody. Čeští publicisté tento pojem vykládali v tom smyslu, že jím má dojít k „nápravě mnichovského zločinu". Tento vágní pojem a jeho ještě vágnější výklad naznačuje, že si v Praze chtějí ponechat otevřená dvířka pro výklad ve smyslu neplatnosti od samého počátku. Ústup od přemrštěných československých požadavků ohledně mnichovské dohody je nakonec dán i tím, že státní tajemník dr. Paul Frank z ministerstva zahraničí, který dosud vedl pět konzultačních jednání s československými zástupci, zůstal vůči formulaci „od samého počátku" neústupný. Na druhé straně si Praha z hospodářských důvodů přeje navázání normalizovaných vztahů. Ještě více však toto ustoupení pravděpodobně souvisí s tím, že i Maďarsko a Bulharsko chtějí zahájit s Bonnem jednání o normalizaci politických a posílení hospodářských vztahů. Podle harmonogramu stanoveného Kremlem však musí být nejprve dovedena do konce jednání s Československem, než přijde řada na oba další státy.
Spolková vláda nemá důvod ustupovat pražskému naléhání na okamžité zahájení jednání. Praha nemůže nabídnout žádné výhody, ať politické nebo hospodářské, které by ospravedlňovaly spěch. Jediné, na čem by mělo záležet, je zlepšení kulturních a sociálních poměrů Němců žijících v Československu a záruka, že těm z nich, kdo chtějí vystěhovat, nebudou kladeny do cesty žádné překážky.
Prag hat es eilig
Die Tschechoslowakei ist, wie aus zahlreichen Bekundungen ihrer führenden Politiker und aus den Kommentaren ihrer Presse hervorgeht, an der Weiterführung der Gespräche mit der Bundesrepublik Deutschland über die Normalisierung der Beziehungen sehr interessiert. Aus den Erklärungen des sowjetischen Parteichefs Leonid Breschnew und der tschechoslowakischen Kommunistenführer der letzten Zeit geht hervor, daß Prag offensichtlich nicht mehr auf einer Ungültigerklärung des Münchner Abkommens „von Anfang an mit allen sich daraus ergebenden Konsequenzen" besteht, sondern, daß man sich mit einer einfachen Ungültigkeitserklärung dieses Abkommens begnügen will. Breschnew gebrauchte dazu während seines Aufenthaltes in Prag anläßlich der Feiern zum 25. Jahrestag der kommunistischen Machtergreifung in der Tschechoslowakei die Formel von der „Rechtswidrigkeit" des Münchner Abkommens. Einige tschechische Politiker und die tschechische und slowakische Presse verwendeten dazu den Ausdruck „Gesetzwidrigkeit".
Von dem Prager Besuch Breschnews hatte der tschechoslowakische Außenminister Bohuslav Chnoupek bei seinen Reisen im Vorderen Orient den Begriff „völlige Nullität" des Münchner Abkommens in die Abschlußkommuniqués einfügen lassen. Tschechische Publizisten deuteten diesen Begriff dahingehend, daß mit ihm „eine Korrektur des Verbrechens von München" erfolgen sollte. Dieser vage Begriff und seine noch vagere Interpretierung deutet darauf hin, daß man sich in Prag eine Tür für eine Auslegung im Sinne einer Nichtigerklärung von Anfang an offen lassen will. Die Zurückstellung der hochtrabenden tschechoslowakischen Forderungen zum Münchner Abkommen ist letztlich auch darauf zurückzuführen, daß Staatssekretär Dr. Paul Frank vom Auswärtigen Amt, der bisher fünf Konsultationsgespräche mit tschechoslowakischen Vertretern abhielt, gegenüber der Formel „von Anfang an" hart geblieben ist. Andererseits wünscht aber Prag aus wirtschaftlichen Gründen die Aufnahme normalisierter Beziehungen. Noch mehr dürfte aber das Einlenken darauf zurückzuführen sein, daß auch Ungarn und Bulgarien Verhandlungen mit Bonn über die Normalisierung der politischen und Verstärkung der wirtschaftlichen Beziehungen aufnehmen wollen. Nach dem vom Kreml aufgestellten Fahrplan müssen jedoch erst die Verhandlungen mit der Tschechoslowakei zu Ende geführt werden, bevor die beiden anderen Staaten an die Reihe kommen.
Für die Bundesregierung besteht kein Anlaß, dem Drängen Prags nach sofortiger Aufnahme der Verhandlungen nachzugeben. Weder politisch noch wirtschaftlich kann Prag Vorteile anbieten, die zur Eile berechtigen. Das einzige, woran man interessiert sein sollte, ist die Verbesserung der kulturellen und sozialen Verhältnisse der in der Tschechoslowakei lebenden Deutschen sowie eine Zusicherung dafür, daß den Aussiedlungswilligen unter ihnen keine Schwierigkeiten in den Weg gelegt werden.
V ČSSR se trestá hlasitý smích
Na československých ulicích se v noci nesmí hlasitě smát. Bavorské ministerstvo vnitra sdělilo, že turistka ze Spolkové republiky Německo musela v Karlových Varech (Karlsbad) zaplatit pokutu 100 korun za to, že se v noční době hlasitě smála na ulici. Stejnou částku musel zaplatit i jeden občan SRN za to, že v noci hlučně přibouchl víko kufru svého auta.
In der CSSR wird lautes Lachen bestraft
Auf den tschechoslowakischen Straßen darf nachts nicht laut gelacht werden. Das bayerische Innenministerium teilte mit, eine Touristin aus der Bundesrepublik habe in Karlsbad (Karlovy Vary) 100 Kronen Strafe zahlen müssen, weil sie zur Nachtzeit auf der Straße laut gelacht habe. Den gleichen Betrag habe ein Bundesbürger entrichten müssen, weil er nachts den Kofferraumdeckel seines Autos zugeschlagen habe.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.