Předpony rozšiřují a doplňují také mnohé nářeční výrazy. Příklad „reiben – reibm" (třít): abreiben – oreibm (otřít), einreiben – aa(nreibm (vetřít), hinreiben – hiereibm (přitřít), verreiben – vareibm (roztřít), zerreiben – zareibm (rozetřít na kousky).
Další příklady (spisovná němčina – český význam – chebské nářečí):
abziehen (stáhnout, odtáhnout) – ozöiha abknöpfen (odepnout) – osaggln anziehen (obléknout, natáhnout) – uazöiha anlügen (lhát někomu) – ualöign aufziehen (natáhnout, vytáhnout) – afzöiha aufzählen (vyjmenovat) – afzühln ausziehen (svléknout, vystěhovat se) – aszöiha ausjäten (vyplet) – asgroosn danebenschießen (minout cíl při střelbě) – danebmschöißn daneben schlagen (minout úderem) – danebmschlogn davonlaufen (utéct) – davualaffm davonfliegen (uletět) – davuaflöign einkaufen (nakoupit) – aa(nmårkn einbüßen (přijít o něco) – aa(nböißn erzählen (vyprávět) – dazühln erbarmen (smilovat se) – dabårma heimgehen (jít domů) – hamgöih heimkehren (vrátit se domů) – hamkäihan herumtreiben (potulovat se) – rimtreibm herumalbern (dovádět, blbnout) – rimolwan herunterwerfen (shodit) – runtaschmeißn herunterholen (přinést dolů) – runtahuln hinfallen (upadnout) – hiefålln hinplumpsen (žuchnout sebou) – hieplåschn hinabrufen (zavolat dolů) – nunta-, noröifm hinabsteigen (sestoupit dolů) – nunta-, nosteign hinaufklettern (vyšplhat nahoru) – naufkraxln hinauftragen (vynést nahoru) – nauftrogn hineintreten (vstoupit dovnitř) – neitåppm hineintrinken (loknout, nalít do sebe) – neikuddln hinüberkriechen (přeplazit se) – nüwakröichn hinüberziehen (přestěhovat se) – nüwazöiha nachlesen (paběrkovat, o obilí) – nåuchährln (Korn) nachkaufen (dokoupit) – nåuchkaffm überlaufen (přetéct) – üwa-, iewalaffm überdrehen (přetočit) – üwa-, iewadrahn verkriechen (zalézt, schovat se) – vakröichn verhöhnen (vysmívat se) – vahöihna zerfließen (rozplynout se) – zaflöißn zerdrücken (rozmáčknout) – zadruggn zuschließen (zamknout) – zouspirrn zulassen (dovolit, nechat zavřené) – zoulaua zusammenkleben (slepit) – zåmmpichn zusammenkehren (smést dohromady) – zåmmkiahn
Kdyby tyto předpony ještě neexistovaly, museli bychom si je vymyslet, nebo snad ne?
*V originále chebským nářečím.*
## Wöi håmma daham gsågt?
Vorsilben erweitern und ergänzen auch viele mundartliche Ausdrücke. Beispiel „reiben – reibm": abreiben – oreibm, einreiben – aa(nreibm, hinreiben – hiereibm, verreiben – vareibm, zerreiben – zareibm.
Weitere Beispiele:
abziehen – ozöiha
abknöpfen – osaggln
anziehen – uazöiha
anlügen – ualöign
aufziehen – afzöiha
aufzählen – afzühln
ausziehen – aszöiha
ausjäten – asgroosn
danebenschießen – danebmschöißn
daneben schlagen – danebmschlogn
davonlaufen – davualaffm
davonfliegen – davuaflöign
einkaufen – aa(nmårkn
einbüßen – aa(nböißn
erzählen – dazühln
erbarmen – dabårma
heimgehen – hamgöih
heimkehren – hamkäihan
herumtreiben – rimtreibm
herumalbern – rimolwan
herunterwerfen – runtaschmeißn
herunterholen – runtahuln
hinfallen – hiefålln
hinplumpsen – hieplåschn
hinabrufen – nunta-, noröifm
hinabsteigen – nunta-, nosteign
hinaufklettern – naufkraxln
hinauftragen – nauftrogn
hineintreten – neitåppm
hineintrinken – neikuddln
hinüberkriechen – nüwakröichn
hinüberziehen – nüwazöiha
nachlesen – nåuchährln (Korn)
nachkaufen – nåuchkaffm
überlaufen – üwa-, iewalaffm
überdrehen – üwa-, iewadrahn
verkriechen – vakröichn
verhöhnen – vahöihna
zerfließen – zaflöißn
zerdrücken – zadruggn
zuschließen – zouspirrn
zulassen – zoulaua
zusammenkleben – zåmmpichn
zusammenkehren – zåmmkiahn
Wenns döi Vuasilbm niat schu gab, dånn möißt ma sa dafinna, oda ebba niat?
Aufgowln – vypátrat, najít; auftackeln – nápadně se vyparádit; austariern – vyvážit, uvést do rovnováhy; austifftln – přesně vypočítat; Blumala – kvítek; Blunzn – jelito; také tlustá žena; Bootschn – bačkory; Bommerråntschn – pomeranče; Buchtln – buchty (trubičky z kynutého těsta); Bucklkurb – nůše na záda; Bucklstirza – kotrmelec; Bunna – fazole; Burniß – burské oříšky; Eiaschwammala – lišky (houby); ei(nsogn – napovídat; ei(nwaggn – namočit, nechat nasáknout; Eslsbånk – poslední lavice ve škole (oslí lavice); Gålfalåtzn – slintáček; Gatschala – kachňátka; Gattahuasn – dlouhé spodky; Gölsn – komáři; greina – plakat; Griefm – škvarky; Gråußgusch – vychloubač; Gschling – vnitřnosti, droby. Příště budeme pokračovat!
Rčení – jak se to u nás prostě říkávalo: Když – se někdo tváří zamračeně: Dělá obličej jako bouřkový mrak. – někdo pije nemírně mnoho: Chlastá jak duha. – jde o osamělé, odlehlé místo: Tam by ani čert nehledal svých kůzlat. – mladý drzoun chce být chytřejší: Vejce chce být chytřejší než slepice. – člověk doufá, že se vše zas urovná: Nějak už to dopadne, řekla liška medvědovi. – někdo se třese: Třese se jako osika. – někdo se chová obzvlášť nadutě: Naparuje se jako hrabě Pobl.*) – člověk musí ustoupit, přiznat porážku: Musí lézt ke kříži. – zdlouhavá věc se konečně pohne či vyřeší: Časem rozkvetou i pařezy. – hrozí neblahá situace: Tam je zle, jako by v Polsku vypuklo bezvládí. – člověk chce někomu ukázat, zač je toho loket: Naučit ho, jak na to.
*) pochází pravděpodobně od Wilhelma hraběte Popela z Lobkovic, nejvyššího hofmistra protestantských povstalců v Praze roku 1618.
Žertovné otázky: „Co dnes vaříš?" – Odpovědi: „Mladého psa a krmnou řepu." Nebo: „Hrnec v hrnci a mezi nimi hadr, aby nic nepřipálilo!" Dobrou chuť!
Masopustní říkanka: Ó ty milý masopuste, už zase přicházíš! Vloni jsme kopali křen, letos kopeme zas. Hollolo, hollolo, vzadu ještě visí masopust! Pozn.: Fosnat – masopust, fäan – vloni, Kria(n – křen, heia – letos.
Dřív, doma, to byl masopust pořádná legrace!
*V originále chebským nářečím.*
## Querbeet im Mundårtgårten
Aufgowln – ausfindig machen, auftackeln – auffällig kleiden, austariern – ins Gleichgewicht bringen, austifftln – genau ausrechnen, Blumala – Blümchen, Blunzn – Blutwurst; dicke Frau, Bootschn – Hausschuhe, Bommerråntschn – Orangen, Buchtln – Rohrnudeln, Bucklkurb – Rückenkorb, Bucklstirza – Purzelbaum, Bunna – Bohnen, Burniß – Erdnüsse, Eiaschwammala – Pfifferlinge, ei(nsogn – einsagen, ei(nwaggn – einweichen, Eslsbånk – letzte Schulbankreihe, Gålfalåtzn – Speichellätzchen, Gatschala – kleine Enten, Gattahuasn – lange Unterhose, Gölsn – Stechmücke(n, greina – weinen, Griefm – ausgelassener Speck, Gråußgusch – Prahlhans, Gschling – Innereien.
As nächsta Mål gäihts weita!
Redensarten – wöi ma hålt sua gredt håut: Wenn
– einer finster dreinschaut: Der mecht a Gsicht wöi a Schuara,
– jemand unmäßig viel trinkt: Der safft wöi a Luach, a Bürschtnbinda,
– es sich um einen einsamen, entlegenen Ort handelt: Dåu soucht jå da Teifl seina Gunga niat,
– ein junger Naseweis klüger sein will: Dåu is as Ei gscheita wöi die Höihna,
– man hofft, daß alles wieder in Ordnung kommt: Wiad schu wieda wer(dn, sagt da Fuchs zan Bärn,
– einer zittert: Der zittat wöi Espmlaub,
– jemand besonders vornehm tut: Der kinnt daher wöi da Gråf Pobl*)
– man klein beigeben muß: Dåu mou ma za Kreiz kröichn,
– eine langwierige Sache weiter stockt bzw. endlich gelöst ist: Mit da Zeit blöiha die Håckstöck,
– eine verhängnisvolle Lage droht: Dåu is Polen offm,
– man es einem zeigen will: Dian wiari Muras beibringa.
*) stammt vmtl. von Wilhelm Graf Popel von Lobkowitz, Obersthofmeister der protest. Aufrührer in Prag anno 1618.
Scherzfragen:
„Woos kochstn heint?" – Antworten: „Gunga Hund u Duaschn." Oder: „Aan Tuap in ånnan u an Hodan dazwischn, daß nix uabrennt!" Übersetzung: „Was kochst du heute?" – „Junger Hund und Futterrüben." Oder: „Einen Topf in einem anderen und einen Putzlumpen dazwischen, damit nichts anbrennt!" Goutn Åppatit!
Faschingsvers:
O du löiwa Fosnat, kinnstn du schu wieda! Fäan håmma Kria(n groobm, heia groobm ma wieda. Hollolo, hollolo, hintn hängt die Fosnat no!
Anm.: Fosnat – Fastnacht, Fasching, fäan – voriges Jahr, Kria(n – Kren, Meerrettich, heia – heuer, dieses Jahr.
Fröiha, daham, dåu wår die Fosnat a richtigha Hetz!
Naaz, jeho žena Liesl a jejich kluk Karli jsou na horách na túře. Když jsou na vrcholu, Liesl se rozzáří po celém obličeji: „Pamatuješ, Naaci? Skoro před šesti lety jsme tu nahoře byli naposledy." Na to se malý Karli zeptá: „Mami, byl jsem u toho už tehdy taky?" – „Ne," řekne táta, „při výstupu nahoru ještě ne!"
Tři ženy dají hlavy dohromady a drbou o svých vzácných zeťech. „Ten můj, ten je ‚z'," říká jedna. Druhá trumfne: „Ten můj je dokonce ‚z a na'." – „A ten můj je docela zvláštní," vypráví třetí, „ten je ‚v tahu'."
Bello, buldok, sedí před domem a štěká nahoru. Nahoře se dívá dolů Rolf, ovčák. „Pojď dolů, zajdeme se trochu potulovat," navrhuje Bello. – Rolf: „Nemůžu ven, zavřeli mě!" – Bello: „Tak skoč dolů!" – Rolf: „Vždyť nejsem blázen. Nechci vypadat jako ty!"
Synek pana Müllera se zeptá: „Poslyš, tati, kolik mi dáš, když ti řeknu, co listonoš každý den říká mamince?" – Otec: „Tady máš deset eur! Mluv!" – Kluk: „Říká každý den totéž: ‚Krásné dobré ráno, paní Müllerová, nesu vám poštu...'"
Petr, selský kluk, chodí od jara většinou bosý do školy, ale nohy má pořád plné bláta. Jenom jednou na podzim měl nohy pěkně čisté. Učitel hned: „Ale Petře, ty sis je dnes snad umyl?" – Kluk: „Ne, pane učiteli, včera jsme dusili zelí a já jsem ho musel šlapat."
## A wing woos zan Schmunzeln
Da Naaz, sei(n Wei(b, die Liesl, u ihr Bou, da Karli, döi san in Gebirgh ban Wåndern. Wöi sa am Gipfl san, strählt die Liesl üwas gånza Gsicht:
„Waßt as nuch, Naaz? Vua fåst sechs Gåuhan wårn ma as letzte Mål dåu herobm." – Dåu draf fräigt da klana Karli: „Mama, wår ich dåu aah schu dabei?" – „Naa", sågt da Dada, „ban Naufgöih nuch niat!"
Drei Weiwa steckn d'Kiap zåmm u kåusn üwa ihre nowlan Schwieghasih(n. „Da meina, der is a ‚von'", sagt die aana. Die ånnara trumpft auf: „Da meina is suagåua a ‚von und zu'." – „U da meina is a gånz Bsondara", daz(ühlt die Dritte, ‚der is auf u davon'."
Da Bello, a Bulldogg, sitzt vuaran Haus u baalt nauf. Ua(bm schaut Rolf, da Schäfahund, runta. „Kumm runta, touma a wing Strawanzn", schlegt da Bello vüa. – Da Rolf: „Ich kua niat naus, sie håbm mi ei(ngspirrt!" – Bello: „Dånn spring hålt runta!" – Rolf: „Ich spinn doch niat. Ich mecht niat sua ausschaua wöi du!"
An Müller sei(n Bou fräigt: „Du, Dada, wöiv(ül gittst ma, wenn i da sogh, woos da Bröiftrogha jedn Toogh za da Mama sågt?" – Vata: „Dåu hast zeh(n Euro! Riad!" – Da Bou: „Er sågt jedn Toogh desselwa: ‚Schöin gou(tn Murgn, Frau Müller, dåu bring i ihre Post ...'"
Da Peter, a Bauernbou, gäiht van Fröihling ua meistns bårföißigh in d'School, owa die Föiß san hålt imma volla Dreeg. Nua
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.