⟵ věta pokračuje z předchozího listu

Pilné ruce ozdobily zejména čtyři oltáře postavené u domů – podle čtyř evangelistů – hojně mladými břízkami (májkami), jejichž bílé kmínky a světle zelené jehličí propůjčovaly obřadům žehnání zvlášť působivý rámec. Pobožnosti se konaly na levé straně u Pflughausu čp. 52 (holičství Dörfel), zvaného též Niedermannův dům, a u domu „Kluckhenn" čp. 42 (obuvnictví Geyer), na pravé straně u „Březnova domu" čp. 4 a nakonec u „Letního domu" čp. 2 pod radnicí.

Jakmile byla u posledního oltáře pobožnost ukončena a udělováno požehnání, spěchali účastníci, aby si opatřili některou z posvěcených březových větviček, kterým se lidově říkalo „Duch svatý". Měly sloužit k ochraně stavení před úderem blesku a jiným neštěstím. Ratolesti se doma zastrkávaly za krucifix a za krokve. Ostatně svátek Božího Těla platil – stejně jako svátek Nanebevstoupení Páně – za den, kdy hrozí silné bouřky. Nezřídka se pohledy zbožných lidí starostlivě stáčely k nebi, jakmile se objevily temné mraky.

Co dnes leckdo už neví: majitelé (obyvatelé) jednotlivých domů byli zodpovědní za stavbu a rozebrání oltářů, za jejich vybavení a výzdobu. Patřily k nim mimo jiné olejomalby, sošky, malá kaplička, cínové svícny (místní výroby!), bílé ubrusy a koberce, které bylo po zbytek roku třeba pečlivě uchovávat a udržovat.

Poslední průvod se konal v roce 1945. Češi tehdy průvod zakázali, Američané jej ale nakonec povolili. Franz Pöttig

věta pokračuje na dalším listu ⟶

V každodenní hovorové řeči se bez nich člověk neobejde: takzvaná pomocná slovesa. Příklad „kinna" – moci

Ich kua niat laffm — nemohu chodit du kuast aah niat göih — ani ty nemůžeš jít er/sie kua nua hatschn — on/ona umí jen belhat se mia kinna schu woos trogn — my už můžeme něco nést ees kinnts vanäi einmårkn — vy můžete nejdřív nakoupit sie kinna danåuch zåmmkiahrn — oni můžou potom zamést

Málo lichotivě vyznívají označení pro leckteré nepříjemné současníky. Přitom je množství běžně užívaných výrazů překvapivé. Přirovnání ke zvířatům přitom zůstávají stranou.

Daaml, Dålk, Dappl, Dåtzl — hloupý mužský Dåutschn, Domml, Dummian — hlupák, prosťáček Dåmpfplaudara — nepřetržitý mluvka, tlach Duarl — nevázaná ženská Duckmaisa — pokrytec, tajnůstkář Fallot — ztroskotanec, podvodník Flamenta — lehkomyslník, větroplach Flodara — lehkovážný muž Föiarl — sprostý, hrubý mužský Frechdachs — drzoun, drzé stvoření Gåssåna — povaleč, potulka Geizkrogn — skrblík Gflaaz — nesympatická osoba Gieftscherbm — mrzoutská, jedovatá osoba Gnauntsch — plačtivec Gröinschnowl — nezkušený mladíček, drzoun Groppl — drzé dítě Grundgrowa — nafoukanec, ten, co má vždycky pravdu Gschiewl — otravná, dotěrná osoba Gråußgusch — chvástal, tlučhuba Gouttoua — pokrytec, budižkničemu Goierl — lehkovážný mladík Grundzimmara — hašteřil, chytrolín Hachtl, Handschgerl — hubená, slabá osoba Haadaml — natvrdlá osoba Haageign — hubená, vychrtlá žena Håhndeckl — budižkničemu, lenoch

Občas předsazené „Erz" (arci-) zesiluje urážlivý charakter označení (např. Erzdepp – arciblbec). pokračování příště!

*V originále chebským nářečím.*

Soused přistihne Tonla, jak trhá jablka. Rozčiluje se: „Počkej, to řeknu tvému tátovi. Kde jsi?" – Tonl: „Dvě větve nad tebou."

Učitel se ptá Hansla: „Když kousek země zasahuje do vody, je to poloostrov. Co je to ale, když voda zasahuje do země?" – Hansl pohotově: „Určitě záliv."

Strážník zastaví auto, které jelo klikatě. Když řidič otevře dveře, ovane ho pach kořalky. Policista: „Ne, v takovém stavu už nemůžete řídit auto!" – „Ale pane strážmistře," směje se řidič, „chodit už teda taky vůbec nedokážu!"

„Co je teď s mým vozem?", ptá se majitel mistra v dílně. „No, řekněme to takhle," míní ten, „kdyby vaše auto bylo kůň, museli bychom ho teď zastřelit!" F.P.

*V originále chebským nářečím.*

Srdečně blahopřejeme k narozeninám a přejeme zdraví a štěstí:

89 let 14. 7. Friederike Schöberl (Kugler), Rotdornstr. 9, 86899 Landsberg a. Lech. – 87 let 16. 6. Karl Kämpf, Hossenriedstr. 36/3, 89537 Giengen/Brenz. – 87 let 4. 8. Edwin Reinhold, Amselweg 9, 88079 Kressbronn a. Bodensee. – 84 let 21. 6. Ernst Schmieger, Arnikaweg 18, 87527 Sonthofen. – 82 let 4. 8. Robert Borkenstein, Stifterstr. 6, 92438 Bodenwöhr. – 80 let 19. 6. Heinrich Dilling, Birnbaumer Weg 6, 91462 Dachsbach. – 79 let 12. 6. Josef Hubl, Niederwaldstr. 4, 70460 Stuttgart. – 78 let 14. 6. Hilde Borkenstein, Schloßstr. 20, 91336 Heroldsbach.

Tyto údaje jsou bez záruky, neboť změny, jako úmrtí, přestěhování apod., nejsou Heimatbriefu často vůbec nebo jen se zpožděním sdělovány a jiné zprávy o životě chybí. Jména a narozeniny krajanů se proto omezují na odběratele Heimatbriefu uvedené v seznamu vydavatelství (spolu s příbuznými). Prosím o pochopení.

Poznámka: Narozeniny krajanů, uváděné v Heimatbriefech různých měst Chebska vždy po měsících, ukazují, že většina jubilantů již dosáhla (velmi) vysokého věku, a narodila se tedy ještě doma. Potomci narození po vysídlení (1945/46) naproti tomu téměř úplně chybějí; jejich počet se pohybuje pod jedním procentem. Jejich jména a narozeniny zjevně nebyly v příslušných domovských záznamech zaznamenány.

Výsledkem je, že s postupným odchodem generace pamětníků budou Heimatbriefům chybět odběratelé i příspěvky.

Úmrtí nebyla hlášena.

Uzávěrka redakce pro příští číslo je 28. června 2012!