Jaký je rozdíl mezi pekařem a kobercem? – No? Pekař musí vstávat kolem třetí, koberec může celý den ležet!
Dva červotoči se potkají. Ptá se jeden: "Co vlastně dělá tvůj syn?" Druhý na to: "Ten pracuje v bance."
Malý Flori si prohlíží atlas světa a ptá se: "Tati, je Tichý oceán celý den klidný?" Otec chce syna odbýt: "Florku, ptej se radši na něco chytřejšího!" Ten se znovu ponoří do map, listuje dál a za chvíli volá: "Tati, a na co vlastně umřelo to Mrtvé moře?"
Chlapec sedí s tátou v pivní zahrádce a ptá se: "Tati, poslyš, jaké to je, když je člověk opilý?" Otec: "Podívej se tamhle! Vidíš ty dva muže? Když jich vidíš čtyři, tak jsi opilý!" Chlapec se úplně zmateně zeptá: "Ale tati, tam přece sedí jenom jeden?!"
*V originále chebským nářečím.*
Woos is da Untaschied zwischn an Becka u an Teppich? – Nu? Da Beck mou üman dreia aufstöih, da Teppich kua an gånzn Toogh liegnbleibm!
Zwa Holzwürma treffm sich. Fräigt da aana: „Woos mecht dei(n Suh(n eigentlich beruflich?" – Da ånnara drauf: „Dea arwat innara Bånk."
Da klana Flori schaut si an Weltåtlas ua u fräigt: „Babba, is da Stille Ozean an gånzn Toogh rouhigh?" – Da Våta w(üll sein Boum owimmln: „Löiwa Flori, fräigh hålt amål woos Gscheits!" – Dea vatöift si wieda in die Låndkårtn, blatlt weita u röift nåuch ara Waal: „Du, Babba, ua woos isn as Tote Meer gsturbm?"
A Bou sitzt mit sein' Våta im Böiagårtn u fräigt: „Dada, hurch, wöi isn dees, wemma an Rausch håut?" – Våta: „Schau duat nüwa! Siahst du döi zwa Månna? Wennst vöiara siast, dånn håst an Rausch!" – Da Bou schaut gånz vadåttat: „Owa Dada, duat sitzt doch bloß aana?!?"
Nad bílými lány sní a soumrak zvolna klesá. Hlasitěji tikají hodiny, zřetelněji zní jejich úder.
Těžeji váží hodiny, pomaleji plyne čas těmito posledními chvílemi do minulosti.
Tlumeněji napomínají zvony. Zas jeden rok jde k odpočinku. Neslyšně tančící vločky ho tiše přikrývají.
Rolf Nitsch (1920–1984), egerlandský autor
## Zwischen den Jahren
Über den weißen Fluren
träumt und verdämmert der Tag.
Lauter ticken die Uhren,
deutlicher klingt ihr Schlag.
Schwerer wiegen die Stunden,
langsamer rinnt die Zeit
durch diese letzten Stunden
in die Vergangenheit.
Dumpfer mahnen die Glocken.
Wieder geht ein Jahr zur Ruh'.
Lautlos tanzende Flocken
decken es sachte zu.
Rolf Nitsch (1920–1984), Egerländer Autor
Wir gratulieren recht herzlich zum Geburtstag und wünschen Gesundheit und Glück zum
92. am 28.12. Friederike Hindemith (Rohm), Claire-Waldoff-Weg 2a, 70195 Stuttgart. – 90. am 23.12. Gertrud Bartelsperger (Stengl), Stuntzstr. 31, 81677 München. – 87. am 12.12. Gertrud Köhler, Schillerstr. 56, 38440 Wolfsburg. – 87. am 16.1. Maria Gautsch (Bräutigam), Trollingerweg 30, 89075 Ulm. – 86. am 16.1. Herbert Kaiser, Brünner Weg 7, 61118 Bad Vilbel. – 86. am 23.1. Franz Höfner, Mörmoosener Str. 30, 84577 Tüßling. – 84. am 17.12. Gudrun Hubl, Nürnberger Str. 2/II, 95448 Bayreuth. – 84. am 17.1. Hilde Kadesch (Wirlitsch), Sudetenstr. 8, 65346 Eltville. – 84. am 8.2. Franziska Malley (Ott), 324 Elm Tree Dr., Jefferson City, MO 65109-0223, USA. – 83. am 28.1. Emmi Weichert (Bräutigam), Ulmer Ried 13, Ludwigsfeld, 89231 Neu-Ulm. – 82. am 30.12. Josef Weiss, Hans-Grade-Str. 20, 06449 Aschersleben. – 79. am 1.1. Werner Oertl, Feldbergstr. 22, 63110 Rodgau. – 74. am 1.1. Hartwig Pöttig, Richard-Wagner-Str. 4, 86356 Neusäß.
Alle Angaben ohne Gewähr, da Veränderungen der persönlichen Verhältnisse (Ableben, Umzug u.ä.) dem Heimatbrief oftmals nicht oder verspätet mitgeteilt werden und andere Lebenszeichen fehlen.
Ich bitte um Verständnis, daß die Namen und Geburtstage auf die im Verzeichnis des Verlages genannten Bezieher (nebst Angehörigen) und Jubiläen beschränkt sind.
Anmerkung: Landsleute sollten zu Lebzeiten dafür sorgen, daß auch der Heimatbrief vom Ableben erfährt. Die Nachkommen (Erben) wissen meist nicht Bescheid und kümmern sich nur selten darum.
Srdečně blahopřejeme k narozeninám a přejeme zdraví a štěstí k
92. narozeninám 28.12. Friederike Hindemith (Rohm), Claire-Waldoff-Weg 2a, 70195 Stuttgart. – 90. narozeninám 23.12. Gertrud Bartelsperger (Stengl), Stuntzstr. 31, 81677 München. – 87. narozeninám 12.12. Gertrud Köhler, Schillerstr. 56, 38440 Wolfsburg. – 87. narozeninám 16.1. Maria Gautsch (Bräutigam), Trollingerweg 30, 89075 Ulm. – 86. narozeninám 16.1. Herbert Kaiser, Brünner Weg 7, 61118 Bad Vilbel. – 86. narozeninám 23.1. Franz Höfner, Mörmoosener Str. 30, 84577 Tüßling. – 84. narozeninám 17.12. Gudrun Hubl, Nürnberger Str. 2/II, 95448 Bayreuth. – 84. narozeninám 17.1. Hilde Kadesch (Wirlitsch), Sudetenstr. 8, 65346 Eltville. – 84. narozeninám 8.2. Franziska Malley (Ott), 324 Elm Tree Dr., Jefferson City, MO 65109-0223, USA. – 83. narozeninám 28.1. Emmi Weichert (Bräutigam), Ulmer Ried 13, Ludwigsfeld, 89231 Neu-Ulm. – 82. narozeninám 30.12. Josef Weiss, Hans-Grade-Str. 20, 06449 Aschersleben. – 79. narozeninám 1.1. Werner Oertl, Feldbergstr. 22, 63110 Rodgau. – 74. narozeninám 1.1. Hartwig Pöttig, Richard-Wagner-Str. 4, 86356 Neusäß.
Všechny údaje bez záruky, protože změny v osobních poměrech (úmrtí, přestěhování apod.) bývají Heimatbriefu často sdělovány pozdě nebo vůbec a jiné zprávy o životě chybí. Prosím o pochopení, že jména a narozeniny jsou omezeny na odběratele (spolu s příbuznými) a jubilea uvedená v seznamu vydavatelství. Poznámka: Krajané by si měli již za života zajistit, aby se Heimatbrief dozvěděl i o jejich úmrtí. Potomci (dědicové) o tom většinou nevědí a jen zřídka se o to starají.
Wir gratulieren recht herzlich zum Geburtstag und wünschen Gesundheit und Glück zum
92. am 28.12. Friederike Hindemith (Rohm), Claire-Waldoff-Weg 2a, 70195 Stuttgart. – 90. am 23.12. Gertrud Bartelsperger (Stengl), Stuntzstr. 31, 81677 München. – 87. am 12.12. Gertrud Köhler, Schillerstr. 56, 38440 Wolfsburg. – 87. am 16.1. Maria Gautsch (Bräutigam), Trollingerweg 30, 89075 Ulm. – 86. am 16.1. Herbert Kaiser, Brünner Weg 7, 61118 Bad Vilbel. – 86. am 23.1. Franz Höfner, Mörmoosener Str. 30, 84577 Tüßling. – 84. am 17.12. Gudrun Hubl, Nürnberger Str. 2/II, 95448 Bayreuth. – 84. am 17.1. Hilde Kadesch (Wirlitsch), Sudetenstr. 8, 65346 Eltville. – 84. am 8.2. Franziska Malley (Ott), 324 Elm Tree Dr., Jefferson City, MO 65109-0223, USA. – 83. am 28.1. Emmi Weichert (Bräutigam), Ulmer Ried 13, Ludwigsfeld, 89231 Neu-Ulm. – 82. am 30.12. Josef Weiss, Hans-Grade-Str. 20, 06449 Aschersleben. – 79. am 1.1. Werner Oertl, Feldbergstr. 22, 63110 Rodgau. – 74. am 1.1. Hartwig Pöttig, Richard-Wagner-Str. 4, 86356 Neusäß.
Alle Angaben ohne Gewähr, da Veränderungen der persönlichen Verhältnisse (Ableben, Umzug u.ä.) dem Heimatbrief oftmals nicht oder verspätet mitgeteilt werden und andere Lebenszeichen fehlen.
Ich bitte um Verständnis, daß die Namen und Geburtstage auf die im Verzeichnis des Verlages genannten Bezieher (nebst Angehörigen) und Jubiläen beschränkt sind.
Anmerkung: Landsleute sollten zu Lebzeiten dafür sorgen, daß auch der Heimatbrief vom Ableben erfährt. Die Nachkommen (Erben) wissen meist nicht Bescheid und kümmern sich nur selten darum.
1946: Hněv
Sýkorky vábí a krokus kvete. Brzy se vrátí i pestří špačci. Ale naše srdce žhnou hněvem, a trpkým výsměchem jsou nám skřivaní zpěvy.
1956: Bolest
Pěnkavy zpívají a čas plyne. Divoké husy táhly už podesáté na sever. Hněv, jenž v nás byl, dávno odvál, vyprchal a stal se stálou bolestí.
1966: Stesk po domově
Vlaštovky stavějí a obilí roste. Z větví zní jásavý zpěv kosa. Bolest je teď tak tichá, jako kdysi hněv. Stesk po domově však asi nikdy neumlkne.
1976: Nenávist
Kukačka volá jako kdysi doma v lese, kde jsem trhal borůvky na zeleném svahu hory, její volání mě těšilo. Byl jsem ještě dítě, když jsem musel opustit domov. Mám ty, kdo mě vyhnali, za to dnes ještě nenávidět? Kukačko, já to nevím!
1986: Tam doma
Zajel jsem do rodné vesnice, tam, kde už nestojí žádný dům; přece zde žili moji předkové, kde vítr vane tak silně. Neboť drsno je v horách, a já viděl sen: stáli tam moji rodiče pod jeřábem.
1996: Tady doma
Čas má asi křídla, vždyť tak rychle plyne, je to už padesát let, co nás odvanulo pryč. Zasadili nás daleko do cizí země, přece dnes jsme spokojeni, cítíme se „doma".
2006: Vzpomínka
Stáří přišlo, přichází totiž bez ptaní, přijal jsi je, byť trochu skleslý. Teď se stále častěji ohlížíš zpět do mládí a myslíš na to, co pominulo, je to nekonečně daleko. Jako za oponou leží ten čas ukrytý, a jen v myšlenkách jsi ho znovu probudil. Přece se už nikdy nevrátí, a ty už nikdy nebudeš mladý, zůstaly jen písně a vzpomínka!
Rolf Nitsch, narozen 18. 11. 1933 v Úšovicích (Auschowitz) u Mariánských Lázní, zemřel 30. 6. 2013, egerlandský vlastenecký básník Pozn.: Rolf Nitsch psal od roku vyhnání každých deset let další pokračování, vždy v jiném veršovém metru.
## Was bleibt
1946: Zorn
Die Meisen locken, und der Krokus blüht.
Bald kommen auch die bunten Stare wieder.
Doch uns're Herzen sind von Zorn durchglüht,
und bitt'rer Hohn sind uns die Lerchenlieder.
1956: Schmerz
Die Finken schlagen, und die Zeit vergeht.
Die Wildgans zog zum zehnten Mal nach Norden.
Der Zorn, der in uns war, ist längst verweht,
verraucht, zu einem steten Schmerz geworden.
1966: Heimweh
Die Schwalben bauen, und es wächst das Korn.
Ein Drossellied klingt jubelnd aus den Zweigen.
Nun ist der Schmerz so still wie einst der Zorn.
Das Heimwehaberwird wohl niemals schweigen.
1976: Haß
Der Kuckuck ruft wie einst daheim im Walde,
wo die Schwarzbeer'n ich gepflückt
auf grüner Bergeshalde,
sein Ruf hat mich beglückt.
Ich war noch Kind, als ich die Heimat mußt' verlassen.
Soll ich die, die mich vertrieben,
dafür heut' noch hassen?
Kuckuck, ich weiß es nicht!
1986: Dort daheim
In das Heimatdorf gefahren, dorthin wo kein Haus mehr steht;
doch hier lebten meine Ahnen, wo der Wind so kräftig weht.
Denn rauh ist's im Gebirge, und ich sah einen Traum:
Es standen dort meine Eltern unter dem Vogelbeerbaum.
1996: Hier daheim
Die Zeit, sie hat wohl Flügel, weil sie so schnell vergeht,
es sind schon fünfzig Jahre, seit wir sind weggeweht.
Man pflanzte uns weit weg in fremde Erde ein,
doch heut' sind wir zufrieden, wir fühlen uns „daheim".
2006: Erinnerung
Das Alter ist gekommen, es kommt halt ungefragt,
Du hast es angenommen, ein wenig doch verzagt.
Nun schaust Du immer öfter zurück zur Jugendzeit
und denkst an das Vergangene, es liegt unendlich weit.
Wie hinter einem Vorhang liegt diese Zeit versteckt,
und nur in den Gedanken hast Du sie aufgeweckt.
Doch sie kehrt niemals wieder, und Du wirst nie mehr jung,
geblieben sind die Lieder und die Erinnerung!
Rolf Nitsch, geb.am 18.11.1933 in Auschowitz b. Marienbad,
gest. am 30.6.2013, Egerländer Heimatdichter
Anm.: Rolf Nitsch schrieb vom Jahr der Vertreibung an alle zehn Jahre eine Fortsetzung mit anderem Versmaß.
Unsere Verstorbenen – sie mögen ruhen in Gottes Frieden!
Am 4. Oktober 2014 ging uns in die ewige Heimat voraus Frau Maria (Mizzi) Ruiner geb. Schloßbauer. Sie war die Tochter unseres Heimatpoeten Alois Schloßbauer. In tiefer Trauer: Karl Ruiner, Ehemann.
Traueranschrift: Talstraße 14, 64739 Höchst/Odw.
Den Toten gilt unser Gedenken, den Angehörigen unsere Anteilnahme.
Naši zesnulí – ať odpočívají v pokoji Božím!
Dne 4. října 2014 nás do věčného domova předešla paní Maria (Mizzi) Ruiner, rozená Schloßbauer. Byla dcerou našeho domovského básníka Aloise Schloßbauera. V hluboké lítosti: Karl Ruiner, manžel. Adresa pro projevy soustrasti: Talstraße 14, 64739 Höchst/Odw. Zesnulé patří naše vzpomínka, pozůstalým naše upřímná soustrast.
Unsere Verstorbenen – sie mögen ruhen in Gottes Frieden!
Am 4. Oktober 2014 ging uns in die ewige Heimat voraus Frau Maria (Mizzi) Ruiner geb. Schloßbauer. Sie war die Tochter unseres Heimatpoeten Alois Schloßbauer. In tiefer Trauer: Karl Ruiner, Ehemann.
Traueranschrift: Talstraße 14, 64739 Höchst/Odw.
Den Toten gilt unser Gedenken, den Angehörigen unsere Anteilnahme.
Heimatbuch (domovská kniha). Zda je ještě možné nějaké výtisky získat, lze zjistit u krajana Heinricha Dillinga (tel. 0 91 63 / 75 44).
## Mitteilungen
Heimatbücher. Ob es noch welche zu erwerben gibt, kann bei Lm. Heinrich Dilling erfragt werden (Tel. 0 91 63 / 75 44).
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.