Prosinec – Julmond/Christmond: 4.12. (čt) Svatá Barbora (barborky!) 6.12. (so) Svatý Mikuláš, poslední úplněk roku 7.12. (ne) 2. neděle adventní (stavění betlému!) 8.12. (po) Neposkvrněné početí Panny Marie 14.12. (ne) 3. neděle adventní 21.12. (ne) 4. neděle adventní, svatý Tomáš 22.12. (po) Počátek zimy, slunovrat, nov 24.12. (st) Štědrý večer (s bohatými zvyky, např. různá jídla, půlnoční mše; začátek dvanácti drsných nocí) 25.12. (čt) Slavnost Narození Páně, 1. svátek vánoční 26.12. (pá) Svatý Štěpán, 2. svátek vánoční 31.12. (st) Svatý Silvestr (Stará posvátná noc)
Barbora ve sněhu, Ježíšek v jeteli. Mnoho větru a mlhy v prosincových dnech věstí špatné jaro a špatný rok. Znamení zvěrokruhu: Střelec (23. 11. – 21. 12.)
## Aus dem Kalender
Dezember – Julmond/Christmond:
4.12. (Do) St. Barbaratag (Barbarazweige!)
6.12. (Sa) St. Nikolaustag, letzter Vollmond des Jahres
7.12. (So) 2. Advent (Krippe aufstellen!)
8.12. (Mo) Mariä Empfängnis
14.12. (So) 3. Advent
21.12. (So) 4. Advent, St. Thomastag
22.12. (Mo) Winteranfang, Sonnenwende, Neumond
24.12. (Mi) Heiliger Abend (mit reichem Brauchtum, z.B mehrerlei Speisen, Christmette; Beginn der zwölf Rauhnächte/Unternächte
25.12. (Do) Hochfest der Geburt Jesu, 1. Weihnachtsfeiertag
26.12. (Fr) St. Stefanstag, 2. Weihnachtsfeiertag
31.12. (Mi) St. Silvestertag (Ålta Haaligha Å(bmd)
Barbara im Schnee, Christkind im Klee. Viel Wind und Nebel in Dezembertagen, schlechten Frühling und schlechtes Jahr ansagen.
Sternzeichen: Schütze (23.11. – 21.12.)
[obr] Hlavní oltář kostela sv. Anny, „dolního" kostela v Novém Městě (Neustadt). Tento snímek mi předala jedna krajanka při setkání v roce 1998 v patronátním městě Auerbach i.d.Opf. V samém překvapení jsem si nezaznamenal její jméno. Dodatečně jí za to děkuji!
## Bild der Heimat
[obr] Hochaltar der St.-Anna-Kirche, der „unteren" Kirche in der Neustadt. Eine Heimatfreundin übergab mir dieses Bild anläßlich des Treffens 1998 in der Patenstadt Auerbach i.d.Opf. Vor lauter Überraschung habe ich ihren Namen nicht vermerkt. Nachträglich ein Dankeschön!
Hořely na adventním věnci. Bylo úplné ticho. Tak tiché, že bylo slyšet, jak svíce začaly mluvit. První si povzdechla a stěžovala si: „Jmenuji se Mír. Moje světlo svítí, ale lidé mír neudržují. Nechtějí mě." Její světlo bylo čím dál menší a nakonec zhaslo. Druhá svíce zablikala, když řekla: „Jmenuji se Víra. Ale jsem zbytečná. Lidé už nechtějí o Bohu nic vědět. Nemá smysl, abych hořela." Místností zavanul průvan a druhá svíce zhasla. Hluboce zarmoucená se ozvala třetí: „Jmenuji se Láska. Nemám už sílu hořet. Lidé mě odkládají stranou. Vidí jen sami sebe, a ne ty druhé, které by měli milovat." A s posledním zaplápoláním zhaslo i toto světlo. Vtom přišlo do místnosti dítě, podívalo se na svíce a zvolalo: „Ale, ale, vy přece máte hořet a šířit světlo!" Čtvrtá svíce, která dosud mlčela, se nyní ozvala: „Nebojte se, sestry! Dokud hořím já, můžeme zase zapálit i vás. Jmenuji se Naděje." Zápalkou vzalo dítě světlo z této svíce a znovu zapálilo ostatní. (Z „Symbole des Lebens – Symbole des Glaubens" [Symboly života – symboly víry], autor neznámý)
## Die vier Kerzen
Sie brannten am Adventskranz. Es war ganz still. So still, daß man hörte, wie die Kerzen zu reden begannen.
Die erste seufzte und klagte: „Ich heiße Frieden. Mein Licht leuchtet, aber die Menschen halten keinen Frieden. Sie wollen mich nicht."
Ihr Licht wurde immer kleiner und erlosch.
Die zweite Kerze flackerte, als sie sagte: „Ich heiße Glauben. Aber ich bin überflüssig. Die Menschen wollen von Gott nichts mehr wissen. Es hat keinen Sinn, daß ich brenne." Ein Luftzug wehte durch den Raum, und die zweite Kerze verlöschte.
Tieftraurig meldete sich die dritte zu Wort: „Ich heiße Liebe. Ich habe keine Kraft mehr zu brennen. Die Menschen stellen mich zur Seite. Sie sehen nur sich selbst und nicht die anderen, die sie liebhaben sollen." Und mit einem letzten Aufflackern ging auch dieses Licht aus.
Da kam ein Kind ins Zimmer, schaute die Kerzen an und rief: „Aber, aber, Ihr sollt doch brennen und Licht verbreiten!"
Die vierte Kerze, die bisher geschwiegen hatte, kam nun zu Wort: „Habt keine Angst, Ihr Schwestern! Solange ich brenne, können wir auch Euch wieder anzünden. Ich heiße Hoffnung.
Mit einem Streichholz nahm das Kind Licht von dieser Kerze und zündete die anderen wieder an.
(Aus „Symbole des Lebens – Symbole des Glaubens",
Autor/in unbekannt)
Advent je na světě zase tu. Záře světel rozjasňuje město. Zdobíme pestře jehličí, a rudé vánoční hvězdy kvetou.
Pečeme a jsme dobré mysli, voní to anýzem, hřebíčkem, skořicí, po ovocném chlebu a marcipánu – vlastní pečení vždycky chutná.
Neboť mlsné jazýčky nejsou nikdy daleko a ochutnat jsou vždy ochotné. Malí se vzrušeně ptají: „Co asi Ježíšek dá pod stromeček?"
Napětí roste, kdy už to bude? Čas neubíhá dost rychle. Očekávání nezná mezí, když se rozhoří čtvrtá svíce.
Brzy nato zazvoní zvon, zazpívá se vesele „Z nebes výsosti", a Ježíš Kristus je nám docela blízko: Štědrý večer je tu. Autor neuveden
## Im Advent
Es ist Advent auf uns'rer Welt.
Der Lichterglanz die Stadt erhellt.
Wir schmücken bunt das Tannengrün,
und rote Weihnachtssterne blüh'n.
Wir backen und sind froh gestimmt,
es riecht nach Anis, Nelken, Zimt,
nach Früchtebrot und Marzipan –
das Selbstgeback'ne kommt gut an.
Denn Naschkätzchen sind niemals weit
und zum Probieren gern bereit.
Die Kleinen fragen aufgeregt:
„Was 's Christkind unter'm Baum wohl legt?"
Die Spannung steigt, wann ist's soweit?
Nicht schnell genug vergeht die Zeit.
Erwartung keine Grenzen kennt,
wenn dann die vierte Kerze brennt.
Schon bald darauf die Glocke klingt,
„Vom Himmel hoch" man fröhlich singt,
und Jesu Christ ist uns ganz nah:
Der Heilig' Abend ist nun da.
Verfasser ungenannt
věta pokračuje na dalším listu ⟶
"Ta země je opravdu skvělá," vypráví Sepp po deštivé dovolené v Anglii, "jen by nad ní měla být střecha."
Maminka dceři: "Dám ti dobrou radu. Až se jednou budeš vdávat, tak jen za vojáka. Ten umí vařit, ustlat postel, uklidit a naučil se poslouchat."
Mladá žena stojí s autem před semaforem, motor běží. Ten se rozsvítí zeleně, pak žlutě a červeně. A pak znovu. Žena za ní zaklepe na okénko: "Copak tam vážně není žádná barva, která by se vám líbila?"
Karlík je pozvaný k narozeninám kamaráda. Žasne, že kamarád má čtyři sestry a pět bratrů: "Tolik sourozenců! Řekni, máte vlastního čápa?"
Hezká krotitelka se mazlí s tygrem a volá do publika: "Kdo si troufne to zopakovat?" Mladá žena zakřičí zpátky: "Já! Ale nejdřív pošlete to zvíře pryč!"
## A wing woos zan Schmunzln
„Dees Långd is wirklich gråußårtigh", daz(ühlt da Seff nåuch aran varrängtn Urlaub in Englånd, „nua sollt a Dachl drüwa sei(n."
Die Mama za ihra Tochta: „Ich gi' da an goutn Råut. Wennst amål heiast, dånn nua an Soldåtn. Dea kua kochn, Bettnmåchn, auframa u håut Gehurchn glernt."
A gunga Frau stäiht mit iahn Auto vua da Åmpl, da Motor laft. Döi wiad gröi(n, wiad gelb u rout. U dånn nuch amål. A Mua dahinta kloppt uas Fensta: „Is denn dåu üwahaupt kaa Fårb dabei, döi Ihnen gföllt?"
Da Karli is ba sein Freind zan Geburtstoogh ei(nglodn. Ea staunt, daß da Freind vöia Schwestan u fünf Bröida håut: „Sua v(ül Gschwista! Sogh amål, håbts Ees an eighana Sturch?"
A hübscha Dompteuse schmåtzt mi'n Tigha u röift ins Publikum: „Wer traut si as Nåuchmåchn?" – A gunga Mua schreit zruck: „Ich! Owa schickn Sa erscht dees Vöich naus!"
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.