[obr] Při slavnostním přijetí na radnici v Auerbachu i.d.Opf. v neděli 6. července stála v zorném poli pozvaných hostů i nová vlajka „Eghalanda Gmoi z' Schlaggenwald" (Egerlandská obec Horního Slavkova). Náš „domovský farář", P. Kurt Völkl († 2010), ji věnoval v roce 1994.

Československo existovalo od roku 1919 do roku 1993. Dvojí název budil dojem, že druhou nejsilnější národnostní skupinou jsou Slováci – ve skutečnosti to však (až do vyhnání) byli Němci. Zemi Němci většinou (hovorově) označovali jako „Tschechei", což bylo po roce 1993, pro samotnou Českou republiku, ještě výstižnější. Proč bychom tedy měli tento stát nazývat „Tschechien"? Z učebnice bavorského ministerstva školství se lze dozvědět, že označení „Tschechien" existuje už od roku 1876. Údajně je německá žurnalistika znovu objevila po roce 1993 (po odtržení Slovenska). Název „Tschechei" se prý začal používat teprve po roce 1918. V oficiálním úzu je dnes ale žádoucí jen „Tschechien" nebo „Tschechische Republik". Na ministerstvu zahraničí je mimochodem i označení „Tschechien" neoblíbené a je hodnoceno jako „neúřední". Sami Češi jsou v tomto ohledu velkorysejší. Jejich Senát totiž roku 2004 rozhodl, že vedle „Česká republika" lze uvádět i „Česko", protože se toto pojmenování už dávno vžilo. Pak jistě nebude vadit, budeme-li i my nadále používat krátké slovo „Tschechei" („neúředně a mezi sebou"). (Z „Karlsbader Zeitung" z července 2014)

Genetici zpochybnili slovanský původ českého národa. Podle studie české soukromé laboratoře Genomac a Ústavu soudního lékařství berlínské Charité představují Češi spíše jakýsi „genetický střed Evropy". Nejsou geneticky „čistými" Slovany, uvedl vedoucí výzkumné laboratoře Marek Minárik. Francouzi jsou Čechům z genetického hlediska stejně blízcí jako například Poláci. Česko je tedy podle Minárika nejen geografickým, ale i genetickým (vývojovým) středem Evropy. Vedle západoevropské a východoevropské vývojové linie se v českých genech nacházejí i skandinávské a středomořské stopy. Výsledky výzkumníků se opírají o genetické testy provedené na asi 2 000 českých mužích od roku 2006. (Ze Sudetenpost Linec, červen 2010)

Otázka: Zda by toto etnicko-genetické hodnocení mohlo platit i pro nás, Němce z Čech, kteří jsme přece žili ve stejném „českém kotli"?

Procházka nářeční zahradou (pokračování)

oböign — odbočit; také: zpronevěřit obst herkinnst? — jestli přijdeš? obst glaubst oda niat — ať tomu věříš, nebo ne odåchtln — dát facku, plesknout odrossln — (u)škrtit oflahn — opláchnout okölln — ochladit olaugna — zapřít Olmat, Ålmat — spížní, zásobní skříň olwern — chovat se hloupě, pošetile Päitas(ül — petržel Påmpa(rn — malé, nezralé plody påppm bleibm — zůstat přilepený påschn — pašovat in da Patschn sitzn — být v úzkých Patzl, Patzarl — malá boule Påtzn — boule; hrouda Påutschn — plstěné papuče peechschwårz — černý jako smola Pi-antl, Pi-antla — mazlivé pojmenování pro kachnu (kachny) Pizarl, Pizala — malý kousek, kousky Pichl — špinavá skvrna (skvrny) Pichzeigh — lepidlo Pintscha — pejsek Pläbara — velký předmět (mince, hodiny) Plåppara — mluvka, žvanil platschatnåß — úplně promáčený plåugn — trápit, sužovat plauschn — pohodově klábosit a Pleschl Mua — statný chlapík Plooz — mléčná blána Ploa(n — hadrový koberec Plutza — hlava poopln — mnout, hníst; šťourat se v nose Powidl — povidla Pumpaskraut — vařené zelí se zápražkou Putzmåchara — modistka (kloboučnice)

Příště bude pokračování.

*V originále chebským nářečím.*

"Proč byli vlastně Adam a Eva vyhnáni z ráje?" ptá se učitel náboženství. Fricek zvedne prst: "Protože ukradli Pánu Bohu jablka!"

V hotelu se sedlák ptá, jestli mají volnou postel. Portýr: "Za 60, 80, nebo 120 eur?" Sedlák se brání: "Ne, kupovat ji nechci!"

"Kde je prosím radnice?" ptá se turista místního. "Tamhle vpředu, na náměstí, to přece ví každý pitomec!" řekne ten a kroutí hlavou. Turista, kterému nezůstal nic dlužen: "Proto jsem se přece zeptal zrovna vás!"

Farář se v hodině náboženství ptá, jak by se dal Pán Bůh ještě nazvat. Rudla míní, že by bylo správné "Věštec". Kněz opravuje: "Musíš přece říct 'Stvořitel'!" Na to chlapec: "Já jsem věděl, že je to něco z kuchyně!" (v němčině zní „Schöpfer", stvořitel, skoro stejně jako naběračka, „Schöpfkelle")

Honzík přijde ze školy domů a pláče, protože nevěděl, kde najít Pinakotéku. Maminka ho okřikne: "Tak si příště lépe hlídej svoje krámy!"

Paní Mayerová sousedce: "Představte si, můj bratr je impotentní." Ta druhá se zvědavě ptá: "To je snad horší než oční inspektor?" (v nářečí zní „impotentní" podobně jako „oční inspektor")