[obr] Při slavnostním přijetí na radnici v Auerbachu i.d.Opf. v neděli 6. července stála v zorném poli pozvaných hostů i nová vlajka „Eghalanda Gmoi z' Schlaggenwald" (Egerlandská obec Horního Slavkova). Náš „domovský farář", P. Kurt Völkl († 2010), ji věnoval v roce 1994.
[obr] Beim festlichen Empfang im Rathaus von Auerbach i.d. Opf. am Sonntag, dem 6. Juli, stand auch die neue Fahne der „Eghalanda Gmoi z' Schlaggenwald" im Blickfeld der geladenen Gäste. Unser „Heimatpfarrer", Hw. Kurt Völkl († 2010), hat sie im Jahr 1994 gestiftet.
Československo existovalo od roku 1919 do roku 1993. Dvojí název budil dojem, že druhou nejsilnější národnostní skupinou jsou Slováci – ve skutečnosti to však (až do vyhnání) byli Němci. Zemi Němci většinou (hovorově) označovali jako „Tschechei", což bylo po roce 1993, pro samotnou Českou republiku, ještě výstižnější. Proč bychom tedy měli tento stát nazývat „Tschechien"? Z učebnice bavorského ministerstva školství se lze dozvědět, že označení „Tschechien" existuje už od roku 1876. Údajně je německá žurnalistika znovu objevila po roce 1993 (po odtržení Slovenska). Název „Tschechei" se prý začal používat teprve po roce 1918. V oficiálním úzu je dnes ale žádoucí jen „Tschechien" nebo „Tschechische Republik". Na ministerstvu zahraničí je mimochodem i označení „Tschechien" neoblíbené a je hodnoceno jako „neúřední". Sami Češi jsou v tomto ohledu velkorysejší. Jejich Senát totiž roku 2004 rozhodl, že vedle „Česká republika" lze uvádět i „Česko", protože se toto pojmenování už dávno vžilo. Pak jistě nebude vadit, budeme-li i my nadále používat krátké slovo „Tschechei" („neúředně a mezi sebou"). (Z „Karlsbader Zeitung" z července 2014)
## Tschechei oder Tschechien?
Die Tschechoslowakei bestand von 1919 bis 1993. Der Doppelname täuschte vor, daß die zweitstärkste Volksgruppe die Slowaken seien – tatsächlich waren dies aber die Deutschen (bis zur Vertreibung). Das Land wurde von den meisten Deutschen allgemein (umgangssprachlich) als „Tschechei" bezeichnet, was ja nach 1993 für die alleinige Tschechische Republik noch realistischer war. Warum sollen wir den Staat „Tschechien" nennen?
Aus einem Lehrbuch des Bayerischen Kultusministeriums ist zu entnehmen, daß es die Bezeichnung „Tschechien" schon seit 1876 gibt. Angeblich sei sie vom deutschen Journalismus nach 1993 (Abspaltung der Slowakei) wiederentdeckt worden. Der Name „Tschechei" sei erst nach 1918 verwendet worden. Im offiziellen Sprachgebrauch ist jetzt aber nur noch „Tschechien" oder „Tschechische Republik" erwünscht. Beim Auswärtigen Amt ist übrigens auch die Titulierung „Tschechien" verpönt und wird als „nichtamtlich" eingestuft.
Die Tschechen selbst sind hier aber großzügiger. Ihr Senat hat nämlich im Jahre 2004 beschlossen, daß neben dem „Česká Republika" (Tschechische Republik) auch „Česko" (Tschechien) gebracht werden kann, weil es sich schon längst eingebürgert hat. Dann stört es sicher nicht, wenn wir auch das kurze Wort „Tschechei" („nichtamtlich und unter uns") weiterhin benützen.
(Aus „Karlsbader Zeitung" vom Juli 2014)
Genetici zpochybnili slovanský původ českého národa. Podle studie české soukromé laboratoře Genomac a Ústavu soudního lékařství berlínské Charité představují Češi spíše jakýsi „genetický střed Evropy". Nejsou geneticky „čistými" Slovany, uvedl vedoucí výzkumné laboratoře Marek Minárik. Francouzi jsou Čechům z genetického hlediska stejně blízcí jako například Poláci. Česko je tedy podle Minárika nejen geografickým, ale i genetickým (vývojovým) středem Evropy. Vedle západoevropské a východoevropské vývojové linie se v českých genech nacházejí i skandinávské a středomořské stopy. Výsledky výzkumníků se opírají o genetické testy provedené na asi 2 000 českých mužích od roku 2006. (Ze Sudetenpost Linec, červen 2010)
Otázka: Zda by toto etnicko-genetické hodnocení mohlo platit i pro nás, Němce z Čech, kteří jsme přece žili ve stejném „českém kotli"?
## Interessant
Genforscher haben die slawische Herkunft des tschechischen Volkes in Zweifel gezogen. Laut einer Studie des tschechischen Privatlabors Genomac und des Institutes für Rechtsmedizin der Charité in Berlin stellten die Tschechen vielmehr eine Art „genetische Mitte Europas" dar.
Sie seien genetisch keine „reinen" Slawen, so der Leiter des Forschungslabors, Marek Minárik. Franzosen stünden den Tschechen aus genetischer Sicht genauso nahe wie beispielsweise Polen. Tschechien sei demnach nicht nur die geographische, sondern auch die genetische (entwicklungsgeschichtliche) Mitte Europas, erklärte Minárik. Neben der west- und der osteuropäischen Entwicklungslinie fänden sich in den tschechischen Genen außerdem skandinavische und auch mediterrane Spuren. Die Ergebnisse der Forscher stützen sich auf Gentests an etwa 2.000 tschechischen Männern seit dem Jahre 2006.
(Aus Sudetenpost Linz, Juni 2010)
Frage: Ob diese ethnisch-genetische Beurteilung auch für uns Deutsche aus Böhmen zutreffen könnte, die wir doch im gleichen „böhmischen Kessel" lebten? F.P.
Procházka nářeční zahradou (pokračování)
oböign — odbočit; také: zpronevěřit obst herkinnst? — jestli přijdeš? obst glaubst oda niat — ať tomu věříš, nebo ne odåchtln — dát facku, plesknout odrossln — (u)škrtit oflahn — opláchnout okölln — ochladit olaugna — zapřít Olmat, Ålmat — spížní, zásobní skříň olwern — chovat se hloupě, pošetile Päitas(ül — petržel Påmpa(rn — malé, nezralé plody påppm bleibm — zůstat přilepený påschn — pašovat in da Patschn sitzn — být v úzkých Patzl, Patzarl — malá boule Påtzn — boule; hrouda Påutschn — plstěné papuče peechschwårz — černý jako smola Pi-antl, Pi-antla — mazlivé pojmenování pro kachnu (kachny) Pizarl, Pizala — malý kousek, kousky Pichl — špinavá skvrna (skvrny) Pichzeigh — lepidlo Pintscha — pejsek Pläbara — velký předmět (mince, hodiny) Plåppara — mluvka, žvanil platschatnåß — úplně promáčený plåugn — trápit, sužovat plauschn — pohodově klábosit a Pleschl Mua — statný chlapík Plooz — mléčná blána Ploa(n — hadrový koberec Plutza — hlava poopln — mnout, hníst; šťourat se v nose Powidl — povidla Pumpaskraut — vařené zelí se zápražkou Putzmåchara — modistka (kloboučnice)
Příště bude pokračování.
*V originále chebským nářečím.*
## Wöi håmma daham gsågt?
Querbeet im Mundartgarten (Fortsetzung)
oböign — abbiegen; auch: veruntreuen
obst herkinnst? — ob du herkommst?
obst glaubst oda niat — ob du es glaubst oder nicht
odåchtln — ohrfeigen, watschen
odrossln — (ab)würgen
oflahn — abspülen
okölln — abkühlen
olaugna — ableugnen
Olmat, Ålmat — Speise-, Vorratsschrank
olwern — sich albern aufführen
Päitas(ül — Petersilie
Påmpa(rn — kleine, unreife Früchte
påppm bleibm — kleben bleiben
påschn — schmuggeln
in da Patschn sitzn — in Bedrängnis sein
Patzl, Patzarl — kleine Beule
Påtzn — Beule; Klumpen
Påutschn — Filzschuh(e
peechschwårz — tiefschwarz
Pi-antl, Pi-antla — Kosename für Ente(n
Pizarl, Pizala — kleines Stück, Stücke
Pichl — Schmutzfleck(e
Pichzeigh — Klebemittel
Pintscha — kleiner Hund
Pläbara — großer Gegenstand (Münze, Uhr)
Plåppara — Schwätzer, Vielredner
platschatnåß — völlig durchnäßt
plåugn — plagen
plauschn — gemütlich plaudern
a Pleschl Mua — ein großes Mannsbild
Plooz — Milchhaut
Ploa(n — Fleckerlteppich
Plutza — Kopf
poopln — herumkneten; Nasenbohren
Powidl — Pflaumenmus
Pumpaskraut — gekochtes Kraut mit Einbrenn
Putzmåchara — Modistin
As nächsta Mål gäihts weita.
"Proč byli vlastně Adam a Eva vyhnáni z ráje?" ptá se učitel náboženství. Fricek zvedne prst: "Protože ukradli Pánu Bohu jablka!"
V hotelu se sedlák ptá, jestli mají volnou postel. Portýr: "Za 60, 80, nebo 120 eur?" Sedlák se brání: "Ne, kupovat ji nechci!"
"Kde je prosím radnice?" ptá se turista místního. "Tamhle vpředu, na náměstí, to přece ví každý pitomec!" řekne ten a kroutí hlavou. Turista, kterému nezůstal nic dlužen: "Proto jsem se přece zeptal zrovna vás!"
Farář se v hodině náboženství ptá, jak by se dal Pán Bůh ještě nazvat. Rudla míní, že by bylo správné "Věštec". Kněz opravuje: "Musíš přece říct 'Stvořitel'!" Na to chlapec: "Já jsem věděl, že je to něco z kuchyně!" (v němčině zní „Schöpfer", stvořitel, skoro stejně jako naběračka, „Schöpfkelle")
Honzík přijde ze školy domů a pláče, protože nevěděl, kde najít Pinakotéku. Maminka ho okřikne: "Tak si příště lépe hlídej svoje krámy!"
Paní Mayerová sousedce: "Představte si, můj bratr je impotentní." Ta druhá se zvědavě ptá: "To je snad horší než oční inspektor?" (v nářečí zní „impotentní" podobně jako „oční inspektor")
## A wing woos zan Schmunzln
„Vawaa san eigentlich Adam u Eva ausn Paradies vatriebm wurn?", fräigt da Religionslehra. Da Fritzl hiabt an Finga: „Wals unan Herrgott die Eppl klaut håbm!"
Innaran Hotel fräigt a Baua, oba a Bett hobm kua. Da Portier: „Za 60, 80 oda 120 Euro?" – Da Baua wehrt o: „Naa, niat kaffm!"
„Wåu isn bittschöi as Råuthaus?", fräigt a Tourist an Hiesighn. – „Dåu vuana, am Marianplåtz, dees waaß doch jeda Depp!" sågt dea u schittlt an Kuap. Tourist, niat maalfaal: „Derenthålm ho i jå Sie gfräigt!"
Da Pfårra fräigt in da Religionsstund, wöi ma an löibm Gott nuch nenna kennt. Da Rudi maant, daß „Seiher" richtigh waar. Da Geistlicha berichtigt: „Dåu moußt schu „Schöpfer" sogn!" – Da Bou drauf: „Ich ho doch gwißt, daß's woos aus da Küchn is!"
Da Hansi kinnt va da School ham u greint, waal a niat gwißt håut, wåu die Pinakothek za finna is. Sei(n Mama schimpft nan: „Pass hålt 's nächsta Mål bessa af dei Glump auf!"
„Frau Meier za da Nåchbara: „Stölln Sa sich füa, mei(n Brouda is impotent wuan." – Neigierigh die ånnara: „Is dees latt mäihara wöi Owainspekta?"
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.