Schlaggenwalder Heimatbrief Říjen / listopad 2014
[obr] (bez popisku) (pohled na Horní Slavkov přes střechy města, uprostřed farní kostel sv. Jiří s věží)
Milí krajané!
Když člověku dochází slova pro úvod – a to platí i pro Heimatbrief – pomohou někdy všední témata. Jedním z nich je počasí; o to spíš je tu důvod k malému ohlédnutí. Tyto řádky vznikaly ke konci srpna, který byl – podobně jako týdny předtím – dosti proměnlivý. Nestálé počasí vytrvalo, horkých dnů bylo poskrovnu, azorské tlakové výše chyběly, „psí dny" vrcholného léta vyzněly dost mírně a koupací sezóna byla krátce vyměřená. Škoda toho! Deštivé dny a chladné noci už předznamenaly ranně podzimní tóny, naladily nevrle a vyvolaly myšlenky na topení. Chtějme přece doufat, že hezký podzim ještě přinese příjemně mírné dny – my staří máme teplo velmi rádi! A pokud nám pak třetí říjnovou neděli o „Kaisakirwě" (posvícení) bude přát sluníčko, na strasti letního počasí se rychle zapomene. Milí přátelé domova! Doufal jsem, že se přece jen někdo rozhodne Heimatbrief dál vydávat. Toto očekávání bylo (zatím) bohužel zklamáno. Vám, kdo jste náš domov v Egerlandu ještě vědomě zažili, i všem nakloněným přátelům doporučuji Elbogener Heimatbrief (EHB) neodhlašovat ukvapeně jen proto, že dosud samostatný slavkovský list od února 2015 nebude vycházet v obvyklé podobě. Je mi proti mysli vzdát se tohoto posledního pojítka mezi námi zcela potichu a beze slova. Neměli bychom se s Heimatbriefem rozloučit tak úplně. Nabízí se myšlenka zůstat, alespoň přechodně, přítomni v EHB v menším rozsahu, tak jako jiná místa. Narozeniny, jubilea, úmrtí, občas zprávy a sdělení, drobné příspěvky by se měly i nadále zveřejňovat. Leckterému odběrateli to bude asi málo. Ani zamýšlené sloučení s „Falkenauer Heimatbrief" (sokolovský krajanský list), které plánuje vydavatelství, by nás nemělo znejistit. Vyčkejte prosím v klidu! Fúze by ještě mohla přinést leccos zajímavého a poučného a rozšířit domovský obzor. Tak lze spojení „Kaadner Heimatbriefu" s „Mei' Erzgebirg'", k němuž došlo před nějakou dobou, považovat za docela přijatelný, zdařilý příklad. Ať se zatím nemají čemu radovat kritické hlasy, které v Heimatbriefu vidí model na dožití. A ještě něco jiného. Nedávno mě zaujalo výmluvné podobenství. Protože toto podobenství má platnost i mimo blížící se listopadové dny vzpomínek, rád bych je zde uvedl: Život je jako cesta vlakem, se všemi zastávkami, oklikami a nehodami. Nastoupíme, potkáme své rodiče a myslíme si, že s námi budou cestovat stále. Na nějaké stanici ale vystoupí a my musíme pokračovat v cestě bez nich. Do vlaku ale nastoupí mnoho dalších cestujících – naši sourozenci, příbuzní, přátelé, dokonce i láska našeho života. Mnozí zase vystoupí a zanechají po sobě velkou prázdnotu. U jiných si ani nevšimneme, že vystoupili. Je to cesta plná radosti, utrpení, s vítáním a loučením. Budeme úspěšní a s každým spolucestujícím budeme mít dobrý vztah. Velkou záhadou zůstává: nikdy nevíme, na které stanici musíme vystoupit. Proto musíme žít, milovat, odpouštět a vždy dávat to nejlepší! Neboť až přijde okamžik, kdy musíme vystoupit a naše místo zůstane prázdné, ať po nás zůstanou jen dobré a krásné vzpomínky a ať navždy cestují dál ve vlaku života. Moji milí krajané! Pamatujte, že na této zemi bylo a zůstává jediné trvalé – změna. Přitom naše bytí občas potřebuje i chvíle, kdy se v sobě zahledíme, obrátíme pohled dovnitř, najdeme sami sebe, zastavíme se sami u sebe; ze ztišení a klidu znovu čerpáme sílu, důvěru a chuť do života, i když to místy jde ztuha. Přeji vám všem pohodu, nemocným zlepšení a uzdravení, všem ještě slunečné „zlaté" dny na podzim a dobrý, požehnaný čas. Srdečně vás zdraví váš krajan Franz Pöttig
## Liebe Landsleute!
Wenn man um eine Einleitung verlegen ist, und das gilt auch für den Heimatbrief, helfen manchmal Themen des Alltags. Das Wetter ist ein solches; ein Grund mehr für eine kleine Rückschau.
Diese Zeilen wurden gegen Ende August verfaßt, der sich wie die Wochen zuvor recht wechselhaft zeigte. Die unbeständige Witterung hatte Bestand, es gab nur wenig heiße Tage, die Azorenhochs fehlten, die „Hundstage" des Hochsommers fielen recht zahm aus und die Badesaison war kurz bemessen. Schade drum! Regnerische Tage und kühle Nächte setzten schon frühherbstliche Akzente, stimmten verdrießlich und ließen Gedanken an das Heizen aufkommen.
Wollen wir doch hoffen, daß ein schöner Herbst noch angenehmmilde Tage bringt – wir Alten sind doch der Wärme sehr zugetan! Wenn uns dann am dritten Sonntag im Oktober zur Kaiserkirwa Sonnenschein vergönnt ist, sind die erduldeten Unbilden des Sommerwetters schon vergessen.
Liebe Heimatfreunde! Ich hatte gehofft, daß sich vielleicht doch jemand zur Weiterführung unseres Heimatbriefes entschließt. Diese Erwartung wurde (bis jetzt) leider enttäuscht. Euch, die Ihr unsere Heimat im Egerland noch bewußt erlebt habt, und allen wohlgesonnenen Freunden empfehle ich, den Elbogener Heimatbrief (EHB) nicht voreilig abzubestellen, nur weil der bisher eigenständige Schlaggenwalder ab Feber 2015 nicht mehr in der gewohnten Form erscheint.
Es widerstrebt mir, diese letzte Verbindung unter uns ganz sang- und klanglos aufzugeben. So gänzlich sollten wir uns nicht aus dem Heimatbrief verabschieden. Der Gedanke liegt nahe, zumindest übergangsweise im EHB, wie andere Orte auch, in vermindertem Umfang präsent zu bleiben. Geburtstage, Jubiläen, Sterbefälle, gelegentlich Nachrichten und Mitteilungen, kleine Beiträge sollten auch weiterhin veröffentlicht werden. Manchem Bezieher wird das wohl zu wenig sein.
Auch der vom Verlag beabsichtigte Zusammenschluß mit dem „Falkenauer Heimatbrief" sollte uns nicht beirren. Wartet bitte in Ruhe ab! Die Fusion könnte noch so manches Interessante und Wissenswerte vermitteln und den heimatlichen Horizont erweitern. So kann die seit einiger Zeit vollzogene Verbindung des „Kaadner Heimatbriefes" mit „Mei' Erzgebirg'" als durchaus annehmbares, gelungenes Beispiel gelten.
Noch sollen die kritischen Stimmen nicht recht behalten, die den Heimatbrief schon als Auslaufmodell sehen.
Etwas anderes. Neulich erregte ein sinniges Gleichnis meine Aufmerksamkeit. Da diese Parabel über die nahen Gedenktage im November hinaus zeitlos gültig ist, möchte ich sie wiedergeben:
Das Leben ist wie eine Zugfahrt, mit all den Haltestellen, Umwegen und Unglücken. Wir steigen ein, treffen unsere Eltern und meinen, daß sie immer mit uns reisen. An irgendeiner Stelle aber werden sie aussteigen, und wir müssen unsere Reise ohne sie fortsetzen. Doch es werden viele Passagiere in den Zug steigen, unsere Geschwister, Verwandte, Freunde, sogar die Liebe unseres Lebens. Viele werden wieder aussteigen und eine große Leere hinterlassen. Bei anderen werden wir gar nicht merken, daß sie ausgestiegen sind.
Es ist eine Reise voller Freude, Leid, mit Begrüßung und Abschied. Wir werden erfolgreich sein und zu jedem Mitreisenden eine gute Beziehung haben.
Das große Rätsel ist: Wir wissen nie, an welcher Station wir aussteigen müssen. Deshalb müssen wir leben, lieben, verzeihen und immer das Beste geben! Denn wenn der Augenblick gekommen ist, wo wir aussteigen müssen und unser Platz leer ist, sollen nur gute und schöne Gedanken an uns bleiben und für immer im Zug des Lebens weiterreisen.
Meine lieben Landsleute! Denkt daran, daß hier auf Erden das einzig Beständige stets der Wandel war und bleibt. Dabei braucht unser Dasein manchmal auch Zeiten, in denen wir in uns gehen, einwärts schauen, zu uns finden, einkehren bei uns selbst; aus Besinnung und Ruhe wieder Kraft, Zuversicht und Lebensmut schöpfen, auch wenn es mitunter schwer fällt.
Ich wünsche Euch Wohlbefinden, den Kranken Besserung und Genesung, allen noch sonnige „goldene" Tage im Herbst und eine gute, gesegnete Zeit.
Es grüßt Euch herzlich Euer Landsmann Franz Pöttig
věta pokračuje na dalším listu ⟶
3.10. (pá) Den německé jednoty (státní svátek) 5.10. (ne) Díkůvzdání za úrodu 8.10. (st) Úplněk 19.10. (ne) Posvícenská neděle, „Kaisakirwa" 23.10. (čt) Nov 26.10. (ne) Konec letního času 31.10. (pá) Den reformace, „svobodná noc"
Přinese-li říjen hodně deště, je to pro pole požehnání. Říjnová obloha plná hvězd má ráda teplá kamna. Znamení zvěrokruhu: Váhy (24. 9. – 23. 10.)
## Im Oktober – Gilbhardt:
3.10. (Fr) Tag der deutschen Einheit (gesetzlicher Feiertag)
5.10. (So) Erntedankfest
8.10. (Mi) Vollmond
19.10. (So) Kirchweih-Sonntag, „Kaisakirwa"
23.10. (Do) Neumond
26.10. (So) Ende der Sommerzeit
31.10. (Fr) Reformationstag, Freinacht
Bringt der Oktober viel Regen, so ist's für die Felder ein Segen.
Oktoberhimmel voller Sterne hat warme Öfen gerne.
Sternzeichen: Waage (24.9. – 23.10.)
1.11. (so) Slavnost Všech svatých 2.11. (ne) Dušičky 6.11. (čt) Svatý Leonhard, úplněk 11.11. (út) Svatý Martin 16.11. (ne) Den truchlení (Volkstrauertag) 19.11. (st) Den pokání a modlitby 22.11. (so) Nov 23.11. (ne) Neděle mrtvých (Totensonntag) 30.11. (ne) Svatý Ondřej, 1. neděle adventní, „29./30. losní noc"
Listopadový sníh setbám neublíží. Časný nástup zimy ještě v první polovině minulého století nebyl vzácností. Lidová moudrost o tom uměla veršovat: „O Martinu praví sníh: Tady jsem už já." – Jiné zkušenosti říkají: „Zůstane-li listí viset do listopadu, bude dlouhá zima" a „V listopadu je za každým keřem jiné počasí". O svatoondřejském večeru (nářečně „Anaresnå(bmd"), který je „svobodnou nocí", se rádo provozovalo leccos nezbedného; viz k tomu i naši Heimatbuch, str. 275. Znamení zvěrokruhu: Štír (24. 10. – 22. 11.)
## Im November – Nebelung:
1.11. (Sa) Hochfest Allerheiligen
2.11. (So) Allerseelen
6.11. (Do) St. Leonhardstag, Vollmond
11.11. (Di) St. Martinstag
16.11. (So) Volkstrauertag
19.11. (Mi) Buß- und Bettag
22.11. (Sa) Neumond
23.11. (So) Totensonntag
30.11. (So) St. Andreastag, 1. Advent, 29./30. Losnacht
Novemberschnee tut den Saaten nicht weh.
Ein früher Wintereinbruch war noch in der ersten Hälfte des vorigen Jahrhunderts nicht selten. So wußte der Volksmund zu reimen: „Ua Martini sågt da Schnäi: Dåu bin i." – Andere Erfahrungen sprechen aus: „Hängt's Laub in den November rein, wird der Winter lange sein" und „Im November ist hinter jeder Staude ein anderes Wetter".
Am Andreasabend (mundartlich „Anaresnå(bmd"), einer Freinacht, wurde gerne allerlei Unfug getrieben; siehe dazu auch unser Heimatbuch S. 275.
Sternzeichen: Skorpion (24.10. – 22.11.)
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.