Dne 10. 11. 1951 převzalo staré říšské a biskupské město Řezno patronát nad sudetskými Němci.
Další jednání se ukázala pro domovsko-politický vývoj jako významná a správná; přinesla mimo jiné zlepšení hospodářské a sociální nouze (zákon o vyhnancích, zákon o vyrovnání břemen).
Před 60 lety, na pátém Sudetoněmeckém dni 1954 v Mnichově, převzal Svobodný stát Bavorsko patronát nad sudetoněmeckou národnostní skupinou, začlenil ji jako čtvrtý kmen – vedle Bavorů, Franků a Švábů – a doporučil svým obcím zřizování patronátů nad domovskými místy a jejich vyhnanými obyvateli.
Jako znamení zvláštní sounáležitosti se zemí ochrany Bavorskem sepsal náš krajan Hans Slezak z Mnichova text čtvrté sloky známé bavorské hymny:
Bavorská hymna, 1. sloka: „Bůh s tebou, ty země bavorská, německá půdo, vlasti! Nad tvými širými kraji ať spočine jeho žehnající ruka! Ať chrání tvá políčka, ať chrání stavby tvých měst a zachová ti barvy svého nebe bílou a modrou!"
[obr] (bez popisku) (notový zápis Bavorské hymny se sudetskou slokou)
Bavorská hymna Sudetská sloka Text sudetské sloky: Hans Slezak
Bůh s tebou, ty země bavorská, německá zem, vlasti! Nad tvými širými kraji ať spočine jeho žehnající ruka! Ať chrání tvá políčka, ať chrání stavby tvých měst a zachová ti barvy svého nebe bílou a modrou!
Bůh s tebou, sudetský lide, ty čtvrtý kmene Bavorska, jenž vyhnán ze své vlasti, Bavorsko vzalo do ochrany! Naši novou vlast žehnej, milostivě shlížej na tu starou, o to tě prosíme, Bože, nad nebem bílým a modrým.
Bavorský rozhlas vysílá na závěr svého prvního programu o půlnoci první sloku bavorské hymny, čtvrtá sloka se zpívá při slavnostních akcích sudetských Němců.
Bavorská zemská vláda rozhodla v květnu 2013, že od roku 2014 bude vždy druhá neděle v září – letos 14. 9. – slavena jako státní památný den obětí útěku, vyhnání a deportace. Jak se doslýcháme, připojuje se k tomuto opatření i spolková země Hesensko. Také velká koalice CDU, CSU a SPD chce tento zvláštní památný den zavést.
Upozornění: odkazujeme na údaje v naší vlastivědné knize na stranách 391 a násl. Prosím, přečtěte si to!
[obr] (bez popisku) (notový zápis Bavorské hymny se sudetskou slokou)
Bayern-Hymne
Sudeten-Strophe
Text Sudetenstrophe: Hans Slezak
Gott mit Dir, du Land der Bayern, deutsche
Gott mit Dir, Su-de-ten- Volke, du der
Er- de, Vaterland! Ü-ber dei-nen wei-ten
Bayern vierter Stamm, das, vertrieben aus der
Gau-en ru-he sei-ne Segens- Hand!
Heimat, Bayern in die Ob-hut nahm!
Er be-hüte dei- ne Flu-ren, schir-me
Un-sre neue Heimat seg-ne, gnä-dig
dei-ner Städ-te Bau und er- halte dir die
auf die alte schau, darum bitten wir Dich,
Farben seines Himmels weiß und blau!
Herrgott, überm Himmel weiß und blau.
Der Bayerische Rundfunk sendet am Schluß seines ersten Programms um Mitternacht die erste Strophe der Bayernhymne, die vierte Strophe wird bei festlichen Veranstaltungen der Sudetendeutschen gesungen.
Die Bayerische Staatsregierung beschloß im Mai 2013, ab 2014 den jeweils zweiten Sonntag im September – heuer am 14.9. – als staatlichen Gedenktag für die Opfer von Flucht, Vertreibung und Deportation zu begehen. Wie zu vernehmen ist, schließt sich das Bundesland Hessen dieser Regelung an. Auch die Große Koalition aus CDU, CSU, SPD will den besonderen Gedenktag einführen.
Hinweis: Auf die Angaben in unserem Heimatbuch auf den Seiten 391 ff. wird verwiesen. Man lese bitte nach! F.P.
[obr] (bez popisku) (inzerát nakladatelství s obálkou knihy Maria Loreto)
NEU! NEU! NEU! NEU!
Maria Loreto
von Elfriede Bidmon
Eine kleine Wallfahrt durch 350 Jahre Maria Loreto. Gnadenstätte im Egerland, Altkinsberg.
Auf 120 Seiten faßt die aus Altkinsberg stammende Autorin die Geschichte des Wallfahrtsortes sachkundig zusammen.
Aufgrund geschichtlicher Recherchen zeigt das Buch neue Erkenntnisse über den Bau der Heilig-Geist-Kirche auf.
120 Seiten, Paperbackeinband zum Preis von 9,95 Euro zzgl. Versandkosten.
ISBN 978-3-934679-53-5 Preußler-Bestellnummer: PR 1004
Bestellen Sie bitte bei:
Helmut Preußler · Verlag und Buchhandlung
Dagmarstraße 8 · 90482 Nürnberg · Tel. 09 11 / 9 54 78-18
Fax 09 11 / 54 24 86 · E-Mail: preussler-verlag@t-online.de
[obr] Wohn- und Bürogebäude von Lederfabrikant Franz Roßmeissl, Schlaggenwald Nr. 335/336.
Stattliches Wohn- und Bürogebäude von Franz Roßmeissl, Lederfabrikant, Schlaggenwald Nr. 335/336 an der Hauptstraße, die ansteigend zum Ortsteil Obere Gasse und weiter in Richtung Schönfeld führte. Das Anwesen befand sich schräg vis-à-vis von der Bergbrauerei Ernst Kirchner (am Anfang der Bräuhausgasse).
An der Straßenbrücke über die „Flout" endet die am Bachlauf einseitig entlangführende, etwa brusthohe Mauer, die von der Oberen Gasse her die Hauptstraße gegen den Bach abschirmte. Die Auffahrt im Vordergrund führte am Malzmühlendamm (Ortsteich) vorbei zu den Stadtteilen Seifertsgrün und „Af da Donna" und weiter zum Wiesental.
Die Aufnahme – ursprünglich als Postkarte vom 26.12.1916 versandt – stammt wahrscheinlich aus der Zeit vor oder zu Beginn des Ersten Weltkrieges (1914-1918). Lm. Hans Roßmeissl, Schönfeld/Wiesbaden, überließ sie uns zur Veröffentlichung. Danke!
Unser Heimatbuch enthält auf den Seiten 222 bis 224 einen Beitrag über die Gerbereien. Dort findet der interessierte Leser ausführliche Angaben über Leben und verdienstvolles Wirken der Familie Franz Roßmeissl.
Auf den Bericht „Das erste E-Werk in Schlaggenwald" in Folge 3/2011 wird verwiesen.
[obr] (bez popisku) (inzerát nakladatelství s obálkou knihy Maria Loreto)
NOVINKA! NOVINKA! NOVINKA! NOVINKA! Maria Loreto od Elfriede Bidmonové
Malá pouť napříč 350 lety Maria Loreto. Milostné poutní místo v Chebsku, Altkinsberg.
Na 120 stranách autorka pocházející z Altkinsbergu odborně shrnuje historii poutního místa.
Na základě historických rešerší kniha ukazuje nové poznatky o stavbě kostela Svatého Ducha.
120 stran, měkká vazba, cena 9,95 eur plus poštovné.
ISBN 978-3-934679-53-5 Objednací číslo Preußler: PR 1004
Objednávejte prosím u: Helmut Preußler · nakladatelství a knihkupectví Dagmarstraße 8 · 90482 Norimberk · tel. 09 11 / 9 54 78-18 Fax 09 11 / 54 24 86 · e-mail: preussler-verlag@t-online.de
Maria Loreto
von Elfriede Bidmon
Eine kleine Wallfahrt durch 350 Jahre Maria Loreto. Gnadenstätte im Egerland, Altkinsberg.
Auf 120 Seiten faßt die aus Altkinsberg stammende Autorin die Geschichte des Wallfahrtsortes sachkundig zusammen.
Aufgrund geschichtlicher Recherchen zeigt das Buch neue Erkenntnisse über den Bau der Heilig-Geist-Kirche auf.
120 Seiten, Paperbackeinband zum Preis von 9,95 Euro zzgl. Versandkosten.
ISBN 978-3-934679-53-5 Preußler-Bestellnummer: PR 1004
Bestellen Sie bitte bei:
Helmut Preußler · Verlag und Buchhandlung
Dagmarstraße 8 · 90482 Nürnberg · Tel. 09 11 / 9 54 78-18
Fax 09 11 / 54 24 86 · E-Mail: preussler-verlag@t-online.de
[obr] Wohn- und Bürogebäude von Lederfabrikant Franz Roßmeissl, Schlaggenwald Nr. 335/336.
Stattliches Wohn- und Bürogebäude von Franz Roßmeissl, Lederfabrikant, Schlaggenwald Nr. 335/336 an der Hauptstraße, die ansteigend zum Ortsteil Obere Gasse und weiter in Richtung Schönfeld führte. Das Anwesen befand sich schräg vis-à-vis von der Bergbrauerei Ernst Kirchner (am Anfang der Bräuhausgasse).
An der Straßenbrücke über die „Flout" endet die am Bachlauf einseitig entlangführende, etwa brusthohe Mauer, die von der Oberen Gasse her die Hauptstraße gegen den Bach abschirmte. Die Auffahrt im Vordergrund führte am Malzmühlendamm (Ortsteich) vorbei zu den Stadtteilen Seifertsgrün und „Af da Donna" und weiter zum Wiesental.
Die Aufnahme – ursprünglich als Postkarte vom 26.12.1916 versandt – stammt wahrscheinlich aus der Zeit vor oder zu Beginn des Ersten Weltkrieges (1914-1918). Lm. Hans Roßmeissl, Schönfeld/Wiesbaden, überließ sie uns zur Veröffentlichung. Danke!
Unser Heimatbuch enthält auf den Seiten 222 bis 224 einen Beitrag über die Gerbereien. Dort findet der interessierte Leser ausführliche Angaben über Leben und verdienstvolles Wirken der Familie Franz Roßmeissl.
Auf den Bericht „Das erste E-Werk in Schlaggenwald" in Folge 3/2011 wird verwiesen.
[obr] Obytný a kancelářský dům koželužského továrníka Franze Roßmeissla, Horní Slavkov čp. 335/336.
Honosný obytný a kancelářský dům Franze Roßmeissla, koželužského továrníka, Horní Slavkov čp. 335/336 na Hlavní ulici, která stoupala k městské části Horní ulička a dál směrem na Krásno (Schönfeld). Usedlost se nacházela šikmo naproti hornímu pivovaru Ernsta Kirchnera (na začátku Pivovarské uličky).
U silničního mostu přes „Floutu" (potok) končí zeď, sahající zhruba do výše hrudníku, která vedla podél potoka a od Horní uličky chránila Hlavní ulici před potokem. Příjezdová cesta v popředí vedla kolem hráze sladovnického mlýna (obecního rybníka) k městským čtvrtím Seifertsgrün a „Af da Donna" a dál do Luční doliny.
Snímek – původně odeslaný jako pohlednice 26. 12. 1916 – pochází pravděpodobně z doby před začátkem první světové války nebo z jejího počátku (1914–1918). Krajan Hans Roßmeissl z Krásna/Wiesbadenu nám jej poskytl ke zveřejnění. Děkujeme!
Naše vlastivědná kniha obsahuje na stranách 222 až 224 příspěvek o koželužnách. Tam čtenář se zájmem najde podrobné údaje o životě a záslužném působení rodiny Franze Roßmeissla.
Odkazujeme na zprávu „První elektrárna v Horním Slavkově" v čísle 3/2011.
[obr] Wohn- und Bürogebäude von Lederfabrikant Franz Roßmeissl, Schlaggenwald Nr. 335/336.
Stattliches Wohn- und Bürogebäude von Franz Roßmeissl, Lederfabrikant, Schlaggenwald Nr. 335/336 an der Hauptstraße, die ansteigend zum Ortsteil Obere Gasse und weiter in Richtung Schönfeld führte. Das Anwesen befand sich schräg vis-à-vis von der Bergbrauerei Ernst Kirchner (am Anfang der Bräuhausgasse).
An der Straßenbrücke über die „Flout" endet die am Bachlauf einseitig entlangführende, etwa brusthohe Mauer, die von der Oberen Gasse her die Hauptstraße gegen den Bach abschirmte. Die Auffahrt im Vordergrund führte am Malzmühlendamm (Ortsteich) vorbei zu den Stadtteilen Seifertsgrün und „Af da Donna" und weiter zum Wiesental.
Die Aufnahme – ursprünglich als Postkarte vom 26.12.1916 versandt – stammt wahrscheinlich aus der Zeit vor oder zu Beginn des Ersten Weltkrieges (1914-1918). Lm. Hans Roßmeissl, Schönfeld/Wiesbaden, überließ sie uns zur Veröffentlichung. Danke!
Unser Heimatbuch enthält auf den Seiten 222 bis 224 einen Beitrag über die Gerbereien. Dort findet der interessierte Leser ausführliche Angaben über Leben und verdienstvolles Wirken der Familie Franz Roßmeissl.
Auf den Bericht „Das erste E-Werk in Schlaggenwald" in Folge 3/2011 wird verwiesen.
Resi přijde celá zdrcená od doktora, matka je už také vyděšená: „Co ti řekl doktor?" – Ona: „No, on říká, že mám porcelánový syndrom. Ale nevím, co to je!" – Matka, Lois, hned volá do ordinace, co ta nemoc znamená." – Doktor není v dobré náladě a vysvětluje: „To vlastně nic neznamená. Nemohl jsem té paní říct rovnou do očí, že nemá všechny hrnky v kredenci..."
Matka, tlustá jako sud, dostane infarkt. Přijíždí pohotovostní lékař se záchranáři, majáky svítí a sirény houkají. Tak tedy do nemocnice! Ale s tím tlustým břichem se s nosítky nevejdou do dveří. Sanitáři a doktor tlačí a tlačí jako diví. Tu zezadu křičí žena: „Pane doktore, vy mi tu matku přece zachráníte?"
Fritzlův první školní den. Přijde domů celý naštvaný. Maminka se ho ptá: „Co se stalo, že jsi tak nevrlý?" – Chlapec: „Vždyť je to celé podvod! Učitelka nás zavedla do místnosti a nade dveřmi stálo velkými písmeny: 1. třída. A co bylo uvnitř? Samé staré dřevěné lavice!"
Dva sedláci, kterým se doma říkalo taky „ekonomové", se potkají na dobytčím trhu. Už se dlouho neviděli.
## A wing woos zan Schmunzln
Die Resi kinnt gånz dahoost van Dokta, iah Mua is schu in Surgh: „Woos håutn da Årzt gsågt?" – Sie: „Nu, er maant, ich ho as Porzellan-Syndrom. Ich waaß owa niat, woos dees is!" – Da Mua, da Lois, röift glei in da Praxis ua, woos döi Krånkhat za badeitn håut." – Da Dokta is niat gout afglegt u erklärt: „Dees badeit eigentlich nix. Ich ho da Frau niat direkt ins Gsicht sogn kinna, daß sa niat ålla Tassn in Schrånk håut ..."
A Mua, gwåmpat åls wöi, kröigt an Herzinfårkt. Nåutårzt u Helfa kumma mit Blaulöicht u Tatü, tatü. Ålso auf ins Krånknhaus! Owa sie kumma mit dian dickn Wånst auf da Trogh niat durch die Tüa. Sanitäta u Årzt druckn u schöi(bm wöi narisch. Dåu röift as Wei(b va hintn: „Herr Dokta, Sie wer(dn doch mein Mua durchbringa?"
An Fritzl sei(n erschta Schooltoogh. Ea kinnt zurnigh ham. D'Mama fräigt nan: „Woos isn gwesn, daß Du sua grantigh bist?" – Da Bou: „Dees is doch ålls gluagn! Die Lehrara föihat uns in a Zimma, ua da Tüa stäiht gråußmächtigh: 1. Klasse. U woos wår drinna: Lauta ålta Holzbänk!"
Zwaa Bauan, döi ma daham aah „Ökonomen" gnennt håut, treffm sich ban Vöichmårkt. Sie håbm sich schu lång niat gseah.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.