Horní město Auerbach bylo v roce 1946 „konečnou stanicí" i pro mnohé vysídlence z našeho starého horního města Horní Slavkov (Schlaggenwald) v Egerlandu na jejich strastiplné cestě do ciziny. O deset let později převzala obec v Horní Falci patronát nad občany z farního obvodu tohoto západočeského místa.
Nebylo výjimkou, že nejeden nový občan nalezl na hřbitově v Auerbachu svůj poslední odpočinek. Mohlo by to dokonce být tak, že tam po vyhnání leží pohřbena většina krajanů. Seznam jmen sestavil náš zasloužilý krajan Franz Hofmann. Byl doplněn, ale není úplný. Heimatbriefu tak chybí další údaje o úmrtích v letech 1996 až 2008.
Jméno Křestní jméno zemřel(a) Schindler Hermann 1946 Häuser Joseph 1947 Nistler Auguste 1948 Hahn Adi 1949 Fuchs Joseph 1950 Waldert Joseph 1950 Habermann Albine 1951 Fuchs Anna-Berta 1954 Kern Martha 1954 John Anton 1955 Neidhardt Anna-Theres. 1956 Agler Maria 1958 Hundhammer Franziska 1958 Bächer Agnes 1960 Häuser Theresia 1961 Rohm Anna 1963 Dobner Karl 1964 Lochner Anna 1964 Völkl Rudolf 1966 Häuser Hans 1967 Hofmann Erna 1969 Dörfl Marie 1971 Fischer Marie 1971 Marterer Augste 1971 Tischer Anna 1971
Jméno Křestní jméno zemřel(a) Völkl Anna 1971 Dörfl Johann 1972 Gareis Theresia 1975 Sillari Richard 1975 Neidhardt Wilhelm 1976 Wohner Vinzenz 1978 Heinzl Walter 1980 Willander Emanuel 1981 Hofmann Anton 1983 Hofmann Hermine 1984 Kunzmann Marie 1984 Willander Josepha 1984 John Ernst 1985 Michl Adolf 1985 Fietta Traudl 1991 Hofmann Joseph 1991 Lochner Anna 1991 Neidhardt Franz 1993 Kunzmann Anton 1994 John Marie 1994 Wohner Anna 1995 Sillari Franziska 2000 Lauß Else 2008 Völkl Kurt 2010 Hofmann Franz 2012
Terra externa eis levis sit! Cizí země ať jim je lehká!
Slova, která označují vlastnost nebo stav, lze i v nářečí stupňovat: studený – studenější – nejstudenější, dobrý – lepší – nejlepší.
Mohou však také nabýt na síle pomocí přirovnávacího přívlastku, a tím dialekt obohacují: studený – ledově studený, mrazivě studený (doslova „psí zima"); horký – jako čerstvý chléb horký, žhavě horký, vroucně horký.
K tomu lze najít celou řadu dalších výrazů, které staví na stejném principu zesilujících přirovnání – například „kamenně starý", „žebravě chudý", „hořký jako žluč", „nebesky modrý" a mnohé desítky dalších, popisujících vše od barev přes míru síly a rychlosti až po stav únavy či čistoty. Jde o svérázná slovní spojení natolik úzce vázaná na hláskosloví a rytmus samotného nářečí, že jejich doslovný převod by smysl jen zastřel; ponecháváme je proto – jako ukázku bohatosti místní mluvy – v originálním znění: staaålt, be(dlårm, gållbitta, himmlblau; bre(dl-, kåtzabraat; stuackbsoffm, nu(dldick; spindl-, zau(ndürr; ståuhdumm, vöiaeckat, spinnafeind, peech-, stuackfinsta; wieslflink, ruatzfrech, gaggerlgelb, spöiglglått, pfennighgout, bleigrau, kiarzagrood, saugruab, sie(bmgscheit, groosgröi, pumperlgsund, gråußguschat; baa-, bre(dl-, staahårt; himml-, turmhåuch; tooghhell, bloutjung, ster(bmskrånk, kiezkrumm, fuazläichalad, ståangalång, fedaleicht, gråußmächtigh, hundsmöid, pu(dlnåckat, pu(dl-, tropfat (watschl)nåß; feia-, krebs-, kupfa-, wei(n-, zöiglråut; staareich, kuglrund, kärr-, kiezsaua; windschief, kuhl-, peechschwårz; zentnaschwaa, zuckasöiß, bärn-, baumstårk; buacksteif, maiserlst(üll, stuacktaub, mauståut; sålz-, staub-, ståuhtruckn; butta-, wåchs-, windlwaach; bröih-, kouh-, lauwårm; kaas-, schnäiweiß; sperrånglweit, fuchsteiflsw(üld; pu(dl-, sauwohl a mnohé další.
Kdo ještě ví, co je to „Exkudara, Gschläiz, Haadaml, Holmsook, Krimanesa, Oarmitschgerl, Plåschgolla, Schlåmml, Tipplgutza, Zumbl"?
Popořadě: výběrčí dluhů (soudní vykonavatel), nedbalý člověk, hlupák, budižkničemu, nevychované dítě, ubohý tvor, trulant, šmudla, čumil do hrnců, neomalený člověk.
Co znamená „bämsn – briamln – dasaliern – droggn – fuxn – raafln – schmuichern – troppm – vagriebln – visatiern"?
Význam zní: naléhat, dotírat – mumlat si pro sebe, brumlat – zašpinit – koktat – zlobit, trápit – roztáčet obruče – mazat, škrábat (psát nečitelně) – kapat – zmačkat – prověřovat, zkoumat.
Pro dnešek to stačí, necháme to tak!
*V originále chebským nářečím.*
Soudce k lupiči: „Proč jste vloupal do stejného obchodu dvakrát?" Pachatel: „Poprvé jsem ukradl šaty pro manželku. A pak je zase musela vyměnit."
Hodina matematiky. Učitel chce zadat početní příklad: „Mám skříň, ve které je dvacet šálků. Čtyři z nich vyndám. Co mám potom?" Lisa pohotově: „Tak už nemáte všechny šálky ve skříni!"
Lois má napsat slohovou práci, ale neví, jak se pár slov správně píše. Vtom přijde na návštěvu jeho kamarád Karli. Zeptá se ho: „Myslím, že jsem udělal chyby v pravopisu." Karli: „Mě se na to ptát nemůžeš, já jsem levák."
Dva jezevčíci běží podél pláže. Povídá jeden druhému: „Jestli tu hned nebude strom, udělám si to do kalhot."
*V originále chebským nářečím.*
věta pokračuje na dalším listu ⟶
94. narozeninám 7.12. Franziska Heinzl (Lochner), Josef-Otto-Kolb-Str. 1, 91275 Auerbach i.d. Opf. – 85. narozeninám 4.11. Hans Gröschl, Am Steiberg 18, 64739 Höchst i. Odw. – 85. narozeninám 29.11. Herbert Jakob, Römerhofstr. 1, 64823 Groß-Umstadt. – 82. narozeninám 18.10. Karl Markoff, Deininger Weg 32a, 92318 Neumarkt/Opf. – 82. narozeninám 2.11. Franz Scharnagl, Schlierachstr. 14, 83727 Schliersee. – 81. narozeninám 30.11. Rudolf Schmieger, Kemptener Str. 42, 87509 Immenstadt. – 80. narozeninám 3.11. Günter Fechter (Gf), Hofstädterstr. 9, 96242 Sonnefeld. – 79. narozeninám 5.11. Marianne Graebel (Stark), 11440 Seaton Rd, Richmond, B.C., Kanada. – 74. narozeninám 20.10. Horst Rauscher, Untergasse 5, 61130 Nidderau. – 73. narozeninám 15.11. Kurt Tschamler, Hechtweg 6, 84032 Altdorf/Ndb. – 68. narozeninám 3.11. Ernst Günther, Wildenauer Str. 1, 82467 Garmisch-Partenkirchen. – 68. narozeninám 30.11. Reinhard Herrling, Oberfeldstr. 32, 76297 Stutensee.
Všechny údaje bez záruky, neboť změny osobních poměrů (úmrtí, stěhování apod.) nebývají Heimatbriefu často sdělovány vůbec, nebo jen se zpožděním, a jiné zprávy o životě chybí. Prosím o pochopení, že jména a data narozenin jsou omezena na odběratele uvedené v seznamu nakladatelství (spolu s příbuznými) a na jubilea.
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.
