⟵ věta pokračuje z předchozího listu
Změna scény: odposlouchávání a korupce v Praze! Politický skandál otřásl na začátku léta Českem a vzbudil značný ohlas i v zahraničí. (Média o jednotlivostech podrobně informovala.) Ministerský předseda Petr Nečas se v aféře ocitl zapleten, vyvodil – v souladu s diplomatickými zvyklostmi – důsledky, stáhl plachty a odstoupil ze svého úřadu. Spolu s ním, který nás vysídlené ještě v únoru v Mnichově ve velmi sledovaném projevu otevřeně oslovil slovy „milí krajané a bývalí spoluobčané" a zdál se pak nastupovat cestu jakéhosi „usmíření" – za což si okamžitě vysloužil velký potlesk ze všech stran – odstoupila i celá vláda, včetně nám nakloněného ministra zahraničí Karla Schwarzenberga.
V kruzích bavorské politiky i mezi funkcionáři SL nastaly dlouhé tváře; rozšířilo se hluboké zklamání nad tímto nečekaným odchodem doufaného českého „partnera pro obrat" z politického jeviště, na kterém má nyní hlavní slovo levicově orientovaný prezident Miloš Zeman a bude dominantně řídit další dění. Ten k nám, sudetským Němcům, není nijak nakloněn. Před časem se tento zapřisáhlý nacionalista dopustil verbálního výpadu, že naše vyhnání bylo vlastně milosrdnější než zastřelení, které jsme si prý ve skutečnosti zasloužili!
Na Vltavě se blíží neklidné časy, vždyť všechny otázky nástupnictví jsou otevřené. Znovu jednou: tak daleko, tak špatně. A my, „bývalí spoluobčané", budeme jako diváci za plotem sledovat nadcházející události klidně, ale pozorně, a pak si o tom uděláme vlastní obrázek.
Milí krajané!
V příštím čísle bude Heimatbrief informovat o shledání krajanů při městské slavnosti patronátního města Auerbach i.d.Opf. dne 6.–7. července 2013.
Přeji všem dobré zdraví, spokojenost, mnoho radosti a málo starostí, příjemné letní dny v kruhu milých lidí. S krajanskou soudržností
Váš krajan Franz Pöttig
u.a.m., umrahmt von gekonnt musikalischer Begleitung, fanden bei den Teilnehmern – ältere Landsleute waren mit ihren Gehhilfen gekommen – reges Interesse.
Für das Treffen und die Begegnungen war allein die anschließende geräumige Halle 5 vorgesehen, die sich erst am frühen Nachmittag zögerlich zu füllen begann. Das Auffinden der Ortsschilder auf den Tischen gestaltete sich mühselig und zeitraubend, zumal sogar bekannte Städte fehlten. Die Bänke waren nur dünn besetzt, erheblich und unübersehbar die Lücken. Zufällig trafen wir unseren Lm. Karl Markoff (früher Leßnitzgasse) und seine Frau aus Neumarkt/Opf., sonst wären wir beide mit unserem Pappschild „Schlaggenwald und Dörfer" allein geblieben!
Wenn der Augenschein nicht trog, dann war die Zahl der Teilnehmer bedeutend geringer als vor zwei Jahren. Die Gründe für den ständigen Rückgang sind bekannt; wir haben sie auch im Heimatbrief schon genannt.
Szenenwechsel: Bespitzelung und Korruption in Prag! Ein politischer Skandal erschütterte zu Sommerbeginn Tschechien und erregte auch international beachtliches Aufsehen. (Die Medien berichteten ausführlich über die Einzelheiten.) Ministerpräsident Petr Nečas sah sich in die Affäre verwickelt, zog, diplomatischen Gepflogenheiten folgend, die Konsequenzen, strich die Segel und trat von seinem Amt zurück. Mit ihm, der erst im Feber in München in einer vielbeachteten Rede uns Vertriebene frei heraus mit „Liebe Landsleute und ehemalige Mitbürger" begrüßte und dann den Weg zu einer Art „Aussöhnung" zu beschreiten schien – für den er sogleich von allen Seiten großen Beifall erhielt – trat auch das ganze Kabinett ab, den uns freundlich gesinnten Außenminister Karel Schwarzenberg inbegriffen.
In den Kreisen der bayerischen Politik und bei den Amtsträgern der SL gab es lange Gesichter; tiefe Betroffenheit und Enttäuschung über diesen unerwarteten Abgang des erhofften tschechischen „Wendepartners" von der politischen Bühne machten sich breit, auf der der linksgerichtete Staatspräsident Miloš Zeman das Sagen hat und nun dominant Regie führen wird. Er ist uns Sudetendeutschen gegenüber alles andere als wohlgesonnen. Vor einiger Zeit verstieg sich der eingefleischte Nationalist zur verbalen Entgleisung, daß (unsere) Vertreibung doch gnädiger gewesen sei als die Erschießung, die wir eigentlich verdient hätten!
An der Moldau geht man unruhigen Zeiten entgegen, sind doch alle Nachfolgefragen offen. Wieder einmal: So weit, so schlecht. Und wir, die „früheren Mitbürger", werden als Zaungäste die kommenden Ereignisse gelassen, aber aufmerksam verfolgen und uns dann einen Reim darauf machen.
Liebe Landsleute!
In der nächsten Folge berichtet der Heimatbrief über das Wiedersehen von Heimatfreunden beim Bürgerfest der Patenstadt Auerbach i.d.Opf. am 6./7. Juli 2013.
Ich wünsche allen ein gutes Befinden, Zufriedenheit, viel Freude und wenig Kummer, angenehme sommerliche Tage im Kreis lieber Menschen. In heimatlicher Verbundenheit,
Euer Landsmann Franz Pöttig
věta pokračuje na dalším listu ⟶
V srpnu – Ernting:
10. (so) Den sv. Vavřince. Pořekadlo: Vavřinec přichází v temné noci jistojistě s nádherou padajících hvězd – v lidové víře zvané rády „vavřinecké slzy." V těchto nocích se po obloze míhají celé roje meteoritů. Pranostika: Je-li o Vavřinci pěkně, bude pěkný i podzim.
15. (čt) Slavnost Nanebevzetí Panny Marie, matky Ježíše Nazaretského, přímluvkyně věřících.
24. (so) Den sv. Bartoloměje. Konec vrcholně letních „psích dnů" (jejich začátek 22.7.). V tomto období stojí slunce ve znamení nejjasnější stálice Sirius (Psí hvězda) v souhvězdí „Velký pes." Znamení zvěrokruhu: Lev (23.7. – 23.8.)
V září – Scheiding:
8. (ne) Svátek Narození Panny Marie. Lidová moudrost říká: „...vlaštovky se zase stěhují pryč."
15. (ne) Den sv. Ludmily (✝ 921), kněžny a patronky Čech.
21. (so) Den sv. Matouše, apoštola a evangelisty. Pranostika: Jak se Matouš zachová, taková zůstane i následující čtyři týdny.
22. (ne) Začátek podzimu, rovnodennost.
29. (ne) Den sv. Michaela, ochránce církve a německy mluvících národů. Znamení zvěrokruhu: Panna (24.8. – 23.9.)
## Aus dem Kalender
Im August – Ernting:
10. (Sa) Tag des hl. Laurentius. Spruch: Laurenzi kommt in finst'rer Nacht ganz sicher mit Sternschnuppenpracht – im Volksglauben gerne „Laurentiustränen" genannt. In den Nächten huschen Schwärme von Meteoriten über den Himmel.
Wetterregel: Laurenzi schön – Herbst schön.
15. (Do) Festtag Mariä Himmelfahrt, Mutter Jesu von Nazareth, Fürbitterin der Glaubenden
24. (Sa) Tag des hl. Bartholomäus. Ende der hochsommerlichen „Hundstage" (ihr Beginn am 22.7.). In dieser Zeit steht die Sonne im Zeichen des hellsten Fixsterns Sirius (Hundsstern) im Sternbild „Großer Hund".
Sternzeichen: Löwe (23.7. – 23.8.)
Im September – Scheiding:
8. (So) Festtag Mariä Geburt. Volkes Stimme reimt: „... zöiha d'Schwalbm wieda furt."
15. (So) Tag der hl. Ludmilla († 921), Herzogin und Patronin von Böhmen
21. (Sa) Tag des hl. Matthäus, Apostel und Evangelist. Wetterregel: Wöis da Matthäus treibt, es vöia Wochn bleibt.
22. (So) Herbstbeginn, Tag- und Nachtgleiche
29. (So) Tag des hl. Michael, Schutzheiliger der Kirche und der deutschsprachigen Völker.
Sternzeichen: Jungfrau (24.8. – 23.9.)
[obr] Náměstí v Horním Slavkově (Schlaggenwald) roku 1924.
Pohled směřuje od horního konce náměstí, od „Ostrého rohu," na levou řadu domů směrem k Nové čtvrti (Neustadt). Vlevo v popředí stojí známá budova „Cukrárna vdovy Andrease Hesse." Před vchodem do obchodu stojí v bílém pekařském oděvu tovaryš a vedoucí Wenzel Jakob, vedle něj s dítětem Amalie Hess a policista Siart. Za nimi se tyčí všem důvěrně známý „Niedermannův dům" (č. 52), v jehož přízemí lákal k nákupu sladkostí obchod Marie Dörfelové a nabízel své služby holičský salon Antona Dörfela.
Postranně umístěné sloupy elektrického vedení byly později přemístěny doprostřed náměstí. Snímek z roku 1924 poskytl krajan Herbert Jakob.
[obr] Pohlednice z dvacátých let.
Protáhlé, pozdně středověce utvářené náměstí, na starých vyobrazeních nazývané též „Ringplatz" (okružní náměstí), sice neleželo ve středu obce, ale ve svých dobrých starých časech bylo živým středem našeho městečka. Zde se scházeli občané při slavnostních příležitostech a politických událostech. Veselé masopustní veselí, prvomájová manifestace i slavnostní boží tělo procesí ke čtyřem oltářům ozdobeným březovým chvojím k tomu patřily stejně jako veřejná cvičení spolků a velikonoční, poutní a vánoční trhy.
Náměstí lemovala z obou stran souvislá řada většinou jednopatrových měšťanských domů, jejichž okna byla převážně orientována čelně na náměstí. Architektonické zvláštnosti stylových, vysoce štítových „pluhových domů" s jejich slepými arkádami a klenutými vraty, stejně jako dalších historicky zajímavých budov, popisují strany 97 až 106 naší vlastivědné knihy (Heimatbuch). Kdo má zájem, ať si to přečte!
Ve výrazné radnici ze 16. století (vyhořela 1976) byly v patře úřední místnosti a v přízemí muzeum, několik skladů a dílna městského montéra.
Na náměstí se nacházel poštovní úřad a četnická stanice (č. 40), lékařská ordinace a lékárna, kino a hostince; byli tu pekaři, řezníci, cukráři, krejčí, holiči, obchody s koloniálním zbožím, ovocem a zeleninou, textilem, obuví, papírem a psacími potřebami a mnohé další. Obchod a živnosti se staraly o čilý a rušný ruch. Znalí krajané znají ještě i příslušné obchodníky a řemeslníky, kteří jsou rovněž zapsáni ve vlastivědné knize (s. 232 a násl.). Dolní konec „náměstí" uzavíral hotel „U červeného vola," stavba z pozdější doby, jež svým přitažlivým slohem spíše připomínala městský zámek. Přilehlý kinosál sloužil i pro plesy a slavnostní večery.
Socha sv. Floriána, stojící ve stínu čtyř mohutných kaštanů, a dvě velké, zastřešené kamenné studny, z nichž za každého ročního období stříkala čerstvá pitná voda, přispívaly harmonickým způsobem k útulné, romantické idylce, jakou lze najít v mnoha německých městečkách.
Náměstí, i když na snímku působí téměř liduprázdně, bylo, jak si vzpomínáme, oblíbeným místem setkávání a lákadlem. U „Ostrého rohu" se dalo rychle rozhlédnout na tři strany. Tam často stávali muži všeho věku, nezaměstnaní, důchodci, ale i lenoši a povaleči, kouřili, pokud měli co, dávali hlavy dohromady, klábosili, dýchtili, disputovali, politizovali a rozčilovali se nad denními novinkami. Ve večerních hodinách, zejména o nedělích a svátcích, se po „chodníku" procházely rodiny, s kočárky i bez nich, klábosily, vyměňovaly si se známými pozdravy a nezůstal jim dlužen ani žertík; dvojice se procházely od radnice dolů až k výkladním skříním kina u „Červeného vola" a zase zpátky; „slavkovští kluci a klučiny" se pomalu procházeli sem a tam a hledali očima svou vyvolenou. I marnivost hrála při těchto procházkách svou roli: chtělo se prostě vidět a být viděn. Nezřídka si ženy za tímto účelem vyváděly na procházku nové šatstvo a užívaly si zvědavé a – jak se domnívaly – závistivé pohledy. Když slunce příliš pálilo, hledalo se stín na protější straně. Lavičky k odpočinku tam nebyly, chodícímu publiku na chodníku by ostatně jen překážely.
Společenské promenádování se mohlo bez velkého nebezpečí odehrávat i na průjezdní silnici, znovu vydlážděné roku 1935, vždyť motorizovaná doprava se držela ve skromných mezích. Volkswagen doktora Müllera, nákladní auto Kirchnerova pivovaru z hory a autobus schönfeldské (krásenské) firmy Roßmeissl, snad občas i motorka s postranním vozíkem – víc toho přijet nemohlo.
Vynořují se i další obrazy: uhelné a dřevěné povozy, pivní a žňové vozy rachotily po dlažbě, cyklisté v létě, sáňkaři v zimě využívali příhodné chvíle a přivěšovali se do svahu. Jména formanů jsou ještě dnes v paměti: Georg Borkenstein, Franz Köhler, Mani Kreis, Karl Stowasser. Zdá se, jako by bylo slyšet velký ruční zvonek, když Toni Hahn a Rudi Wandura táhli s popelářským vozem přes „náměstí" a odváželi zbytky po pálení kořalky. (Jiného odpadu vznikalo málo, ledacos se v domácnosti znovu použilo, něco skončilo potají „ve struze.")
## Bild der Heimat
[obr] Marktplatz Schlaggenwald 1924.
Der Blick fällt vom oberen Marktplatz, beim „Scharfen Eck", auf die linke Häuserzeile in Richtung Neustadt. Links im Vordergrund befindet sich das bekannte Gebäude „Conditorei Andreas Hess' Wwe". Vor dem Ladeneingang steht im weißen Bäckergewand Wenzel Jakob, Geselle und Geschäftsführer, daneben mit Kind Amalie Hess und der Polizist Siart. Dahinter erhebt sich das allen vertraute „Niedermann-Haus" (Nr. 52), in dessen Erdgeschoß der Laden von Marie Dörfel zum Kauf von süßem Naschwerk einlud und das Friseurgeschäft von Anton Dörfel seine Dienste anbot.
Die seitlich gesetzten Strommasten wurden später in die Platzmitte verlegt. Die Aufnahme von 1924 stellte Lm. Herbert Jakob zur Verfügung.
[obr] Ansichtskarte aus den zwanziger Jahren.
Der langgestreckte, spätmittelalterlich geprägte Marktplatz, auf alten Abbildungen auch „Ringplatz" genannt, lag zwar nicht in der Ortsmitte, war aber in seiner guten alten Zeit der lebendige Mittelpunkt unseres Städtchens. Hier versammelten sich die
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.