Uplynulo už zase pár týdnů od chvíle, kdy se v Augsburgu konal 64. sudetoněmecký den. Teprve v tomto čísle Heimatbriefu je možné o něm podat zprávu.
„V krátkosti je síla," říká se, když se formulují hesla a motta, klíčová slova a slogany. Přitom se i při vší stručnosti žádá jasné vyjádření.
„Budoucnost potřebuje domov" – tak znělo letos motto setkání naší národnostní skupiny ve Fuggerově městě. Nevím, jak jste to vnímali vy. Leckterému staršímu vysídlenci ze zažívající generace se smysl tohoto hesla ani po hlubším zamyšlení docela neodhalil; mnoha návštěvníkům připadalo poněkud povznesené a nejednoznačné, ale nezdržovali se s tím a dál je nezpochybňovali.
Velký národopisný večer v sobotu 18. května, jádro obou setkávacích dnů, splnil svým programem všechna očekávání. O svatodušní neděli, po bohoslužbě a hlavním shromáždění s projevy a předáním Evropské Karlovy ceny Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) bavorskému ministerskému předsedovi ve Schwabenhalle, se v hale 3 příliv návštěvníků ještě zesílil. Bohatá nabídka vlastivědné literatury nakladatelství Helmuta Preusslera a obvykle pestrý výstavní sortiment z lidových tradic jednotlivých krajů – ruční práce, oděvy, sklo, keramika a tkané výrobky, k tomu noviny, prospekty, informace a v neposlední řadě nabídka domácích specialit, jako oplatky, koláče a další – to vše, doprovázeno zdařilou hudební produkcí, vzbudilo u účastníků, mezi nimiž přišli i starší krajané s chodítky, čilý zájem.
Pro vlastní setkání a shledání byla určena přilehlá prostorná hala 5, která se váhavě začala plnit teprve v časných odpoledních hodinách. Hledání cedulek s názvy míst na stolech bylo zdlouhavé a namáhavé, tím spíš, že chyběla i mnohá známá města. Lavice byly obsazeny jen řídce, mezery byly značné a nepřehlédnutelné. Náhodou jsme potkali našeho krajana Karla Markoffa (dříve z Lesnice) s manželkou z Neumarktu v Horní Falci, jinak bychom u naší papírové cedulky „Horní Slavkov a vesnice" zůstali sami!
Pokud nás zrak neklamal, byl počet účastníků podstatně nižší než před dvěma lety. Důvody stálého úbytku jsou známé; už jsme je i v Heimatbriefu uváděli.
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.
