⟵ věta pokračuje z předchozího listu
Podle zpráv v médiích český premiér Petr Nečas při své návštěvě Bavorska koncem února – dostal příležitost promluvit před zemským sněmem – vyjádřil lítost nad vyhnáním sudetských Němců z jejich domova a nad utrpením nevinných. Toto pozdní poznání ale nelze považovat za oficiální omluvu za spáchané zločiny, neboť zároveň jednoznačně vyloučil jakékoli odškodnění. Český premiér dále prohlásil, že otázka vyhnaných už dnes nehraje žádnou roli, a obě sousední země si tak mohou do budoucna bez zátěže a přátelsky vycházet. S tímto vyjádřením a s důrazem na historickou spřízněnost se host z Prahy u svého bavorského kolegy, jenž je také patronem sudetoněmecké národnostní skupiny, setkal s naprostým souhlasem; zemský sněm reagoval „standing ovation", bouřlivým potleskem!
Nyní to ti, kterých se toto vyhnání týkalo, vědí přesně a definitivně: vyrovnání s nesmírnými zločiny po konci druhé světové války bude „ad infinitum", tedy navždy, zametáno pod koberec „politické korektnosti"! Že dokonce i Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) vystoupení Nečase přivítalo s nadšením a jeho mluvčí, politik CSU a poslanec Evropského parlamentu, mu ještě navíc dvořil, nikoho nepřekvapí. Netřeba dlouho hádat, jakým zdůvodněním se tento protočeský obrat před shromážděnými krajany, zejména před příslušníky prožitkové generace, v Augsburgu bude vysvětlovat a ospravedlňovat. Aniž bych chtěl dělat proroka: stane se to opět, jako už v minulosti, osvědčeným, zavedeným způsobem.
„Ohavná píseň! Fuj! Politická píseň." (Goethe, Faust)
Poznámka: Příspěvky k důležitým událostem vlastenecké politiky mají mít místo i v Heimatbriefech.
Milí krajané blízcí i vzdálení! Přeji vám zdraví a pohodu, nemocným sílu k uzdravení, nám všem, pokud to bude možné, i letos radostné shledání, ať už a kdekoli se k tomu naskytne příležitost.
Ve starém přátelství zdraví se srdečným „Servus!"
Váš krajan Franz Pöttig
begrüßen, wenn sich wenigstens einige aus unserem Kirchsprengel unter der Hinweistafel „Elbogen" einfänden. Wir haben vor, diese Veranstaltung in der Fuggerstadt am Sonntag zu besuchen, wenn sich genügend Teilnehmer für einen Bus melden. Doch auch dafür werden die Interessenten immer weniger.
Medienberichten zufolge hat der tschechische Ministerpräsident Petr Nečas bei seinem Besuch Ende Feber in Bayern – man bot ihm Gelegenheit, vor dem Landtag zu sprechen – die Vertreibung der Sudetendeutschen aus ihrer Heimat und die Leiden Unschuldiger bedauert. Diese späte Einsicht ist nicht als offizielle Entschuldigung für die begangenen Verbrechen zu werten, schloß er doch gleich jedwede Wiedergutmachung aus. Des weiteren erklärte der tschechische Premier, daß die Vertriebenenfrage nunmehr keine Rolle mehr spiele und somit die beiden benachbarten Länder in Zukunft unbelastet und freundschaftlich miteinander verkehren könnten. Mit dieser Äußerung und der Betonung historischer Gemeinsamkeiten fand der Gast aus Prag bei seinem bayerischen Kollegen, der ja auch Schirmherr der sudetendeutschen Volksgruppe ist, ungeteilte Zustimmung; der Landtag reagierte mit „standing ovations", mit tosendem Beifall!
Nun wissen es die von dieser Vertreibung Betroffenen genau und endgültig: Die Aufarbeitung der ungeheuerlichen Verbrechen nach dem Ende des Zweiten Weltkrieges wird „ad infinitum", also für immer unter den Teppich der „political correctness" gekehrt! Daß sogar die Sudetendeutsche Landsmannschaft (SL) den Auftritt Nečas' euphorisch begrüßte und ihr Sprecher, der CSU-Politiker und EU-Abgeordneter ist, ihn dabei noch zusätzlich hofierte, verwundert nicht. Man muß auch nicht lange rätseln, mit welcher Begründung man diese tschechophile Wende vor den versammelten Landsleuten, insbesondere vor denen aus der Erlebnisgeneration, in Augsburg erklären und rechtfertigen wird. Ohne Prophet zu sein: Es wird wieder, wie in der Vergangenheit auch, in gewohnter, bewährter Weise geschehen.
„Ein garstig Lied! Pfui! Ein politisch Lied." (Goethe, Faust)
Anmerkung: Beiträge zu heimatpolitischen Ereignissen von Belang sollen auch in Heimatbriefen ihren Platz finden.
Liebe Landsleute in nah und fern! Ich wünsche Euch Gesundheit und Wohlergehen, den Kranken Kraft zur Genesung, uns, soweit möglich, auch heuer ein frohes Wiedersehen, wann und wo auch immer sich dazu eine Gelegenheit ergibt.
In alter Verbundenheit grüßt mit einem herzlichen „Servus!"
Euer Landsmann Franz Pöttig
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Naše babička, jaké štěstí, je u nás doma tou nejlepší. Neunaví se a nestůně, o celou domácnost stará se věrně. Babička vaří, uklízí, šije, pere a žehlí, brzy i pozdě. Když zase v domě není peníz, vypomůže ze svého důchodu. Vnoučata, všechna ta malá, u babiččiny náruče se vyplakala. Ona je pro všechny, to víte sami, tou hlavní osobou v našem domě. Babička vládne i na zahradě, pes ani kočka u ní nečekají nadarmo. Ach, kéž by byla víc ctěná a vážená, vždyť babička má cenu zlata!
Autor neuveden
## Die liebe Oma
Unsere Oma, welch ein Glück,
ist bei uns das beste Stück.
Sie wird nicht müde und nicht krank,
versorgt den Haushalt, Gott sei Dank!
Die Oma kocht, sie putzt und näht,
sie wäscht und bügelt früh und spät.
Ist wieder mal kein Geld im Haus,
hilft sie mit ihrer Rente aus.
Die Enkelkinder, all die kleinen,
sich an Omas Brust ausweinen.
Sie ist für alle, Ihr wißt schon,
bei uns im Haus die Hauptperson.
Die Oma ist auch Chef im Garten,
Hund und Katz läßt sie nicht warten.
Ach, würde sie doch mehr verehrt,
denn Oma, sie ist Goldes wert!
Verfasser ungenannt
věta pokračuje na dalším listu ⟶
V dubnu – velikonočním měsíci: 1. 4. (po) Velikonoční pondělí 7. 4. (ne) Bílá neděle 23. 4. (út) Svatojiřský den; vzpomínka na sv. Jiří, mučedníka v Malé Asii († 304), a na sv. Vojtěcha, biskupa pražského, mučedníka († 997 v Sambii / Východní Prusko) 30. 4. (út) Valpuržina noc, „svobodná" noc
Duben větrný a suchý nechá všechen růst uváznout. Zaseješ mě v dubnu, vzejdu, kdy budu chtít; zaseješ mě v máji, přijdu hned. Je-li na svatého Jiří mírno a hezky, brzy uvidíš špatné počasí.
V máji – líbezném měsíci: 1. 5. (st) Svátek práce, svátek Patrony Bavariae 9. 5. (čt) Svátek Nanebevstoupení Páně (40 dní po Velikonocích) 12. 5. (ne) Pankrác, 1. ledový muž, Den matek 13. 5. (po) Servác, 2. ledový muž 14. 5. (út) Bonifác, 3. ledový muž 15. 5. (st) Studená Žofie 16. 5. (čt) Den sv. Jana Nepomuckého; vzpomínka na Jana Nepomuckého, mostního světce, kněze, mučedníka († 1393 v Praze) 19. 5. (ne) Svatodušní neděle (50 dní po Velikonocích), 64. Sudetoněmecký sněm v Augsburgu 20. 5. (po) Svatodušní pondělí 30. 5. (čt) Slavnost Božího těla (10 dní po svatodušních svátcích)
Na den sv. Floriána (4. 5.) může ještě vždy znovu sněžit. Když na Pankráce mrzne, na zahradě se mnohé zkazí. První láska a máj málokdy projdou bez mrazu. Když v máji hodně prší, je rok požehnaný.
## Aus dem Kalender
Im April – Ostermond:
1.4. (Mo) Ostermontag
7.4. (So) Weißer Sonntag
23.4. (Di) St. Georgitag; Gedenken an hl. Georg, Märtyrer in Kleinasien († 304), an hl. Adalbert, Bischof in Prag, Märtyrer († 997 im Samland /Ostpreußen)
30.4. (Di) Walpurgisnacht, Frei- und Losnacht
April windig und trocken, läßt alles Wachstum stocken.
Baust mich an im April, komm' ich, wann ich will;
baust mich an im Mai, so komme ich glei(ch.
Ist St. Georg mild und schön, wird man bald schlecht Wetter seh'n.
Im Mai – Wonnemonat:
1.5. (Mi) Maifeiertag, Fest Patrona Bavariae
9.5. (Do) Feiertag Christi Himmelfahrt (40 Tage nach Ostern)
12.5. (So) Pankraz, 1. Eisheiliger, Muttertag
13.5. (Mo) Servaz, 2. Eisheiliger
14.5. (Di) Bonifaz, 3. Eisheiliger
15.5. (Mi) Kalte Sophie
16.5. (Do) St. Nepomukstag; Gedenken an Johann Nepomuk, Brückenheiliger, Priester, Märtyrer († 1393 in Prag)
19.5. (So) Pfingstsonntag (50 Tage nach Ostern), 64. Sudetendeutscher Tag in Augsburg
20.5. (Mo) Pfingstmontag
30.5. (Do) Fronleichnamsfest (10 Tage nach Pfingsten)
Am Tag des hl. Florian (4.5.) es immer nochmals schneien kann.
Wenn's an Pankraz gefriert, wird im Garten viel ruiniert.
Die erste Liebe und der Mai gehen selten ohne Frost vorbei.
Wenn's im Mai viel regnet, ist das Jahr gesegnet.
Neslyšíš ptačí zpěv, necítíš máj? Vezmi si ten jasný nápěv, než odezní!
Nemysli teď na strasti a vzdechy, jaro není žádný sen, posaď se pod listový baldachýn pod lipou.
Cítíš teď to tiché štěstí, co v tobě hluboko spočívá? Vychutnej každý okamžik, naber nové odvahy!
Nestyď se za své slzy – slzy osvobozují. Zazpívej píseň, napiš báseň a – řekni ano máji!
Fini Klieber
## Ein Ja zum Mai
Hörst Du nicht den Vogelsang,
spürst Du nicht den Mai?
Nimm ihn auf, den hellen Klang,
ehe er vorbei!
Denk' jetzt nicht an Weh und Ach,
Frühling ist kein Traum,
setz' Dich unters Blätterdach
unterm Lindenbaum.
Fühlst Du jetzt das stille Glück,
das tief in Dir ruht?
Koste jeden Augenblick,
fasse neuen Mut!
Schäm' Dich deiner Tränen nicht –
Tränen machen frei.
Sing' ein Lied, schreib' ein Gedicht
und – sag' Ja zum Mai!
Fini Klieber
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Na semináři na Heiligenhofu (Bad Kissingen) na podzim 2012 vzbudila mezi účastníky mimořádnou pozornost zpráva jednoho českého novináře z Prahy o jeho dojmech ze Sudet.
Pohraniční území Čech poznal teprve před pěti lety. Od té doby ho toto téma i česko-německé vztahy, jež by měly být poznamenány usmířením, zaměstnávají. Je ohromen krásou Sudet, ale je zděšen jejich současným stavem – jak co se týče krajiny, tak lidí, kteří tam nyní žijí. Podle jeho přesvědčení má každá krajina duši, kterou utváří lidé, již v ní žijí. Duše Sudet zmizela spolu s lidmi, kteří tuto zemi osídlili, kultivovali a oživovali. Nyní je prázdná, bez duše.
Český host také připomněl výzvu Maxe Mannheimera, nositele Karlovy ceny Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL), adresovanou mládeži, aby neopakovala chyby minulosti.
## Späte Erkenntnisse
Auf einem Seminar am Heiligenhof (Bad Kissingen) im Herbst 2012 erregte der Bericht eines tschechischen Journalisten aus Prag über seine Eindrücke vom Sudetenland bei den Teilnehmern besondere Aufmerksamkeit.
Er lernte das Grenzland Tschechiens erst vor fünf Jahren kennen. Seitdem beschäftigt ihn dieses Thema und die deutsch-tschechischen Beziehungen, die von Versöhnung geprägt sein sollen. Er ist beeindruckt von der Schönheit des Sudetenlandes,
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.