Schlaggenwälder Heimatbrief — duben / květen 2012
/ 5
Tschechisch Deutsch beides klassische Ansicht →
Scan von Blatt 1
Milí krajané!

Když k vám tento Heimatbrief začátkem dubna přijde do domu, patří – doufejme! – studené roční období konečně minulosti. Končí i postní doba. Začal svatý týden a probouzí k životu nejeden velikonoční zvyk z domova. Vždyť Velikonoce už klepou na dveře. Přichází jaro, příroda se probouzí k novému životu a slunce nám to zase přeje. Nejen my staří si oddechneme, že jsme „sibiřsky mrazivé“ únorové týdny šťastně přestáli, a snad nám už neublíží ani nástrahy často vrtkavého dubna!

I básník se raduje z mladého růstu a rození a citově to vyjadřuje ve verších.

Velikonoce doma. S tichým steskem vzpomínáme na působivě vyzdobený „Boží hrob“ (Haaligha Gråb) ve vstupní síni (grotě) našeho kostela sv. Jiří, který byl o Velikonocích půvabně ozdoben, slavnostně osvětlen mnoha barevnými lampičkami a hlídán mladými dívkami v bílých šatech. Vidíme před sebou průvod ke vzkříšení, kterého se dříve účastnil i střelecký spolek se svou hudbou, spolek veteránů, hasiči a další; v tichých dnech svatého týdne slyšíme tvrdé staccato rachotících klapaček a mírnější klepot chlapců s řehtačkami, praskot karbidových a klíčových pistolí.

Ve vzpomínce ožívá minulost. O Velikonoční neděli se za zvučného zvonění zvonů kostela sv. Jiří vydáváme na slavnostní bohoslužbu a účastníme se slavné mše, abychom vzpomněli na zmrtvýchvstání Ježíše Krista. O velikonočních svátcích bývalo i zvláštní pečivo: „Åustalawarl“ (velikonoční bochánek) z kynutého těsta, kulatý jako bochník chleba a upečený dozlatova.

Po často dlouhé zimě podnikaly rodiny za pěkného počasí první procházky do bližšího okolí; vydávaly se pomalu do půvabného údolí luk (Wiesental) nebo k ptačímu parku. Děti poskakovaly, tancovaly, měly náladu na žertování a radovaly se, že si zase mohou hrát venku. Jak dávno už to je?

Jak vypadají Velikonoce dnes?

Měsíc květen je církevně zasvěcen Matce Boží. Nezapomenutelné zůstávají krásné májové pobožnosti v kostele nahoře na Zvonovém vrchu (Glockenberg), při nichž jasné dětské hlasy zpívaly známé mariánské písně. Druhou neděli jsme i u nás slovem a písní vděčně ctili obětavý život a působení našich matek, předávali jim květiny a dárky. Děti přednášely básničky, jejich snaha dojímala k srdci a sklízela chválu a potlesk. A mateřská láska sahá i za hrob:

Velikonoční čas

Les už voní bílými sasankami, kolem nich pobíhá každé selské dítě, protože nebydlíme daleko od světlých luk, kolem domu si hraje jemný vánek prvosenek. Stojíme u plotu, procházíme zahradou, obdivujeme každou větévku, jak nabobtnává, sotva se už můžeme dočkat zázraku, než z listí vyrazí první fialka. Znovu věříme v dobré časy, kdy každý ví, jak hluboko oblažuje světlo. A zítra půjdeme do lesa nařezat kočičky, aby nám mile zdobily úzkou světnici. A setká-li se s námi pak ta líbezná paní na tichých nohou a se sladkým svitem, požehná nám tiše svým úsměvem, a milostiplná bude tato chvíle.

(Karl Burkert)

Blatt 1 von 5
Die Aufteilung des Textes auf Blätter ist eine Schätzung — ein Absatz kann auf ein benachbartes Blatt überlaufen. Der Originalwortlaut links ist stets genau.
Klicken Sie auf einen Satz, um seine Position im Scan zu sehen. Es werden ganze Zeilen und nicht einzelne Wörter hervorgehoben — die Position ist daher nur ungefähr.