[obr] pohled na Horní Slavkov (Schlaggenwald) s kostelem a věží radnice – záhlavní fotografie
Schlaggenwalder Heimatbrief Červen / červenec 2011
Milí krajané!
Dvěma letními měsíci – červnem, jehož jméno se odvozuje od římské bohyně Junony, a červencem, který dostal své jméno na počest římského vojevůdce a státníka Gaia Julia Caesara – dosahuje rok, kalendářně i meteorologicky, svého tepelného a světelného středu a vrcholu. Radujeme se z rození a vzkvétání v přírodě, z hojnosti pestrých květů a kvetoucích rostlin i ze zpěvu ptáků.
V tomto vrcholně letním čase se v Auerbachu i.d. Opf. o víkendu 9.–10. července opět koná Bürgerfest (městská slavnost), na kterou nás naše patronátní město srdečně zve.
Kdo se ještě cítí na to, aby zvládl nároky cesty do Horní Falce, kdo dokáže na chvíli přejít své zdravotní i jiné potíže a je ochoten se letos – po dvouleté přestávce – znovu setkat s krajany z domova, ať se s lehkým srdcem a dobrou myslí vydá na cestu do Auerbachu i.d. Opf. Další pokyny k tomu najdete v rubrice „Zprávy"!
Je pochopitelné, že se v týdnech před tímto termínem už několik let mísí radostné očekávání i s jinými, úzkostnými myšlenkami, které nutí k zamyšlení: Kdo ještě přijede? Kolik nás tentokrát bude? Před dvěma lety se přece jen sešlo přes dvacet návštěvníků. Jak často se ještě můžeme těšit na shledání?
Naše krajanská skupina pomalu vymírá. My, poslední z generace pamětníků, jsme po vyhnání kdysi byli těmi „mladými". Protože naši rodiče mezitím téměř všichni zemřeli, patříme dnes mezi „staré". Na rozdíl od dřívějška naši otcové a matky věděli, že jejich děti budou pěstovat sepětí se starou vlastí a s jejími bývalými obyvateli, zatímco se nám nepodařilo v nijak významné míře zaujmout naše potomky pro sounáležitost s domovským společenstvím postiženým bezprávím vyhnání natolik, aby oni, „mladí", nyní ze své strany vstoupili do našich šlépějí. Jsme bezpochyby „poslední z Gótů"! S námi opět odchází ze světového jeviště jedna celá národnostní skupina.
Pokles počtu návštěvníků na setkáních posledních let dává podnět k zamyšlení. Všichni známe a chápeme důvody. Některé obce svá setkání již zcela zastavily nebo je sloučily s jinými. Úplné vzdání se těchto setkání by bylo hlubokým, bolestným zásahem do tradice pěstované po desetiletí. A kdyby jednou přestal vycházet i Heimatbrief, ztratila by se do značné míry vzájemná spojení a poslední soudržnost mezi námi.
Milí krajané a přátelé! Vyhlídky nejsou růžové. Musíme se chtě nechtě smířit se změněnými poměry, chceme však doufat, že se i letos krajané rozhodnou vydat na cestu do Auerbachu, aby jako oddaní „kmotřenci" znovu ukázali svou přítomnost na Bürgerfestu.
Bývalý soused z domova, když se ho na to zeptali, řekl: „Do Auerbachu, v červenci? No, snad by to šlo, jen aby mi nohy nedělaly zase potíže. Uvidíme." A s mírným úsměvem dodal: „Pokud ještě budeme naživu!"
V tomto duchu s srdečným krajanským pozdravem
Váš Franz Pöttig
*V originále chebským nářečím.*
Liebe Landsleute!
Mit den beiden Sommermonaten Juni, dessen Name auf die römische Göttin Juno zurückgeht, und Juli, der seinen Namen zu Ehren des römischen Feldherrn und Staatsmanns Gaius Julius Caesar erhielt, erreicht das Jahr, kalendarisch und meteorologisch, an Wärme und Licht, Mitte und Höhepunkt. Wir freuen uns am Werden und Gedeihen in der Natur, über die Fülle von bunten Blumen und Blüten und über den Gesang der Vögel.
V červnu – lidově „Brachet" (úhorový měsíc): 1. (St) Nov 2. (Čt) Nanebevstoupení Páně 12. (Ne) Letnice (Svatodušní svátky) 13. (Po) Svatodušní pondělí 21. (Út) Začátek léta, slunovrat, nejdelší den v roce 23. (Čt) Slavnost Božího těla, deset dní po Letnicích 24. (Pá) Svatojánský den (svobodná noc, „losovací" noc; svatojánské ohně) 27. (Po) Den sedmi spáčů (Sedm svatých pastýřů z Efesu), úplněk, lidové pořekadlo: „Když dnes prší, prší sedm týdnů." Svatý Vít (15.6., úplněk) mění počasí, vše se obrací na druhou stranu. – Svatý Vít, zažeň bouřky do dáli! Je-li od svatého Petra a Pavla (29.6.) do svatého Vavřince (10.8.) horko, zůstane zima dlouho bílá.
V červenci – lidově „Heuet" (senoseč): 1. (Pá) Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, nov 10. (Ne) Den sedmi bratří (sedm synů mučednice Felicity) 15. (Pá) Úplněk 22. (Pá) Svátek svaté Máří Magdalény (počátek vrcholně letních „psích dnů", které trvají až do svátku svatého Bartoloměje 24.8.) 24. (Ne) Svatý Kryštof, patron řidičů 26. (Út) Svátek svaté Anny (Anenská pouť) 30. (So) Nov Jak se chovají sedmi bratři, tak to zůstane čtyři týdny. První hrušky přináší svátek Markéty (20.7.), poté všude začíná sklizeň. Je-li o Jakubu (25.7.) sucho, bude zima tuhá. Jakmile mine svatá Anna, přichází chladnější rána.
## Aus dem Kalender
Im Juni – Brachet:
1. (Mi) Neumond
2. (Do) Christi Himmelfahrt
12. (So) Pfingsten
13. (Mo) Pfingsten
21. (Di) Sommeranfang, Sonnenwende, längster Tag des Jahres
23. (Do) Fronleichnamsfest, zehn Tage nach Pfingsten
24. (Fr) St. Johannitag
(Freinacht, Losnacht; Sonnwend-, Johannisfeuer)
27. (Mo) Siebenschläfertag (Die sieben Hl. Hirten in Ephesus), Vollmond, Volksmund: „Heute Regen, sieben Wochen Regen."
St. Veit (15.6., Vollmond) ändert die Zeit, alles geht auf die andere Seit'. – Hl. Veit, treib' die Wetter weit!
Ist's von St. Peter u. Paul (29.6.) bis St. Laurenzi (10.8.) heiß, bleibt der Winter lange weiß.
Im Juli – Heuet:
1. (Fr) Herz-Jesu-Fest, Neumond
10. (So) Sieben-Brüder-Tag
(Die sieben Söhne der Märtyrerin Felizitas)
15. (Fr) Vollmond
22. (Fr) St. Magdalenentag
(Beginn der hochsommerlich-heißen „Hundstage", die bis zum St. Bartholomäustag am 24.8. dauern.
24. (So) Christophorus, Patron der Autofahrer
26. (Di) St. Annatag (Annafest)
30. (Sa) Neumond
Wie es die sieben Brüder treiben, so soll es vier Wochen bleiben. Die erste Birn' bringt Margaret(20.7.), drauf überall die Ernt' angeht. Jakobi (25.7.) trocken, Winter hart. Ist St. Anna erst vorbei, kommt der Morgen kühl herbei.
Když je člověk mladý, moderní, rád by přirozeně měnil a předělával všechno kolem. Kdo si ale stěžuje? Ti staří.
Když chce někdo dynamické nápady konečně jednou vidět uskutečněné, svraští ustaraně čelo – ti staří.
Rádi vyprávějí o svém mládí, mravná přece byla jejich ctnost; co všechno vydrželi – ano, to oni zvládli, ti staří.
Válku a bídu, hlad, předčasnou smrt nejednoho přítele; přesto to všechno vydrželi – ano, to oni dokázali, ti staří.
Co s námahou a trápením za svých dnů znovu vybudovali, je teď třeba zachovat. Mějte pochopení pro ty staré!
Skruťte své mladické pudy, ukažte starým svou lásku; dejte si čas s rozvíjením, starejte se o své staré.
Proč honit se, proč spěchat? Podle věčných zákonů čas nelze zastavit – a najednou budete i vy těmi starými.
A ve vašich starých dnech uslyšíte své děti naříkat: Ach, to se nedá vydržet, pořád si stěžují ti staří.
Domov trvá!
## Die Alten
Wenn man jung ist und modern,
möchte man natürlich gern
alles neu- und umgestalten.
Doch wer meckert dann?
Die Alten.
Will man dynamische Ideen
nun endlich mal verwirklicht seh'n,
zieh'n sie sorgenvolle Falten –
die Alten.
Reden gern von ihrer Jugend,
sittsam war doch ihre Tugend;
was sie alles ausgehalten -
ja, das haben sie,
die Alten.
Krieg und Elend, Hungersnot,
manchen Freundes frühen Tod;
doch sie haben durchgehalten –
ja, das haben sie,
die Alten.
Was sie unter Müh' und Plagen
neu erbaut in ihren Tagen,
gilt es nunmehr zu erhalten.
Habt Verständnis für
die Alten!
Bändigt eure jungen Triebe,
zeigt den Alten eure Liebe;
laßt Euch Zeit mit dem Entfalten,
kümmert Euch um
eure Alten.
Wozu jagen, warum hetzen?
Nach den ewigen Gesetzen
ist die Zeit nicht aufzuhalten –
plötzlich seid Ihr dann
die Alten.
Und in euren alten Tagen
hört man eure Kinder klagen:
Ach, es ist nicht auszuhalten,
immer meckern
diese Alten.
Heimat hat Bestand!
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.