účastníci akce si přece chtěli spolu popovídat. Copak je hudba krásná jen tehdy, když je hlasitá?

Během odpoledne řady řídly. Lidé si ještě jednou promítali v mysli setkání tohoto Chebského dne, radovali se z nečekaného shledání s přáteli a známými z domova a vydávali se zamyšleně na často dlouhou cestu zpět. „Cesta domů" by pro mnohé byla kratší!

Ostatně Chebský den s asi tisícem účastníků (v neděli), pokud je známo, nenašel žádnou zmínku v celostátním zpravodajství. Ať už domluveně, nebo náhodou – krajanští přátelé se setkali i na Chebském dni: manželé Rudi a Erna Dörflovi, Werner a Anna Oertlovi, Franz a Annemarie Pöttigovi, Hilde Kadesch (Wirlitsch) a Marianne Lugner (Turba) prožili, tentokrát před působivou, umělecky ztvárněnou Chebskou kašnou, opět radostné shledání.

[obr] Horní Slavkov, železniční viadukt, Horní ulička.

Rozbředlý sníh leží na spojovací silnici do Krásna (Schönfeld), z něhož vyčnívají bílé mezníky. Pohled se vrací na část Horní uličky a „Tröib". Korbberg v pravé polovině snímku v pozadí odděluje obě místní části od sousedního Seifertsgrünu. Mohutně se klenou oblouky viaduktu železniční trati na Leßnitz a Schönwehr. Ta vede (vpravo mimo záběr) hned do tunelu (my jsme říkávali „tunel"), na nějž navazoval železniční most stejné konstrukce, který překlenoval údolní zářez Seifertsgrünu. Ještě rozeznáváme bývalé A-stožáry elektrického a telefonního vedení s jejich bílými izolátory. Bývalo, bývalo... Krajan Heinrich Fischer poskytl fotografii.

po naší staré hornické metropoli dnes končí třemi dalšími snímky.

[obr] Hlavní ulice s bývalou koželužskou továrnou Roßmeissl.

Díváme se z horní Nádražní ulice, krátce před zatáčkou k Nádražnímu hotelu, dolů na Hlavní ulici. V popředí stojí (patrně) bývalý dům čp. 345 (Emanuel Kreis) v renovovaném stavu. Naproti se nachází bývalá koželužská továrna Franze Roßmeissla, v níž se dnes vyrábějí jiné průmyslové výrobky. I tento továrenský areál se prezentuje v pěkném vzhledu. Za ním určuje obraz hustý porost listnatých stromů směrem k Seifertsgrünu, resp. na Donně. V pozadí vlevo se krčí děkanství za stromy, vedle vykukuje věž kostela svatého Jiří, na horním okraji snímku se tyčí řady vysokých jehličnanů. Bujný stromový porost v celém území města výrazně mění nám důvěrně známý ráz místa.

[obr] Hlavní ulice s Horním příkopem.

Pohled padá na řadu domů vpravo od Hlavní ulice s usedlostmi čp. 347 až 352 (přibližně), dřívější majitelé Wirlitsch, Lochner, Bachmann, Borkenstein, Herzog. Za zábradlím na levé straně ulice – dříve lemovala koryto potoka pevná zeď – se skrývá „Flout". Cesta z místní části Horní příkop (uprostřed snímku) vede stále doleva na Donnu, doprava do Horní uličky. Nápadný je i zde hustý stromový porost, který v mnoha místech zasahuje až k městu. Stanoviště pozorovatele je opět horní Nádražní ulice.

V zatáčce široké Hlavní ulice v oblasti Horní uličky odbočuje – na snímku vlevo dole – horní Nádražní ulice. Na levém okraji snímku stojí dům čp. 353 (Tschamler). I zde je bývalá zeď podél Flutbachu nahrazena zábradlím. Most přes potok u domu čp. 356 (Hahn) vytváří spojení k Hornímu příkopu, na jehož

[obr] Hlavní ulice / Horní příkop / Horní ulička.

věta pokračuje na dalším listu ⟶